Co dělat, když: Rozvádím se a mám půjčku/partner má půjčku. Dělí se?
„Rozhodování o financích jsem celých 9 let nechala na manželovi a spokojila se s ujištěním, že když si bereme další půjčku, je to rozumné a on ví, co dělá a má na splácení. Teď jsme se rozvedli a mě na krku zůstalo téměř půl milionu dluhů, na jejichž splácení nemám a nějak se s touto situací musím poprat. Nevím, jak to dopadne, ale vím jistě, že o svých financích už si vždycky budu rozhodovat jenom sama!“
Lucie S.
Občanský zákoník mluví o dělení dluhů mezi manželi při rozvodu jasně – jsou součástí společného majetku a dělí se na půl. U registrovaných partnerství je situace obvykle taková, že se partneři domluví na vlastnictví majetku ještě před svatbou, případně se mohou u soudu dohodnout na jiném poměru dělení, než půl na půl, jak je obvyklé u tradičních manželství.
Občanský zákoník, rodinné právo:
Společné jmění manželů tvoří všechno, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a zároveň to není vyloučeno z právního obchodu. Součástí společného jmění se mohou stát:
- věci;
- práva, neboť i ty mají majetkovou hodnotu a nejsou vyloučeny z právního obchodu;
- dluhy, pokud nejde o výjimky uvedené níže.
- Dluhy nejsou součástí společného jmění manželů, pokud:
- se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku;
- je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
„Pokud váš protějšek už nějaký dluh má a rozvádíte se, podle zákona připadne po rozvodu půlka tohoto dluhu vám. Proto je důležité takové situaci předejít,“ říká Libor Svoboda, manažer pro Produkty a služby Poštovní spořitelny.
REKLAMA
Jak? Mají-li manželé oddělené bankovní účty, je poměrně snadné, aby si každý sjednal půjčku, aniž by o tom druhý měl ponětí. „Rodinné finance stojí vždy na důvěře a zodpovědnosti mezi manželi, takže má-li člověk podezření, že jeho partner by mohl mít nějaké finanční závazky, o kterých neví, doporučoval bych, aby si na toto téma promluvili. Případně aby si manželé vzájemně na pravidelné bázi předkládali své výpisy z účtů, aby se předešlo pochybám, a to nejen v případě rozvodu, ale i během manželství,“ dodává Svoboda.
Když je člověk dlouhodobě neschopen vykonávat práci, nemá na splátky?
„Před pěti měsíci jsem spadla na lyžích a pěkně se mi to prodražilo. Komplikovaná zlomenina holenní kosti si vyžádala operaci a ještě dnes jsem doma na rekonvalescenci a pravděpodobně mi zůstanou i trvalé následky. Aby toho nebylo málo, po pár týdnech mi přišla obálka s pruhem, že jsem pozadu se splátkou půjčky a nabíhá mi penále. Okamžitě jsem volala do společnosti, kde jsem si půjčku brala. Penále naskákalo na několik tisíc. Chtěla jsem se domluvit na odkladu splátek, ale nechtěli o tom ani slyšet. Musela jsem si na splacení půjčit od všech svých přátel, abych dluh splatila. Je to pro mě ponaučení, že u nebankovních společností už si nikdy nepůjčím.“
Nikola M.
Když člověka potká nemoc, úraz či ztráta zaměstnání, ovlivní to obvykle chod celé domácnosti. Aby taková událost nezpůsobila ještě větší problémy – například se splátkami úvěrů – je vhodné na to myslet dopředu a pojistit se. Jeden z Murphyho zákonů praví: Když se nepojistím, určitě se mi něco stane. Když se pojistím, nestane se mi nic. Pojišťuju se, aby se mi nic nestalo.
REKLAMA
Ať už toto pravidlo platí nebo ne, v případě úvěrů se nevyplácí je podcenit. Už při sjednávání jakéhokoli úvěru by člověk měl současně uvažovat o jeho pojištění. „Dlužník se může pojistit pro případ ztráty zaměstnání, nemoci, invalidity či smrti,“ uvádí Libor Svoboda. Pojištěním tak člověk chrání sebe i svou rodinu pro případ, že by dlouhodobě nebyl schopen své závazky splácet.
Další důležitý krok by měl dlužník udělat ve chvíli, kdy se nepříjemnost stane. Měl by co nejdříve začít komunikovat s bankou. V bance o jeho problému nevědí automaticky, úvěrová smlouva platí stále stejně, splátka by měla odejít jako vždy. Klientovi se ale například přihodil úraz a ví, že budete dlouho doma, s penězi to bude slabší a plnění z pojistky mu ještě nenaběhlo. Důležité proto je banku co nejdříve informovat a domluvit se na vhodném postupu.
„V každé takové chvíli je zásadní okamžitě s bankou komunikovat a situaci řešit. Jinak klientovi stále běží pravidelné splátky úvěrů a trvalé příkazy. Ale ve chvíli, kdy splátky úvěrů nepřijdou, začnou klientovi nabíhat penále a chodit obsílky. Banka totiž netuší, že klient není dlužník, ale například leží po operaci v nemocnici. Naším cílem není zadlužený, ale spokojený klient. Když člověk danou situaci neřeší, je to nepříjemné pro něj i pro banku a přitom stačí s bankou komunikovat, domluvit se na splátkovém kalendáři, odložení splátky či jiném individuálním plánu. Způsoby existují, nezbytné ovšem je věc začít co nejdříve řešit,“ uzavírá Libor Svoboda.
Jsou dluhy osob blízkých součástí dědictví?
„Rodiče se už před lety rozvedli, otec si našel novou přítelkyni, se kterou se odstěhoval do jiného města a já i můj bratr jsme s ním dlouho nebyli v kontaktu. Otec před několika dny zemřel a mně a bratrovi přišla obsílka k dědickému řízení, kde čekalo nemilé překvapení. Po otci zbyla malá garsonka a skoro milion korun dluhu z jeho několikanásobných pokusů o rozjezd nejrůznějšího podnikání. I když bychom odečetli garsonku, zbude mi a bratrovi ještě zhruba 400 tisíc společného dluhu. Právník nám doporučil zkusit právo dědiců na právní ochranu. Mám dvě malé děti a hypotéku, takže jestli nám dluh zůstane, budu si muset vzít druhý úvazek nebo prodat auto. A ke vzpomínkám na otce mi přibude jedna opravdu černá.“
REKLAMA
Petr K.
Nový občanský zákoník, který platí od letošního února, přináší některé zásadní změny do běžného života. Například posiluje práva věřitelů. Určuje tak například povinnost dědiců uhradit dluhy po zemřelém v plném rozsahu. Dřívější koncepce přechodu dluhů vycházela z povinnosti dědice hradit zůstavitelovy dluhy pouze do výše nabytého dědictví. S velkou mírou nadsázky tak lze říct, že se dlužníkovi vyplatí zemřít, než aby splácel své závazky.
Nový občanský zákoník staví na konceptu, že není důvodu zvýhodňovat dědice na úkor věřitelů. Dědic musí uhradit zůstavitelovy dluhy i nad rozsah nabytého dědictví, případně ze svého výlučného majetku.
Pokud jde o bankovní úvěry, existují možnosti, jak může věřitel předejít nepříjemným překvapením, která by čekala na jeho dědice. „Uzavření jakékoli úvěrové smlouvy by mělo být vždy doplněno vhodným pojištěním, které chrání dlužníka i jeho rodinu. Dlužník se tak může pojistit pro případ ztráty zaměstnání, nemoci, invalidity či smrti. V posledním případě pak chrání zejména svou rodinu, neboť zbývající část dluhu po vypořádání pojistné události za dědice nakonec uhradí pojišťovna,“ popisuje Libor Svoboda.
I v novém občanském zákoníku však existují způsoby, jak se může dědic hrazení dluhů po zesnulém vyhnout. V určitých případech není vhodné, aby byl dědic povinen k úhradě dluhů nad rozsah nabytého majetku. Je mu proto zákonem poskytnuta ochrana, která ohraničí rozsah povinnosti splatit dluh. Dědic může požádat o vyhotovení soupisu pozůstalosti, v tom případně bude povinen k úhradě zůstavitelových dluhů jen do výše nabytého dědictví.
* skutečné příběhy jsou čerpány z facebookových stránek Finanční test národa, které provozuje Era a na nichž probíhala soutěž o „Nejhorší finanční rozhodnutí mého života“
Era jde cestou zjednodušování produktové nabídky a maximálně se zaměřuje na požadavky dnešního klienta. Jejím cílem je poskytnout srozumitelné, praktické, dostupné a funkční služby, které se bez ostatních zbytečností přizpůsobí potřebám zákazníků.
