CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

13. 06. 2024

0 komentářů

Kapesné se dětem letos zvýšilo o desetinu, u středoškoláků už je nad tisícovkou měsíčně

 

Kapesné, které děti dostávají, rostlo letos rychleji než inflace. Z průzkumu Banky CREDITAS vyplývá, že existují výrazné rozdíly ve výši kapesného podle věku i účelu. Nejmladší školou povinné děti do 11 let dostávají měsíčně téměř 350 korun, děti na druhém stupni přes 500 korun a středoškoláci už přes 1050 korun.

Loading



 

Oproti loňsku rostlo kapesné dětem o zhruba desetinu. Nejvíc rostlo u středoškoláků, kteří si z kapesného někdy sami hradí i další výdaje, jako jsou třeba obědy nebo jízdné, těm vzrostlo o 36 %.  Jedno mají ovšem školáci a studenti společné bez ohledu na věk – utrácejí především za občerstvení a pochutiny.

„Kapesné se zcela logicky odvíjí od věku dítěte. Čím je dítě starší, tím spíše kapesné dostává a současně narůstá i jeho výše. Zatímco děti na prvním stupni základní školy mají podle průzkumu kapesné v 60 % případů, od dvanácti let hospodaří s vlastními penězi téměř 90 % dětí. S věkem rovněž roste i využívání bankovního účtu. Do jedenácti let ho má zhruba každý druhý, od patnácti pak už téměř každý,“ popisuje zjištění průzkumu ředitelka komunikace Banky CREDITAS Lucie Brunclíková.

V reakci na vysokou inflaci rodiče kapesné v posledním roce zvýšili. V nejmladší kategorii (6–11 let) o 9 % na průměrných 342 korun, v prostřední kategorii (12–14 let) o 8 % na 516 korun a u starších dětí (15–17 let) o 16 % na 1 054 korun.

  Průměrné kapesné 2024 (na měsíc) Průměrné kapesné 2023 (na měsíc) Meziroční změna
Děti 6–11 let 342 Kč 315 Kč + 27 Kč (9 %)
Děti 12–14 let 516 Kč 478 Kč + 38 Kč (8 %)
Mladí lidé 15–17 let 1054 Kč 912 Kč + 141 Kč (16 %)

S věkem přibývá dětí, které si platí i další výdaje, jako obědy nebo dopravu

Zajímavým zjištěním je, že s věkem roste i odpovědnost za placení dalších výdajů z kapesného:

Ve věkové skupině 6–11 let si 22 % dětí hradí další výdaje. Mezi ty nejčastější patří doprava a školní obědy.

Ve věkové skupině 12–14 let si 41 % dětí platí například dopravu, školní pomůcky a jídlo ve škole.

V nejstarší skupině 15–17 let si 78 % dětí hradí alespoň něco, nejčastěji dopravu a jídlo ve škole.

U dětí, které si z kapesného hradí další výdaje, je průměrná výše kapesného výrazně vyšší. Například ve skupině 15–17 let je průměrné kapesné těchto dětí 1184 Kč, zatímco děti, které si z kapesného nic neplatí, dostávají průměrně 975 Kč.

Nejčastěji děti utrácejí za pochutiny

Výzkum také odhalil, za co děti obvykle nejčastěji kapesné utrácí. Číslem jedna je jednoznačně občerstvení a „dobrůtky“, které jsou nejvýznamnější výdajovou položkou pro 56 % dětí napříč věkem. Na prvním stupni jsou pro 22 % nejčastější položkou hračky, u dětí ve věku 12–14 let pětina nejčastěji utrácí za hry a 16 % za oblečení, 22 % mladých lidí ve věku 15–17 let nejčastěji utrácí za oblečení a doplňky.

Výzkum rovněž odhalil různé způsoby poskytování kapesného. Nejčastější frekvence je měsíční (60 %), následuje týdenní (23 %) a nepravidelná (17 %). Významný je i rozdíl v tom, kolik procent dětí má vlastní účet, Ve věkové skupině 6–11 let má vlastní účet 45 % dětí, ve věkové skupině 12–14 let má vlastní účet 90 % dětí a ve věkové skupině 15–17 let má vlastní účet už 97 % dětí.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů


Související články

V žebříčku finančního zdraví domácností se Česku daří stoupat, protože se jinde situace zhoršuje

Zatímco vloni Česku v pilíři Finančního zdraví patřila 12. příčka, letos jsme se posunuli na 9. místo v EU. Podle zjištění Indexu prosperity a finančního zdraví to však nebylo způsobeno výrazným zlepšením napříč sledovanými indikátory, ale spíše zhoršením států, které byly ještě v loňském ročníku před ČR. […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

21. 08. 2024

Investování s pozitivním vlivem – adaptace na změnu klimatu a transformace v měnícím se světě

Rizika spojená se změnou klimatu mají dopad na naši společnost, narušují potravinovou bezpečnost, infrastrukturu, vodní systémy a pobřežní oblasti. Zvyšování hladiny moří, rozsáhlé požáry a narušení dodavatelského řetězce způsobené drsnějšími a častějšími nepříznivými povětrnostními jevy jsou jen některé příklady těchto rizik.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

19. 08. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *