20. 04. 2017
Koruna po konci intervencí projde testem francouzských voleb
Napětí na trzích šlo před francouzskými volbami vzhůru – rozpětí mezi výnosem desetiletého francouzského a německého dluhopisu se vyšplhalo zpět nad 70 bps. Zatím se však jak na dluhopisovém, akciovém, tak i na devizovém trhu nejedná o žádné drama – v cenách rozhodně není zakomponován žádný z extrémních scénářů.
V našem základním scénáři počítáme s tím, že v čele Francie stane nakonec buď středový Emunuel Macron, nebo pravicově-konzervativní Francois Fillon. V takovém případě bychom zásadně neměnili náš odhad na růst v roce 2017 a 2018 a sázeli bychom na lehce pozitivní reakci především na dluhopisových trzích na jihu Evropy.
Nejistota spojená s výsledkem francouzských voleb je však vysoká. Rozdíly mezi první čtyřkou kandidátů jsou v průzkumech relativně malé a pro trhy by bylo velice nepříjemným překvapením, kdyby do druhého kola postoupila dvojice „radikálních kandidátů” – Marine Le Penová a Jean-Luc Mélenchon. Oba dva mají ve volebním programu řadu silných protekcionistických opatření, navýšení vládních výdajů a zpochybnění členství Francie v eurozóně a v EU.
Pokud by dvojice radikálních kandidátů postoupila do druhého kola nebo by v druhém kole Marine Le Penová porazila některého z umírněných kandidátů, šlo by tržní napětí vzhůru a výrazně by vzrostl význam výsledku parlamentních voleb v polovině června. Pravděpodobnost, že v nich získá Národní fronta nebo radikální pravice dostatek hlasů pro vypsání referenda o členství v EU nebo v eurozóně, ale není vysoká. Extrémnímu scénáři odchodu Francie z eura, který by vedl k historicky největšímu státnímu bankrotu v poválečné historii a těžko vyčíslitelnému rozpadu eurozóny, tak i v případě vítězství Marine Le Penové nedáváme vysokou pravděpodobnost.
V případě vítězství některého z radikálních kandidátů ovšem na trzích může po delší dobu zavládnout výrazné napětí, které bude mít okamžitý dopad na ekonomickou aktivitu jak ve Francii, tak v eurozóně. Ekonomické dopady na eurozónu odhadujeme v takovém případě v poměrně širokém intervalu od -0.1 p.b. až po -1 p.b. A to v závislosti na tom, zda napětí uhasne v horizontu několika týdnů po konání parlamentních voleb, nebo dojde k vyhrocení situace a ta přeroste v ústavní krizi, rozpuštění sněmovny a eventuálně nové parlamentní volby.
REKLAMA
Nárůst napětí v eurozóně k úrovním z roku 2012 by ve střední Evropě nejvíce ohrozil polský zlotý, který by se v takovém případě mohl propadnout o 3-5 %. Česká koruna byla historicky vůči napětí z eurozóny o poznání více imunní. A i v tuto chvíli zdánlivě žije jiným příběhem – hledáním rovnovážných úrovní po vypnutí intervencí. Francouzské volby ale paradoxně mohou představovat právě v dnešní chvíli pro českou korunu zajímavý test. Česká koruna by sice měla na základě dlouhodobých fundamentů posilovat, podle aktuálních pozic ale vypadá výrazně překoupeně. Podle našich odhadů se před vypnutím intervencí sázky na zisky koruny šplhaly rychle vzhůru. A právě eventuální nárůst napětí v eurozóně může být zatěžkávací zkouškou pro trpělivost některých sázkařů na „zisky” české měny. Pokud jím neprojdou, může se koruna lehce dostat pod tlak.
JAN BUREŠ – hlavní ekonom Patria Finance