11. 09. 2012
Lidé v Praze a ve Středočeském kraji ví, od koho si půjčují. V regionech je situace o poznání horší
„Je vidět, že čím je větší vzdálenost od Prahy, tím klesá úroveň znalostí spotřebitelského financování,“ říká profesor Michal Mejstřík, který stojí za projektem Navigátor bezpečného úvěru, a dodává: „Náš průzkum také ukázal, že nejčastěji se lidé s lichváři setkali ve Zlínském a Libereckém kraji, což dokladuje, že lichváři se soustředí právě na oblast menších regionálních měst, kde mají větší šanci někoho z nepozorných obyvatel nalákat.“
Lidé v regionech také příliš neřeší skryté poplatky. Přestože se lidé přiznali, že by jim skryté poplatky vadily, většina z nich by to jednoduše neřešila. V Karlovarském kraji se k tomu přiznalo 7 % z nich, v Jihočeském 12% a v Plzeňském dokonce 19 %. Naopak úroveň znalostí se zlepšila především v oblasti smluv a sankcí na předčasné splacení úvěru. Více než 85 % Pražanů by nepodepsalo nic, aniž by si to nejprve předtím přečetlo. V ostatních krajích na tom trvají většinou alespoň dvě třetiny obyvatel. Jen Liberecký kraj je v tomto ohledu výjimkou, tady desetina lidí smlouvu vůbec neřeší. Zároveň se ve všech krajích více než polovina spotřebitelů aktivně zajímá o sankce za předčasné splacení úvěru. Nejméně zodpovědní jsou v tomto ohledu obyvatelé Plzeňska, kde celých 11 % z nich to nepovažuje za důležité kritérium při výběru půjčky. Michal Mejstřík k tomu dodává: „Je vidět, že situace se za poslední roky zlepšuje. Lidé se snaží více se zajímat o to, co podepisují, ukazuje to nejen náš průzkum, k dokonalosti ale máme ještě daleko. Stále se najdou tací, a v regionech obzvlášť, kteří lehkomyslně naletí lichvářům a jejich smutný příběh končí exekucí.“
Z průzkumu také vyplývá, že lidé na Moravě se staví k půjčce rezervovaněji než lidé v Čechách. V Plzeňském kraji by si bez problémů půjčilo až 40 % tamějších obyvatel, zatímco v Olomouckém kraji jen něco málo přes čtvrtinu, a v Moravskoslezském dokonce jen pětina obyvatel. Nejčastěji lidé úvěrem financují vybavení domácnosti (nábytek apod.) – v Libereckém kraji více než polovina obyvatel, ve středních Čechách 45 %. Oblíbený je také nákup vozu na úvěr, to využije na jižní Moravě 40 % lidí, v Praze si zase více než třetina lidí financuje pomocí úvěru zlepšení svého zdravotního stavu. V nejméně ekonomicky silných regionech, v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji, lidé půjčkou řeší především zajištění běžného chodu domácností, případně svoji zoufalou finanční situaci. „To bezpochyby souvisí i s ekonomickou situací jejich kraje, s vysokou nezaměstnaností a s nižšími platy,“ soudí Mejstřík. Na podnikatelské aktivity si půjčuje především v karlovarském kraji velké množství lidí, téměř 35 %. K zajištění dovolené nebo k financování koníčků využije půjčku jen menšina lidí.
Zajímavé se ukázaly také výsledky oblíbenosti některých úvěrových produktů. V Královehradeckém kraji by si lidé v případě nouze nejčastěji půjčili od rodiny (88,2 %). Bankovnímu úvěru dávají přednost nejčastěji v Libereckém kraji – volilo by jej zde téměř 63 %, kreditní karta je oblíbená v Moravskoslezském kraji (26 %), v Plzeňském kraji si dobře vede zaměstnanecká půjčka, po které by zde sáhlo 19 % dotazovaných. O pomoc nebankovní značkové společnosti by si spotřebitelé nejčastěji řekli v Pardubickém kraji (12 %) a v Praze (téměř 12 %).