Měla by cena ropy ještě klesat či jsme před bodem obratu

V roce 2023 mohutně rostla těžba suroviny v USA. Země, která již přes 10 let zvyšuje vývoz ropy díky nárůstu břidličných vrtů dokázala letos obvykle produkovat přes 13 milionů barelů ropy denně. To je již více než polovina celé její spotřeby, která navíc může ještě poklesnout. Náklady na vytěžení suroviny v této zemi vlivem nových technologií spíše klesají a podporují tak rozvoj nových těžebních oblastí. Druhým faktorem, který stojí za poklesem cen je zpomalení v Číně. Tamní ekonomika si prochází složitým obdobím, poslední data o inflaci ukázala na pokračující hrozbu delšího období deflace. Ceny v listopadu klesaly o 0,5 % a země tak nejeví známky ekonomického obratu. Tomu odpovídají i snižující se předstihové ekonomické indikátory. Na straně globální poptávky panuje tedy mohutný výpadek. V neposlední řadě je zde konflikt v Pásmu Gazy, ten hrozil způsobením nového ropného nabídkového šoku, ale to se zatím rozhodně nestalo. Konflikt zůstává lokální, bez významnějšího dopadu na světovou ekonomiku. Co by mohlo přinést naopak růst cen v delším období?

Ruská federace je významně závislá na svých příjmech z vývozu energetických surovin (ropa, plyn, uhlí apod.). Dopad uvalených sankcí je přitom poměrně slabý, pokud by se tyto sankce podařilo lépe vymáhat, objem ropy na trzích by mohl klesat a cena komodity by opět mohla růst. Takto tamní ekonomika dokáže těžit z prostého faktu, že cena ropy Ural (kolem 67 USD za barel) nabízí značný arbitrážní potenciál vůči ropě BRENT, WTI. Toho řada firem v světové ekonomice využívá a obohacuje se tak na probíhajícím konfliktu na Ukrajině.

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital