Struktura srpnové statistiky ukazuje, že ve směru poklesu celkové cenové hladiny působí ceny energií, tedy ropy. Ostatní složky spotřebního koše, tedy potraviny, a dále zboží a služby spadající do jádrové inflace, vykazují mírné zrychlení anebo alespoň stabilitu meziročního cenového růstu.
Ekonomika eurozóny roste, postupně se zlepšuje situace na trhu práce, oživuje se také úvěrový kanál. Eurozóna tedy nečelí riziku deflace, jakkoliv je celková inflace velmi nízká a nedávný pokles cen ropy na světových trzích indikuje pro nejbližší měsíce možnost přechodného poklesu celkové inflace v eurozóně.
Celková meziroční inflace v eurozóně v srpnu setrvala na úrovni 0,2 %, na níž se drží již třetí měsíc v řadě. Finanční trhy přitom předpokládaly mírný pokles celkové inflace (na 0,1 %), a to v reflexi nedávného poklesu cen ropy. Struktura spotřebního koše ale ukazuje, že zatímco nízké ceny energií tlačí celkovou cenovou hladinu v ekonomice eurozóny dolů, tak ostatní hlavní položky spotřebního koše, tedy potraviny, a zboží a služby spadající do tzv. jádrové inflace, zažívají zrychlení meziročního cenového růstu anebo alespoň jeho stabilitu. Ukazatel jádrové inflace, jenž abstrahuje od přímého vlivu výkyvů cen energií a potravin, zůstal stabilní na úrovni meziročního růstu 1,0 %. Meziroční jádrová inflace byla naposledy vyšší v srpnu roku 2013, tedy přesně před dvěma roky.
Hovoříme-li o celkové inflaci na úrovni 0,2 %, tak samozřejmě hovoříme o inflaci velmi nízké. Struktura inflace, včetně ukazatele jádrové inflace, nicméně potvrzuje, že ekonomika eurozóny nečelí riziku deflace v ekonomickém významu tohoto pojmu. Padající ceny ropy sice mohou celkovou inflaci v nejbližších měsících stáhnout celkovou inflaci dolů, levné ceny energií jsou ale dobrou zprávou jak pro spotřebitele, tak pro podnikatelský sektor v eurozóně. Z hlediska spotřebitelů by nízké ceny pohonných hmot a energií obecně měly vést k růstu spotřebitelské důvěry a tedy i růstu spotřeby domácností jako takové.
Nízká úroveň inflace, způsobená cenami ropy, tedy není něčím, co by mělo znepokojovat Evropskou centrální banku. Nízké ceny ropy jsou pro ekonomiku eurozóny vítanou zprávou, pro centrální bankéře sedící ve Frankfurtu je momentálně mnohem rizikovějším faktorem hospodářský vývoj v Číně a zpomalení růstu ekonomik zemí emerging marktes obecně.
REKLAMA
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE