Nejpravděpodobnějším řešením Brexitu je dohoda na poslední chvíli

Nejméně pravděpodobný se zatím stále více ukazuje scénář, v němž by Británie odešla z EU bez dohody (25 %), neboť by byl značně nevýhodný nejen pro ni, ale i pro EU. „Británie by po svém vystoupení musela obchodovat s EU podle pravidel Světové obchodní organizace. To by znamenalo zavedení vzájemných dovozních cel ve výši 4 až 5 %, propad kurzu libra/euro na 0,88 ke konci roku 2019 a pro Británii i ztráty v oblasti exportu zboží, které by mohly v příštím roce dosáhnout až 30 miliard liber,“ vyčísluje možné dopady čerstvá analýza Euler Hermes. Negativní následky však v takovém případě citelně zasáhnou i EU – nejvyšší ztráty v oblasti exportu zboží se očekávají u Německa (cca 8 miliard eur v prvním roce po vystoupení), Nizozemska (4 miliardy), Francie (3 miliardy) a Belgie (3 miliardy). Proto obě strany stále usilovněji pokračují ve vyjednávání podmínek, za kterých bude jejich rozvod nejméně bolestivý – zároveň však urychleně připravují i opatření pro případ vzájemné nedohody.

Strašák nedohody   

Když letos 26. července odmítla EU Dohodu o Brexitu podle tzv. plánu z Chequers (letního sídla britských premiérů), argumentovala tím, že nesplňuje podmínky nedělitelnosti čtyř evropských svobod (volného pohybu obyvatel, zboží, služeb a kapitálu) a vytváří nadbytečnou byrokratickou zátěž při výběru cel. EU se navíc obává znevýhodnění evropských firem v sektoru služeb, což znovu zdůraznila nedávno na summitu v Salzburku. Zboží a služby jsou silně propojené segmenty trhu – na služby je totiž navázáno 20 až 40 % celkové hodnoty zboží. Pokud by tedy Británie například deregulovala trh se službami, umožnilo by jí to vyrábět ve srovnání s EU levnější zboží.

„EU v reakci na britský návrh přišla se dvěma řešeními: 1) norský typ dohody a 2) Komplexní ekonomická a obchodní dohoda (CETA) s evropským členstvím Severního Irska. Británie však obě tato řešení odmítla – to první by bylo v rozporu s výsledky referenda o Brexitu, to druhé by vedlo k územní nejednotnosti v rámci Británie. Kvůli nedostatku potřebné shody v britské brexitové politice jsme proto zvýšili pravděpodobnost nedohody na 25 %,“ vysvětlují analytici Euler Hermes svoji nejnovější korekci předpovědí ohledně brexitových scénářů. Zároveň ale dodávají: „Věříme, že se Therese Mayové podaří zažehnat politickou krizi, protože konzervativci se obávají náskoku labouristů ve volbách. Navíc případné předčasné volby by znamenaly odložení aktivace článku 50 za současný termín 29. března 2019. Ani zastánci tvrdého Brexitu tak pravděpodobně nevyvolají hlasování o důvěře Therese Mayové nebo přímo proti dohodě o Brexitu – premiérka si totiž může díky 56 poslancům opozice (vyjma labouristů) zajistit většinu, jakkoli jen velmi těsnou.“

^REKLAMA

Cena za nejistotu

Vyšší míra nejistoty si již teď vybírá svou daň, zejména co se týče britské měny. „Na základě indexu nejistoty hospodářské politiky (EPUI) a simulovaných otřesů předpokládáme, že kurz libry vůči euru dosáhne v období nejvyššího napětí (listopad a prosinec) minima 1,06 až 1,09, což bude do doby uzavření dohody znamenat průměrnou měsíční devalvaci -3 %. Zvýšení nejistoty může zpomalit růst britského HDP až o -0,1 p.p. za čtvrtletí v období následujícího půl roku a zároveň nutit společnosti k hromadění zásob kvůli nízké domácí poptávce. Na základě toho jsme snížili svůj odhad růstu HDP v letech 2018 a 2019 na 1,3 %, respektive 1,2 %.“

Norský model

„Dohoda o volném trhu po vzoru Norska by vyřešila problém Irska i zachování majority pro konzervativce v britském parlamentu, kteří dnes spoléhají na 10 křesel demokratických unionistů,“ nastiňuje analýza Euler Hermes širší souvislosti, které hrají roli při vyjednávání o Brexitu. „Výhodou dohody norského modelu je, že Británie zůstane součástí Evropského hospodářského prostoru a zachová si tak přístup k jednotnému trhu takřka bez celní kontroly. Navíc bude moci sjednávat dvoustranné obchodní dohody se třetími zeměmi.“ Naopak nevýhodou by pro Británii byla nemožnost kontroly migrace z EU a nutnost respektování evropských pravidel, aniž by však měla hlasovací právo v jejích institucích. Navíc by musela uzavřít 40 totožných smluv o volném obchodu s asi 70 zeměmi, s nimiž již má uzavřené smlouvy EU. „Stávající evropské obchodní smlouvy zahrnují 10 z 50 nejvýznamnějších britských vývozních trhů, což činí kolem 11 % britského obchodu – zatímco ty, které se blíží podpisu nebo čekají na ratifikací, se týkají dalších 25 % britského obchodu.“

^REKLAMA

Brexit bez dohody = zpackaný rozvod zejména pro firmy

Pokud by se EU a Británie nedokázaly do 29. března 2019 dohodnout a rozšířit článek 50, pak by pro Británii začala po Brexitu platit pravidla mezinárodního práva a Světové obchodní organizace. Euler Hermes odhaduje pravděpodobnost uskutečnění takovéhoto scénáře na 25 %. „V takovém případě by měsíční znehodnocení britské měny dosáhlo 11 %, čímž by kurz libra/euro klesl ke konci roku 2019 na hodnotu 0,88. Velmi citelně by to zasáhlo všechny oblasti vzájemného obchodování – po zavedení tvrdého hraničního režimu od 23. hodiny 29. března 2019 by se například podstatně zvýšily administrativní náklady jak pro Británii, tak pro EU.“ Ale nejen ty – například podle propočtů Královské univerzity v Londýně znamenají každé dvě minuty navíc strávené při kontrole na hranicích ztrojnásobení dosavadních front na 32 km a více než pětihodinové prostoje řidičů kamionů při čekání na celní odbavení.

V případě nedohody si Británie stanoví svoje vlastní dovozní cla a EU bude aplikovat cla a spotřební daně tak, jak to činí u zboží pocházejícího ze zemí mimo její region, s nimiž nemá uzavřenou dohodu o volném obchodu. Je velmi pravděpodobné, že by britská cla a kvóty byla stejná jako ta evropská, jelikož do března příštího roku zbývá jen velmi krátká doba na úspěšné dojednání nových obchodních smluv – Británie už ostatně v tomto ohledu poslala Světové obchodní organizaci formální žádost. A s novými celními a byrokratickými překážkami dojde též k zpřetrhání těsně propojených zásobovacích řetězců se zeměmi EU, což časem může vyústit v masivním pokles investic a stěhování výroby.

Dohoda na poslední chvíli: rande naslepo mezi Británií a Evropou?

Ústřední scénář (75% pravděpodobnost) společnosti Euler Hermes aktuálně počítá s „dohodou na poslední chvíli“. Musí být ale učiněna do ledna 2019, aby ji stihly ratifikovat jak britský parlament, tak Rada a parlament EU. V takovém případě by došlo k oživení finančních trhů a libra by se do dubna 2019 dostala zpět na kurz 1,15. Coby politické prohlášení bude nicméně postrádat konkrétní podrobnosti, a bude tudíž fungovat jen jako „Brexit naslepo“ stanovující, že obě strany v budoucnu podepíší Dohodu o volném obchodu. Její konkrétní podoba ale nebude zveřejněna před skončením přechodného období na konci prosince 2020, což je nejen s ohledem na nejistotu kolem složení budoucí Komise a Parlamentu EU v zájmu obou aktérů.

Tisková zpráva Euler Hermes