Obcím se před volbami daří: jsou v nejlepší kondici za posledních 9 let

Celkový iRating obcí byl nejlepší za posledních 9 let. Podobně jako v roce 2016 byla více než třetina obcí ve výborné či velmi dobré ekonomické kondici, zatímco u šestiny obcí hrozí riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů. Jde o obce s ratingem C a C-.

„V tomto volebním období, tedy mezi roky 2014 a 2017, se celková ekonomická kondice obcí zlepšila, i když v regionech a jednotlivých velikostních kategoriích obcí lze najít rozdílné trendy. Ačkoli jsou stále nejlépe hodnoceny obce Středočeského kraje, k nejvýraznějšímu zlepšení průměrného iRatingu došlo u obcí Zlínského a Královéhradeckého kraje a kraje Vysočina. Naopak nejvíce si v tomto období pohoršily obce krajů Plzeňského, Jihočeského a Jihomoravského. Výrazným jevem období 2014 – 2017 bylo zlepšení průměrného iRatingového hodnocení malých obcí do 500 obyvatel téměř ve všech krajích,“ říká Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Příjmy obcí vzrostly na nové maximum: další pokles investičních dotací vyvážily daňové příjmy

Příjmy obcí vzrostly v uplynulém roce téměř o 12 miliard na 216,5 miliardy korun a byly tak nejvyšší v historii České republiky. Za tímto nárůstem přitom stojí téměř výlučně daňové příjmy, které se zvýšily meziročně o 11,7 miliardy na 151,2 miliardy korun. Od roku 2010 se příjmy obcí z daní zvýšily o polovinu a v současné době tvoří hlavní zdroj jejich přímů.

^REKLAMA

„V uplynulém roce získávaly obce z daní 70 % všech svých prostředků. Ještě v roce 2010 přitom daňové výnosy tvořily necelou polovinu příjmů obcí. Za posledních osm let se tak značně snížila závislost obcí na dotacích a tím se zároveň zvýšila jejich schopnost předvídat budoucí příjmy,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Kromě daňových výnosů se v minulém roce také zvýšily neinvestiční dotace obcím, které slouží především k financování jejich provozních výdajů. Meziročně se jejich objem zvýšil o 4 miliardy na téměř 23 miliard korun. Naopak objem investičních dotací, které obcím pomáhají s modernizací obecní infrastruktury, klesl o 2,6 miliardy korun, resp. o pětinu. „Spolufinancování rozvoje obcí ze strany státu a Evropské unie se v posledních dvou letech výrazně omezilo. Za pouhé dva roky klesl objem investičních dotací pro obce o dvě třetiny. V roce 2015 získaly obce na svoji modernizaci podporu ve výši 28 miliard korun, zatímco v roce 2017 už to bylo pouze 9 miliard,“ říká Věra Kameníčková s tím, že se stále nepodařilo začít naplno čerpat finanční prostředky z evropského programového období pro roky 2014-2020.

Obce začaly opět investovat, rozvoj financují ze svého

Zatímco příjmy obcí se meziročně zvýšily o 12 miliard korun, obecní výdaje v roce 2017 meziročně vzrostly o 25 miliard korun. Za tímto nárůstem stojí především opětovné zvýšení  investiční aktivity obcí. Kapitálové výdaje, které slouží na rozvoj obecní infrastruktury, se meziročně zvedly o 14 miliard korun, tedy o více než třetinu.

^REKLAMA

„Obce v uplynulém roce převzaly iniciativu a začaly investovat i přesto, že podíl spolufinancování z Evropské unie se dále propadl. Zatímco v roce 2010 financovaly svůj rozvoj z 58 % z vlastních zdrojů, loni tvořily vlastní prostředky obcí již 83 % všech investic,“ vysvětluje Věra Kameníčková s tím, že výpadek investičních dotací je přesto znát. I když se investiční aktivita obcí zvýšila meziročně o více než třetinu, stále byla pod úrovní roku 2015. Fakt, že investiční aktivita obcí je nadále spíše podprůměrná, dokládá rovněž podíl kapitálových výdajů na celkových příjmech obcí. V uplynulém roce obce investovaly do svého rozvoje pouze čtvrtinu svých příjmů, což je druhý nejnižší podíl minimálně v posledních 15 letech. Nižší byl jen v roce 2016, kdy se propadl až ke 20 %.

„Využívání úspor pro financování investic je přitom snazší pro větší obce, malým obcím na uskutečnění řady projektů jejich úspory nestačí, a to ani při zvýšení daňových příjmů,“ upozorňuje Věra Kameníčková na to, že snižování objemu investičních dotací dopadá nejhůře na menší obce.

Dluh obcí klesl popáté v řadě a byl nejnižší za posledních 10 let

Růst daňových příjmů  a podprůměrná investiční aktivita obcí vedly k tomu, že obce hospodařily s druhým nejvyšším přebytkem v historii. Díky tomu došlo k dalšímu snížení dluhu obcí, který koncem roku 2017 dosahoval 46,7 miliardy korun a byl tak nejnižší za posledních 10 let. Většinu přebytečných prostředků však obce přeměnily na rezervy. Zatímco dluh obcí se snížil o dvě miliardy korun, jejich úspory na bankovních účtech vzrostly o 12 miliard na 118 miliard korun.

^REKLAMA

„Obce jako celek  by tak mohly splatit svůj dluh dvakrát. I když se dynamika úspor v loňském roce snížila, mají obce stále poměrně značné množství peněz na bankovních účtech,“ říká Věra Kameníčková. Zatímco objem úspor se zvýšil ve všech velikostních kategoriích obcí, dluh snížily pouze největší obce, zatímco dluh ostatních se zvýšil.

Obce vlastní více než tisíc firem, menší obce spojují své síly

Obce v České republice kontrolují 1 022 společností. Na vlastnictví těchto společností se podílí 936 obcí. Obecní firmy přitom nejčastěji podnikají v teplárenství, lesnictví, ve správě nemovitostí a odpadovém hospodářství. Vzhledem k tomu, že podíly obcí na zisku a dividendy jsou poměrně malé, obce zpravidla nezakládají společnosti s cílem získat dodatečné příjmy do rozpočtu. Výjimkou je například odpadové hospodářství. Menší obce přitom při provozování těchto firem často spolupracují. Jednu společnost často vlastní i desítky menších obcí.

„Mezi obecními firmami obecně převažují spíše menší společnosti, najdou se zde však i takové, které mají roční tržby vyšší než 1,5 mld. Kč a například Dopravní podnik hlavního města Prahy má přes 10 000 zaměstnanců,“ vysvětluje Věra Kameníčková.