Obliba digitálních peněženek v Evropě roste. Do roku 2026 se má jejich počet zdvojnásobit

„Pestrá škála platebních metod má výhody nejen pro nakupující, ale také pro obchodníky. Formy plateb, které si zákazníci v dané zemi oblíbili, v nich i v případě zahraničních e-shopů navozují pocit důvěry, čímž se zvyšuje pravděpodobnost, že se vrátí a nakoupí tu znovu. Když zákazníci mají možnost platit prostřednictvím platebních metod, které důvěrně znají, snáze nákupy dokončí a e-shop si pak opět vyhledají,“ konstatuje obchodní ředitelka společnosti TrustPay Karin Milková. Data FIS pak potvrzují, že potřeba vhodného nastavení platebních forem do budoucna ještě zesílí.

Obyvatelé nejstaršího kontinentu přišli bezhotovostnímu placení na chuť a nehodlají z něho slevit. Pozadu v tomto trendu nezůstávají ani Češi. Přitom ještě v devadesátých letech nebylo obvyklé, aby měl každý dospělý člověk svůj bankovní účet, natož platební kartu. Rozvoj technologií a internetu ale naprosto změnil směr, kterým se bankovní služby ubírají.

Počátky bezhotovostního placení

První platební karta v tehdejším Československu byla vydaná v roce 1988 a vázala se k tuzexovému účtu. Na konci roku 2021 už bylo v Česku v oběhu dle statistiky České národní banky 14,5 milionu platebních karet. Podobné je to i s počtem bankomatů. Podle webu Peníze.cz uvedla do provozu první online bankomat pro výběr peněz, který akceptoval všechny typy karet, Komerční banka v polovině února roku 1992 v Praze na náměstí Republiky. V roce 1993 bylo v Česku 564 bankomatů, o deset let později jejich počet dosáhl čísla 2 669. V roce 2022 už to bylo 5 559 bankomatů napříč republikou. Jenže v devadesátých letech bylo ještě naprosto výjimečné, že by se někde v Česku dalo kartou zaplatit.

^REKLAMA

Platební terminály fungovaly třeba ve Spojených státech už v první polovině dvacátého století, k nám se ale dostaly poprvé v letech šedesátých. Nebyly ještě určené pro našince. Ačkoli oficiálně jsme je začali v tehdy ještě socialistickém Československu akceptovat v roce 1965, první transakce byla provedená až o tři roky později, v říjnu roku 1968. Kdosi tenkrát zaplatil pomocí karty Diners služby v pražské pobočce Čedoku. Na větší rozmach placení kartami si Češi ale počkali až na přelom milénia.

Potřeba většího komfortu i důvěry

To, co dřív patřilo mezi výsady lidí se sociálně vyšším statusem, si dnes může v plné míře užít každý. Češi se dle statistik do bezhotovostního placení zamilovali a řadí se v něm mezi evropskou špičku. Výhodou je, že mnohdy stačí mít u sebe jen telefon nebo chytré hodinky, transakce je rychlá a bezpečná, odpadá hledání a přepočítávání bankovek a peněz.

Podobná situace panuje na internetu, kde je pohodlnější využít některou z forem digitálních peněženek než pokaždé zadávat údaje k platební kartě. Na zákaznický komfort a návyky platné pro jednotlivé země TrustPay aktivně cílí: „Vlivem dynamického rozvoje sektoru e-commerce se vedle tradičních platebních metod, například plateb kartami MasterCard a Visa, začaly v různých zemích rozvíjet jiné alternativní metody. Tyto alternativy pak získaly mezi evropskými zákazníky velkou popularitu a v online placení se staly standardem, na který musí e-shopy reagovat. TrustPay tyto potřeby řeší jejich téměř okamžitou implementací do své platební brány. Skrze platební metody pomáhá obchodníkům zjednodušovat byznys a otevírat dveře novým trhům,“ říká Karin Milková.

„Nejen podpora lokálních jazyků, ale i platebních metod, na které zákazníci v zahraničí slyší, jsou zásadní pro vybudování věrné mutace e-shopu při expanzi do zahraničí. Kromě nejznámějších způsobů, jako je Visa, MasterCard, UnionPay, Cartes Bancaires, nebo online plateb Apple Pay, Google Pay, PayPal či Paysafecard, mnoho transakcí probíhá i na méně známých platformách rozšířených na specifických trzích. Předních evropských hráčů jsou desítky, například Sofort, Blik, MobilePay, Paytrail, GiroPay. Není však třeba panikařit a pokrývat je všechny. Stačí nabídnout minimálně tři nejoblíbenější způsoby platby každého trhu, na kterém chcete své produkty nebo služby nabízet. Je také pravděpodobné, že se budou vzájemně překrývat,“ vysvětluje princip cílení na zákazníky Karin Milková.

Ze zprávy GPR vyplývá také to, že roste obliba dalších metod, na které bude třeba z pozice obchodníků zacílit. Do další fáze vývoje se dostává třeba metoda „buy now pay later“ (BNPL). Ačkoli narazila po letech neomezeného růstu na bariéry v podobě regulačního dohledu a tlaku na úrokové sazby, mezi spotřebiteli je stále populárnější. V roce 2022 představovala 5 procent celosvětových výdajů v e-commerce. V roce 2026 by se výsledek měl zvednout minimálně o jeden procentní bod. Podobný trend se dá předpokládat i u přímé platby z účtu na účet „account to account“ (A2A), ale také u plateb kryptoměnami ve formě „peer to business“ (P2B). Také na to bude třeba do budoucna reagovat ve větší míře.