Obliba plateb kartou v Česku roste téměř nejrychleji v celé EU. V roce 2030 provedeme přes 6 miliard plateb ročně, 2x více než letos

Česko patří v rámci Evropy dlouhodobě k zemím s nejvyšším růstem počtu plateb kartou na obyvatele. V uplynulých 10 letech u nás počet plateb rostl v rámci Evropy šestým nejrychlejším tempem a v dalších 7 letech, tedy do roku 2030, bude tento růst pátý nejrychlejší. Nejrychlejší růst zaznamená Rumunsko, Bulharsko či Malta, které dnes patří mezi země s nejnižším počtem plateb kartou, a potom Polsko, které je na podobné úrovni jako Česká republika.

„Česko patří mezi země, ve kterých lidé rychle přijímají nové platební metody. K rychlému rozšíření plateb kartou u nás došlo mimo jiné díky tomu, že jsme brzy přijali metodu bezkontaktních plateb a následně i technologie placení pomocí chytrých telefonů a dalších zařízení,“ říká Vít Pumprla, partner pražské kanceláře Boston Consulting Group (BCG). I když se z našeho pohledu tento pokrok může jevit jako samozřejmý, jsme podle něj v tomto ohledu výrazně dále než některé země západní Evropy.

Češi v platbách kartou předehnali většinu sousedů, žebříčku dlouhodobě kralují severské země

Zatímco ještě před 10 lety byl počet plateb kartou na jednoho obyvatele v Česku jeden z nejnižších jak v našem regionu, tak v celé Evropě, dnes je situace opačná. Česko předehnalo nejen Slovensko, ale také Německo a Rakousko, které jsou v tomto ohledu poměrně konzervativní. Pouze v Polsku rostl počet plateb kartou mírně rychleji než u nás. Na špici v Evropě je Lucembursko a severské země jako Norsko, Dánsko či Švédsko, kde byly platby kartou velmi rozšířené už před 10 lety.

^REKLAMA

Naopak v Německu nebo Rakousku rostl počet plateb kartou ve srovnání s ostatními zeměmi velmi pomalu a tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Německo by se tak v roce 2030 mělo dostat na chvost z pohledu počtu plateb na obyvatele. Zatímco v Lucembursku a Irsku půjde o více než 800 plateb a v Polsku či Norsku okolo 700, Německo se s necelými 200 platbami na obyvatele ani za 7 let nedostane na úroveň, kde se už nyní nachází Česká republika. Ta by se s 560 platbami na obyvatele měla dostat ze současného 16. místa na 10. příčku.

Důvodem může být mimo jiné specifický bankovní systém v obou zemích a obecně vysoká obliba hotovostních plateb. „Němci i Rakušané patří v rámci Evropy k největším zastáncům plateb v hotovosti. Zatímco v Česku je možné téměř všude platit bezkontaktně, v Německu u řady obchodníků není možné vůbec platit kartou, a to přesto, že tyto platební metody zaznamenaly od začátku pandemie covid-19 růst. Zároveň jsou zde v oblibě místní spořitelny a družstevní záložny. Trh je celkově hodně fragmentovaný, což znesnadňuje rychlé rozšíření plateb kartou,“ říká Vít Pumprla.

Vydavatele karet a další velké hráče čeká v příštích letech řada výzev, a to hlavně ve světě

V dalších letech se však kromě plateb kartou podle studie BCG Global Payments Report bude zvyšovat také adopce alternativních platebních metod, především v oblasti P2P (přímé platby mezi lidmi). Je proto možné, že v případě příchodu nízkonákladových a pohodlných metod plateb bude nakonec i růst počtu plateb kartou o něco nižší. „Oblast platebního styku může v budoucnu zažít významné změny. Podle našich dat dnes na celém světě funguje přibližně 5 tisíc fintech společností, které se pohybují v segmentu elektronických plateb. Zatímco dnes jejich příjmy dosahují celosvětově 100 miliard dolarů, což je v rámci celého elektronického platebního styku přibližně 6 %, do roku 2030 už to však bude 520 miliard dolarů, tedy přibližně pětina celého odvětví. A právě z tohoto segmentu se budou rekrutovat budoucí vyzyvatelé platebních karet,“ upozorňuje Vít Pumprla.

Nová konkurence přitom přijde v době, kdy zpomaluje celosvětový růst příjmů z platebního styku. Ty dosud rostly v průměru o 8 % ročně a v loňském roce dosáhly 1,6 bilionu dolarů. V dalších letech však porostou nižším 6% tempem. „Tento růst může na první pohled vypadat optimisticky, ovšem pro vydavatele karet, poskytovatele infrastruktury nebo velké banky jde o varovný signál.  Pomalejší růst celého odvětví spolu s rostoucím podílem nové konkurence totiž bude zvyšovat tlak na efektivitu a inovace,“ upozorňuje Vít Pumprla.