Počet spořicích Čechů za poslední rok vzrostl o třetinu. Vzrostl také počet Čechů, kteří investují, nicméně bez dlouhodobé rezervy je stále téměř pětina obyvatel, vyplývá z analýzy České spořitelny

Podle dat Eurostatu míra úspor českých domácností vzrostla v letech 2020 a 2021 z 12 % na 19 %. Za loňský rok lze nicméně očekávat propad vlivem inflace a energetické krize, která rozpočty domácností výrazně ovlivnila. Češi měli v roce 2021 finanční aktiva v hodnotě téměř 8,3 bilionu korun, což je o 11 % více, než v roce 2020. Z hlediska struktury finanční aktiv českých domácností dominuje hotovost a vklady na běžných a spořicích účtech, které se na celkových aktivech podílejí z 46 %. V akciích, investičních fondech či podílech ve firmách mají české domácnosti 40 % svých finančních aktiv. Pojištění a penzijní fondy pak tvoří pouze 10 % z celku.

Nejmenší podíl hotovosti a prostředků na běžných účtech mají domácnosti v Dánsku, Švédsku a Nizozemsku. Ty se zároveň vyznačují vysokým podílem finančních aktiv v penzijních fondech a jiných formách pojištění.

„Nejvíce finančních prostředků si Češi uchovávají na netermínovaných účtech u bank. Ke konci roku 2022 na nich české domácnosti měly uloženo přes 2,5 bilionu korun, přičemž z toho 1,5 bilionu korun, tedy 60 %, bylo na běžných účtech a zbytek na různých typech spořicích účtů. Jejich obliba s rostoucími úrokovými sazbami logicky v posledních dvou letech vzrostla,” říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. „Jen u našich klientů vidíme v meziročním srovnání od dubna 2022 do dubna 2023 čtvrtinový nárůst objemu finančních prostředků na spořicích účtech, zároveň o více než třetinu vzrostl počet klientů, kteří mají na svém spořicím účtu uložené finance,” doplňuje Navrátil s tím, že zvýšení úrokových sazeb rovněž zvýšilo zájem Čechů o termínované vklady. Jejich objem se dle dat Eurostatu jen mezi zářím 2021 a koncem roku 2022 zvýšil o 68 % na téměř 845 miliard korun. Zájem o termínované vklady u Spořitelny se od ledna loňského roku do dubna 2023 zvýšil více než desetinásobně a objem prostředků uložených na těchto účtech stoupl čtyřnásobně.

Češi zároveň ukládají své finanční prostředky do systému penzijního spoření. Celkem penzijní společnosti ke konci loňského roku spravovaly 584 miliardy korun, z čehož 80 % bylo v transformovaných fondech a pětina v nových účastnických fondech. Právě systém fungování penzijního spoření se od příštího roku změní, což bude mít významný vliv na jeho atraktivitu. „O konkrétních změnách se ještě na úrovni ministerstva financí se nyní diskutuje. Zveřejněn byl například záměr na zvýšení horního stropu pro státní příspěvky z 1 000 na 1 700 Kč, což je pro motivaci klientů spořit solidní pobídka. Lidé potřebují vidět, že pokud se rozhodnou investovat více, dá jim více i stát. Jisté tak je, že penzijní spoření je a zůstane důležitou součástí zajištění klientů na budoucnost,“ poznamenává Aleš Poklop, předseda představenstva Penzijní společnosti České spořitelny.

^REKLAMA

Na důchod alespoň 2 miliony korun

I když si lidé snaží dávat stranou peníze do dlouhodobé rezervy, většina z nich v současnosti nemá našetřeno dost. „36 % z těch Čechů, kteří si tvoří dlouhodobou rezervu, má našetřeno méně jak 100 tisíc korun, 18 % dokonce méně než 50 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že tento typ rezervy slouží k překlenutí delší doby bez příjmů anebo k velkým investicím jako koupě nemovitosti, jedná se o zcela nedostačující výši,“ říká Milan Mařík, analytik Evropy v datech.

V ideálním případě by totiž člověk měl mít na svůj důchod naspořeno alespoň 2 miliony korun. „Díky tomu se v penzi vyhnete prudkému poklesu své životní úrovně. V důchodu s největší pravděpodobností lidé stráví něco mezi patnácti a pětadvaceti lety – takže pokud máte naspořené dva miliony korun, tak vám vyjde, že ze svých úspor můžete utratit 100 tisíc ročně, tedy 8 333 korun měsíčně. A tato částka vám pak doplní důchod od státu,“ vysvětluje Monika Hrubá, manažerka zákaznické zkušenosti České spořitelny. Na takovou částku však většina populace nedosáhne. Podle dat více jak dvěma miliony v rámci dlouhodobé rezervy disponují jen 4 % Čechů v předdůchodovém věku (55–65 let).

Velký boom zažívá v posledních deseti letech investování do kolektivního investování. Hodnota majetku investovaného do investičních fondů kolektivního investování nabízených v ČR se od roku 2012 do konce roku 2022 více než ztrojnásobila na 752 miliard korun.   

„Třetina investic se nachází v tzv. smíšených fondech, které obsahují jak akcie, tak dluhopisy i další druhy aktiv, 31 % v dluhopisových fondech a čtvrtina v akciových. To mimo jiné svědčí o stále poměrně silně konzervativním přístupu Čechů ke svým investicím. Necelá desetina (8 %) připadalo ke konci loňského roku na nemovitostní fondy,” říká Ján Hájek, portfolio manažer akciového podílového fondu Erste Top Stock.

Martin Řezáč, ředitel Erste Asset Management ČR k tomu dodává: “Dominantním trendem je růst počtu Čechů, kteří investují, ať už pravidelně nebo formou jednorázové investice. Zatímco před 10 lety měla zkušenost s investováním zhruba čtvrtina dospělé populace, dnes je to již 37 %, přičemž dalších 27 % dospělé populace o investování uvažuje. Trend je tedy jednoznačně vzestupný, což je obzvláště potěšující v kontextu minulého roku, kdy investiční trhy zaznamenaly řadu propadů. Potěšujícím trendem je počet pravidelně investujících, kterých jen u Spořitelny za poslední rok přibylo přes 70 tisíc.”

Vedle 752 miliard korun investovaných v podílových fondech dosáhl podle dat Asociace pro kapitálový trh ČR v loňském roce objem majetku ve fondech kvalifikovaných investorů 351 miliard korun.

“Čeští investoři mohou samozřejmě rovněž nakupovat i konkrétní akcie tuzemských a zahraničních společností, indexové fondy či zahraniční měny. Zpravidla se tak děje prostřednictvím obchodníků s cennými papíry, kterých už v ČR působí přes 80. Konkrétní statistiky, kolik mají Češi v těchto nástrojích investováno, nicméně neexistují,” doplňuje Hájek a dodává, že obdobně je to i s dluhopisovými nástroji. Dluhopisy mohou být vydány státy, municipalitami, bankami nebo soukromými podniky. Těchto posledních, tzv. korporátních dluhopisů, je podle statistiky portálu Dluhopisomat.cz v ČR vydáno už téměř 1 100. Jejich nevýhodou je fakt, že čtyři pětiny z nich jsou nezajištěné a investoři tak musejí spoléhat především na bonitu emitenta.

Hlavní závěry studie Jak si Češi spoří na budoucnost? (csas.cz)