Počet podnikatelů, kteří jsou nuceni ukončit svoji činnost, opět vzrostl. Častým důvodem je platební neschopnost. Není se čemu divit, podle údajů společnosti OMEGA solutions je každá třetí faktura zaplacena s více než 30ti denním zpožděním. To má dopad především na menší firmy a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které nemají vybudovanou dostatečnou finanční rezervu a na včasně placených fakturách jsou závislí.
Špatnou platební morálku svých odběratelů ale často podporují sami podnikatelé, kteří ji skrytě tolerují. „Většina subjektů má ve smlouvách zaveden takzvaný sankční úrok. Ten je uplatněn v případech, kdy jsou faktury placeny se zpožděním. Nejčastěji se jedná o 0,05% z dlužné částky za každý den zpoždění,“ říká Bedřich Vít, ředitel společnosti OMEGA solutions. Sankční úroky jsou jakým si varováním pro odběratele a často i impulsem ke zlepšení platební morálky. Přesto je, nevyužívá 98% podnikatelských subjektů. Jde především o malé podnikatele, kteří se bojí, že by jejich využití mohlo narušit vzájemné vztahy. Opak ale bývá pravdou. „Podle našich zkušeností naopak využití sankčních úroků vede ve finále ke zlepšení platební morálky mezi obchodními partnery,“ upozorňuje Bedřich Vít.
Jakkoli se úrok 0,05% může zdát jako malá částka, nejde o zanedbatelnou položku. Podle statistik společnosti OMEGA solutions se OSVČ každý rok připraví průměrně o 86 tisíc korun. U firem se pak tyto sankce mohou vyšplhat na statisíce. „Čeští podnikatelé se stále zaměřují na generování obratu s vírou, že každý klient je dobrý. Neuvědomují si ale, že dobrý klient je ten, který opakuje své nákupy, ale také za ně v čas a řádně platí,“ zakončuje Vít.
Legislativní pohled |
Úrok z prodlení je sankční institut, který postihuje nedodržení splatnosti pohledávky. Ten může být uveden přímo ve smlouvě nebo je možné využít výši úroku stanoveného dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. V takovém případě je výše úroku z prodlení stanovena ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Právo na sankční úrok vzniká věřiteli přímo ze zákona. Smlouva tedy nemusí sankční úrok obsahovat a přesto je tento institut využitelný. Úrok z prodlení se počítá za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (t.j. ode dne následujícího po dni, kdy mělo být nejpozději zaplaceno) do uspokojení pohledávky, tedy do dne zaplacení. |