Andrej Babiš vlétl na českou politickou scénu obdobně, jako do hudební scény vstupují vítězové různých talentových soutěží. A když zůstaneme u hudební terminologie, přinesl něco jako nový žánr a vypadá to, že s ním zaujal mnoho posluchačů-voličů.
Ani napravo, ani nalevo
Předseda hnutí ANO se příliš nekoukal nalevo ani napravo a vyrazil rovně. Neopíral se přitom o žádné ekonomické velikány, ať už zástupce klasické ekonomické školy (J. M. Keynes – rád k němu vzhlíží prezident Miloš Zeman) nebo liberalisty (F. A. Hayek, M. Friedman, L. von Mises), na které se odvolávají pravicově smýšlející strany.
I když se na první pohled zdá, že jeden z největších zástupců byznysu by měl zastupovat především liberální postoje, tedy méně státu a více volného trhu, jeho přístup takový není. Možná i proto, že jeho Agrofert je obří firma, která se státu přibližuje velikostí obratu a výdělku. Porovnáním tržeb Agrofertu s daňovými příjmy některých států zjistíme, že český zemědělský gigant má větší příjmy než třeba Island, Etiopie, Gruzie, Kostarika nebo Nepál.
Nárůst byrokracie? Nezbytnost
REKLAMA
Babiš tak zastupuje před jakýmkoliv pravolevým viděním světa to, co mu šlo vždy nejlépe: „řídit stát jako firmu“. Tento postoj nejlépe vystihuje jeho snaha „mít dokonalý přehled o příjmech a výdajích“. Logickým důsledkem tohoto směru je nárůst byrokracie. V tomto ohledu tak můžeme Andreje Babiše nejspíše přiblížit k německému ekonomovi a sociologovi Maxu Weberovi. Weber vnímá byrokracii, jako nejefektivnější způsob správy a dále ji chápe jako nutný způsob modernizace společnosti.
Síto ve veřejných financích
Vyšší počet úředníků, kteří nyní dohlížejí na státní finance, ať už prostřednictvím Kobry, Finančně- analytického útvaru MF nebo elektronické evidence tržeb (EET), lze Weberovýma očima vidět jako důsledek moderní společnosti. Když firmě někde utíkají tržby, snaží se díru v cash flow najít a zacelit. Když pak máte v sektoru pohostinství a ubytovacích služeb ne díru ale celé řešeto, musíte změnit systém toku. Státu někde unikaly peníze a ty se snaží Babiš (nejen v pohostinství) najít.
První tři měsíce ukázaly, že EET bude jako nástroj na zvýšení výběru daní fungovat. Podobně jako se na Slovensku osvědčila účtenková loterie. EET dokonale podtrhuje záměr řídit stát jako firmu. Žádný majitel firmy by určitě nechtěl mít přehled jen o zlomku jejích tržeb. Takový podnikatel by rychle zkrachoval. Babiš si tak – jako „ředitel státu“ – připisuje další plusové body u svých klientů-voličů. To, zda lze řídit stát jako firmu, nám v letošních volbách ukážou Babišovi zákazníci. Momentálně volební průzkumy naznačují, že jich bude skoro jedna třetina. Je pak klidně možné, že se současný šéf státní kasy zapíše i do učebnic veřejných financí s novou teorií – „Řídit stát jako firmu“.
Matěj Čeleš, ekonom a obchodní ředitel, Zlaťáky.cz
