Roste zájem o pojištění psychických nemocí. Duševní problémy většina Čechů stále neřeší

Každý pátý dospělý v Česku má podle Národního ústavu duševního zdraví závažné potíže s mentálním zdravím. Dle dat České správy sociálního zabezpečení jsou duševní choroby a poruchy chování druhou nejčastější diagnózou vedoucí k plnému invalidnímu důchodu, hned po onemocněních pohybového aparátu. V roce 2022 byl počet vyplácených důchodů z důvodu duševních chorob 106 367. Počty těchto případů se navíc každoročně zvyšují, obzvláště u mladých lidí do 24 let a od 45 do 49 let.

S ohledem na tento vývoj pojišťovny doplňují krytí životního pojištění i o řadu duševních nebo psychických nemocí, které bývaly v minulosti z pojistné ochrany zpravidla zcela vyloučeny. „V rámci životního pojištění jsme rozšířili pojistnou ochranu v případě invalidity o všechny těžší psychické diagnózy. Meziročně mezi lety 2021 a 2022 registrujeme růst zájmu o pojištění invalidity o 12 %. Tudíž počet pojištěných osob narůstá, což je správný trend, protože životní pojištění by mělo krýt zejména fatální události a události s trvalým nebo dlouhodobým dopadem na život pojištěného a jeho blízkých,“ informuje Eva Svobodová, tisková mluvčí UNIQA pojišťovny. Jak navíc dodává, nejčastějšími příčinami invalidity jsou schizofrenie a především depresivní poruchy.

Pojistné plnění ze životního pojištění může být vedle přiznaného invalidního důchodu dalším vítaným doplněním dosavadního příjmu. Vzhledem k době léčení nebo kompenzace projevů choroby v horizontu let, v některých případech i desítek let, tak sehrává životní pojištění důležitou roli při udržení dosavadního standardu. Nepojistitelné jsou však formy onemocnění, které vznikly jinak než organicky, například důsledkem alkoholu či drog.

Pojišťovny v rámci životního pojištění pojišťují starší ročníky než před deseti nebo dvaceti lety. To je to dáno tím, že start rodinného života a rodičovství je dnes později, než tomu bylo v minulosti, a to zhruba o deset let. „Teprve s rodičovstvím a finančními závazky, jako je například hypotéka, roste výrazně zájem o životní pojištění. Do komplexního životního pojištění vstupují dnes zejména osoby po 35. roce věku či okolo čtyřicítky,“ dodala Svobodová.

^REKLAMA

Psychická a duševní onemocnění jako stigma

Duševní a psychická onemocnění jsou částí společnosti stále stigmatizovány. To dokládá i fakt, že se v Česku až 80 % lidí, kteří trpí psychickým onemocnění, bojí vyhledat odbornou pomoc z důvodu stigmatizace anebo ze strachu z návštěvy lékaře. „Pro představu, žádné psychiatrické nebo psychologické služby nevyužívá 61 % nemocných s poruchami nálady, 69 % s úzkostnými poruchami, 77 % s poruchami vyvolanými návykovými látkami a dokonce 93 % jedinců zneužívajících nebo závislých na alkoholu,“ vysvětluje Pavel Mohr, náměstek pro léčebnou péči v Národním ústavu duševního zdraví. Mnoho lidí se tedy v lepších případech svěří svým nejbližším, v horším případě si své problémy nechává pro sebe.

Jestliže se lidé obávají návštěvy profesionálů anebo neví, jak začít s řešením svých problému, jednou z možností do začátku je kupříkladu aplikace Nepanikař, která poskytuje zdarma první rychlou psychologickou pomoc, kterou uživatelé potřebují. A Regina Jandová, specialistka komunikace Linky bezpečí, nabádá: „Pokud trpíte změnami nálad, dlouhodobějším smutkem, tísní, nespavostí, máte úzkosti či jiné neobvyklé psychické obtíže, a pokud už omezují váš běžný život, nebojte se o svých problémech mluvit a vyhledat odbornou pomoc. Lidé mají možnost obrátit se na krizová centra nebo linky důvěry. Dle závažnosti potíží budou odkázáni na příslušné odborníky z oblasti psychiatrie, psychologie nebo psychoterapie. Pro děti a mladistvé je dostupná Linka bezpečí na telefonu, a to anonymně, nonstop a zdarma.“