Růst mezd ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil

Výrazný nárůst mezd byl zaznamenán v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (8,0 %) a v oblasti zdravotní a sociální péče (7,9 %). Naopak nejméně rostly mzdy v sektoru těžby a dobývání (pouze o 3,7 %) a v zemědělství (5,0 %). Mediánová mzda opět vzrostla mírně rychleji než mzda průměrná. To znamená, že k nárůstu mezd dochází především u lidí s nižšími příjmy. Pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými se tak nepatrně přivírají.

Svižný růst mezd nad 7 % se i nadále udržel ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví i v dopravě a skladování. Kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti jsou zaměstnavatelé nuceni navyšovat mzdy, aby si stávající zaměstnance udrželi. To ovlivňuje především ziskovost firem, která s rostoucími mzdovými náklady klesá. Růst mezd ve státní správě překvapivě zpomalil na úroveň 5 %. Nicméně tlak na další zvyšování mezd především od lékařů a učitelů nepolevuje. Návrh rozpočtu pro rok 2019 počítá s navýšení platů pedagogickým pracovníků o 15 %, policistům a hasičům pak o 8 %. Proto očekáváme, že v tomto roce porostou mzdy průměrně o 7,8 % a v roce příštím toto tempo zpomalí na 5,0 %.

V prvním čtvrtletí letošního roku přispěje k vyššímu mzdovému růstu i navýšení minimální mzdy o 1 150 Kč na 13 350 Kč. Nezaměstnanost se v následujícím období sice zvýší, ale pouze nepatrně a v horizontu dvou let by neměla překročit čtyřprocentní hranici. Proto očekáváme, že tlaky na zvyšování mezd v soukromém sektoru přetrvají i do budoucna. Právě zvyšování mezd, jemuž růst produktivity již dávno nestačí, je jedním z hlavních proinflačních faktorů, který hraje do karet dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Nicméně dnes publikovaný nižší mzdový růst naopak hovoří proti zpřísňování měnové politiky.

Luboš Růžička, analytik Raiffeisenbank

^REKLAMA