Trh fúzí a akvizic zůstal ve střední a východní Evropě navzdory globálním poklesům aktivní

„Vysvětlení poklesu počtu oznámených M&A transakcí je poměrně přímočaré: Aktivitě na trhu fúzí a akvizic prospívá (i) ekonomická prosperita, (ii) omezená míra nejistot a (iii) nízké úrokové sazby. Ani jeden z těchto klíčových faktorů se však v roce 2023 nevyvíjel příznivě,“ uvedl Lukáš Hruboň vedoucí Transaction Advisory v České Republice.

Původně očekávanou transakční aktivitu v oblasti „distressed“ fúzí a akvizic se v roce 2023 nepodařilo v plném rozsahu realizovat. Přesto, s určitým zpožděním, lze stále anticipovat více transakcí vyvolaných předlužením cílových firem, protože se podniky refinancují v prostředí vyšších úrokových sazeb.

„Zatím jsme nezaznamenali mnoho distressed případů, ale v roce 2024 jich očekáváme více,“ říká Günther Mayrleitner, partner Mazars v Rakousku.

„Na trhu jsou peníze od family offices, private equity (PE) fondů a dalších, které hledají investiční cíle, včetně podhodnocených společností nebo společností, které čelí ekonomickým problémům. Očekáváme, že na začátku roku 2024 bude v tomto smyslu aktivita podniků dále narůstat,“ dodává Lukáš Hruboň.

^REKLAMA

V roce 2023 se do popředí zájmu dostaly telekomunikace, na které připadly dvě z deseti nejvýznamnějších transakcí ve střední a východní Evropě. Největší z těchto M&A obchodů, a zdaleka největší v regionu CEE, byla akvizice 50% podílu v telekomunikačních aktivech společnosti PPF Telecom v Bulharsku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku skupinou Emirates Telecommunications Group se sídlem ve Spojených arabských emirátech v hodnotě 2,5 miliardy eur.

Aktivita v oblasti private equity se v roce 2023 udržela na solidní úrovni, a to navzdory nepříznivým vlivům. Celková hodnota zveřejněných transakcí vzrostla na 5,4 miliardy eur, což představuje meziroční nárůst o 33 %, přestože počet transakcí ve stejném období klesl o 11 %. Současně celková zveřejněná hodnota exitů ve střední a východní Evropě vzrostla o 91 % na 5,6 miliardy eur, což je druhá nejvyšší roční hodnota exitů v nedávné minulosti. Objem exitů byl však také nižší, přičemž 46 oznámených transakcí představovalo oproti roku 2022 pokles o 16 %.

Dle všeho bude geopolitický vývoj představovat nadále hlavní faktor nejistoty i v roce 2024. Na druhou stranu je makroekonomický výhled ve srovnání se stejným obdobím loňského roku podstatně příznivější. Inflace by měla citelně poklesnut, což následně umožní snížení úrokových sazeb. „Očekáváme, že v příštích 12 až 18 měsících dojde k uvolnění měnové politiky,“ uvedl Andrija Garofulić, partner Mazars v subregionu Adria. „Očekáváme rovněž, že se hodnoty firem obecně zvýší. Nedosáhnou ale úrovně valuací, na které jsme byli zvyklí před dvěma lety, protože tyto jednoduše nerespektovaly realitu. Nyní je příležitost trh resetovat a začít z férovějšího základu.“

Mezi další klíčová zjištění zprávy patří:

• Čtyři země dominují regionu. Polsko, Rakousko, Rumunsko a Česká republika jsou nejaktivnějšími trhy fúzí a akvizic z hlediska počtu transakcí v regionu střední a východní Evropy v roce 2023. Tyto čtyři země vygenerovaly 709 transakcí, což představuje 65 % celkového počtu za celý region.
• Štikou zůstávají technologické obory. Technologický sektor opět zaznamenal nejvyšší počet přeshraničních transakcí do regionu CEE (celkem 114 obchodů). I když se počet transakcí meziročně snížil, rok 2023 přesto vyniká jako jeden z nejintenzivnějších pro přeshraniční technologické transakce v poslední době. Technologie byly v roce 2023 také nejvýznamnějším sektorem z hlediska hodnoty zveřejněných přeshraničních transakcí, která meziročně prudce vzrostla o 36 % na 4,5 miliardy eur. Rok 2023 se tak stal druhým nejaktivnějším rokem pro přeshraniční transakce od roku 2015.
• Dojde k opětovnému růstu firemních valuací? Podle údajů společnosti Mergermarket činil medián násobku EV/EBITDA pro region střední a východní Evropy ve všech odvětvích v období 2022-23 6,7x. To představuje výrazné snížení oproti rokům 2021-22 (mediánový násobek 8,1x). Zbytek Evropy rovněž zaznamenal pokles, i když méně výrazný než ve střední a východní Evropě, přičemž průměrný násobek klesl na 11,4x (2022-23) oproti 12,1x (2021-22). Úroveň let 2022-23 je však vyšší, než v byla letech 2020-21, kdy medián násobku EBITDA ve zbytku Evropy činil 11,2x. Oproti tomu v případě střední a východní Evropy zůstal klesající trend konzistentní (9,2x v letech 2020-21).