Turecko ještě nezatřáslo trhy dostatečně. Hrozí další výprodeje

Ačkoliv se nám zdá přirozené, že po každé bouřce vyjde slunce, a to zejména po zkušenostech z uplynulých let, kdy centrální banky výrazně podporovaly trhy. Nyní si myslíme, že to tak být nemusí. Výprodej tureckých aktiv není ojedinělým případem, ale projevem systémového problému, který se dříve či později projeví.

Jinými slovy, investoři by si měli dávat na rozvíjející trhy pozor, protože volatilita v Turecku ještě nezatřásla stromem dostatečně. Pozorně by měli například sledovat vystoupení šéfa Fedu, Jeroma Powella na setkání v Jackson Hole.

Riziko zde existuje

Od doby, co stojí Powell v čele Fedu, je evidentní, že nechce nechat žádný prostor pro pochybnosti. Fed se silně zaměřuje na americké ekonomické výsledky. Nedávno například centrální banka nepřihlédla k stresovým signálům v podobě zplošťující se výnosové křivky. Argumentací bylo, že tentokrát je to jinak, a ani inverzní křivka nemusí být nutně signálem recese. Podle našeho názoru nemůže J. Powella nic odradit od plánu zvýšit sazby letos ještě dvakrát a příští rok čtyřikrát.

^REKLAMA

S úrokovými sazbami ve výši dvou procent se do USA vrací velký objem kapitálu ze zahraničí. Další zvyšování sazeb však může rozvíjející se trhy postavit do nepříjemné situace. Investoři budou pravděpodobně ještě více pociťovat potřebu vystoupit z rizikových aktiv a přesměrovat peníze do aktiv měně vystavených volatilitě lokálních měn.

Drahé financování

Největší riziko však tkví v refinancování. Zvyšování sazeb totiž stěžuje situaci i na rozvíjejících se trzích. Podle agentury Bloomberg klesl objem nových emisí dluhopisů letos v USA o 27 procent. Důvodem jsou zejména rostoucí náklady na financování.

Pokud bude J. Powel pokračovat se zvyšováním sazeb podle plánu, na konci příštího roku dosáhnou sazby v USA čtyř procent. Pro mnohé firmy to může udělat financování byznysu pomocí úvěrů nebo dluhopisů nedostupné.

^REKLAMA

Ztráta nezávislosti Fedu?

Je tu ještě další rozměr. Za normálních okolností drží kontrolu na vládními dluhopisy a úrokovými sazbami centrální banka. Nedávno jsme však slyšeli od prezidenta Donalda Trumpa, že „ze zvyšování sazeb Fedem není šťastné„. Největším rizikem pro investory přitom je pocit, že centrální banka již není nezávislá na vládě. Pokud se tato pochybnost opravdu potvrdí, může to zásadně změnit situaci na trzích.

Pokud J. Powell změní v Jackson Hole svůj dosavadní postoj, a trhy nabydou přesvědčení, že tak učinil na základě intervence D. Trumpa, investoři budou chtít podle toho upravit své strategie.

Pokud je centrální banka pod vlivem vlády, obvykle má tendenci uplatňovat expanzivní politiku. Znamená to, že cena vládních dluhopisů by mohla vzrůst. Investoři budou chtít změnit své short pozice (na pokles ceny) na long (růst ceny), což vytvoří další tlak na výnosy dluhopisů. To by bez pochyby ještě více urychlilo možnou inverzi výnosové křivky.

V dnešní situaci je zřejmé, že k inverzi dojde. Investoři by se na to měli připravit, protože ve chvíli kdy se výnosová křivka překlopí do inverze, nemusí už být dost času na změnu svých pozic.

Althea Spinozzi, specialistka na dluhopisy Saxo Bank