22. 12. 2016
Výhled do roku 2017: Technologický pokrok a geopolitická nestabilita mění současné trhy. Fúze a akvizice se v proměnlivých podmínkách stávají klíčovým nástrojem růstu
► I přes nové nejistoty má trh fúzí a akvizic do roku 2017 nakročeno k dalšímu růstu
► Během následujících dvanácti měsíců plánuje akvizici 41 % českých
a 57 % světových firem
► 44 % tuzemských společností plánuje více než 5 transakcí, zaměří se především na menší a inovativní společnosti, např. startupy a firmy zaměřené na technologické inovace
► Hlavním rizikem pro podnikatelskou činnost je podle 31 % Čechů ekonomická a politická nestabilita Evropské unie. Následují výkyvy měnového kurzu, cen komodit nebo kapitálových trhů či zpomalení globálního obchodu.
► Žebříček nejvýznamnějších investičních destinací vedou Spojené státy, Čína a Německo. Velká Británie se poprvé v sedmileté historii Barometru nedostala do první pětky celosvětově nejoblíbenějších investičních destinací.
I přes geopolitickou nejistotu má trh fúzí a akvizic v roce 2017 nakročeno k dalšímu růstu. Podle aktuálního Barometru investiční důvěry (EY Global Capital Confidence Barometer) poradenské společností EY bude o akvizici nebo jinou transakci v následujících 12 měsících usilovat 57 % oslovených firem. To je druhý nejvyšší výsledek v sedmileté historii Barometru. Zájem o nákup podniků přetrvává i v České republice, kde akvizice plánuje 41 % společností (oproti 40 % v roce 2015). Patnáctého vydání průzkumu se zúčastnilo přes 1 700 generálních ředitelů a vrcholových manažerů z 18 odvětví a 45 zemí světa, včetně 39 šéfů českých firem.
REKLAMA
„Současná společnost musí reagovat na nové výzvy, které přináší složité a rychle se měnící podnikatelské prostředí. Českým firmám se v náročných ekonomických podmínkách daří najít rovnováhu mezi organickým a neorganickým růstem, díky které si udržují konkurenční výhodu. Pro 67 % českých investorů je organický růst prioritou. V neorganickém se zaměřují zejména na fúze a akvizice. Ty již v reakci na měnící se podmínky nejsou pouze alternativou, ale stávají se nutností. Pokud jde o neorganický růst, investoři (jak v České republice, tak celosvětově) považují za přínosnější právě fúze a akvizice před společnými podniky či aliancemi,“ říká Peter Wells, vedoucí partner transakčního poradenství společnosti EY v České republice.
„Přes polovinu světových firem plánuje v příštím roce nějakou firmu koupit. V České republice je to skoro polovina. I kdyby se zrealizoval jen zlomek tohoto plánu – či snu – znamenalo by to, že je před námi další rekordní transakční rok,“ vysvětluje Petr Kříž, výkonný ředitel společnosti EY pro fúze a akvizice v České republice.
Češi jsou optimističtí, důvěra ve stabilitu ekonomiky a zisky je vysoká
Celkem 90 % tuzemských společností věří, že domácí ekonomická situace je stabilní, nebo se dokonce zlepšuje (oproti 76 % celosvětově). Stejně jsou na tom podle 90 % českých respondentů i zisky (82 % celosvětově). Kromě rostoucí důvěry ve stabilitu trhu fúzí a akvizic se dále výrazně zvyšuje také zájem o investiční transakce. Více než 5 transakcí plánuje 44 % českých lídrů. Ve srovnání s 9 % v roce 2015 jde o růst 35 procentních bodů.
U českých firem vedou menší a inovativní transakce
Megatransakce sice zůstávají v oblasti fúzí a akvizic strategickou alternativou, české společnosti nicméně usilují spíše o menší a „chytřejší“ transakce. Snaží se tak zaplnit existující mezery ve svých investičních portfoliích.
„Šéfové podniků prověřují více potenciálních cílů a uzavírají větší počet menších transakcí, díky kterým rozšiřují svou působnost za hranice svého tradičního odvětví. Zájem mají hlavně o inovativní akvizice, především startupy a firmy zaměřené na technologické inovace,“ říká Marek Jindra, partner transakčního poradenství společnosti EY v České republice.
REKLAMA
Noví hráči a moderní technologie mění status quo, prolínání odvětví pokračuje
Nové subjekty na trhu mění konkurenční pravidla, zavádějí nové modely a vytváří nové formy poptávky. Ostatní podniky na tyto změny reagují zejména prolínáním odvětví, které se stává stále důležitějším rysem současných fúzí a akvizic.
Na změny podnikatelských modelů má kromě nových hráčů vliv také technologický pokrok. Podniky se snaží identifikovat prorůstové příležitosti a adaptovat své strategie tak, aby mohly co nejlépe využít přínos technologií a automatizace. V souvislosti s technologickým pokrokem věnuje 69 % českých společností veškerou pozornost přesunu dovedností a talentů v rámci firmy s cílem zvýšit efektivitu a vytvářet nová pracovní místa. Široké využití technologií mění strukturu dovedností vyžadovaných od zaměstnanců. Firmy musí tuto odbornost u zaměstnanců zajistit, aby byly schopné v novém prostředí fungovat. Více než dvě třetiny oslovených manažerů v průzkumu připustily, že v jejich společnosti právě probíhá transformace měnící způsob práce.
Makroekonomická rizika a nejistoty
Šéfové podniků se již téměř deset let potýkají s makroekonomickými nejistotami. Jsou tak zvyklí na nevyrovnaný globální ekonomický růst, velké výkyvy na kapitálových trzích a mnohdy nepředvídatelné dopady měnové politiky. K těmto „stálicím“ mezi riziky ohrožujícími hospodářský růst se v roce 2016 přidala politická nejistota na mezinárodní a často i domácí scéně.
Největší riziko růstu vidí 31 % českých firem v ekonomické a politické nestabilitě Evropské unie. Mezi další rizika se řadí například zpomalení globálního obchodu či výkyvy měnového kurzu, cen komodit a kapitálových trhů. Téměř třetina dotazovaných společností vidí největší problémy pro své hlavní podnikatelské aktivity ve změně chování a očekávání zákazníků (26 %) a v odvětvové regulaci (25 %). Negativní vliv má i prolínání odvětví a rostoucí konkurence z jiných sektorů (23 %).
Přes rostoucí obavy jsou zahraniční transakce strategickou nutností
REKLAMA
Barometr ukázal, že oslovené společnosti jdou za investicemi do celého světa. I když se geopolitická rizika prohlubují a regulace se zpřísňuje, manažerské týmy mají dostatek zkušeností a dat, které jim umožňují snížit rizika a dotáhnout zahraniční fúze a akvizice k úspěšnému závěru. Pro expanzi do nových geografických oblastí jsou tyto transakce strategickou nutností. Geopolitická rizika mohou být překážkou při realizaci strategických cílů, nejsou ale pro firmy nepřekonatelnou bariérou.
Zahraniční investice brzdí obava z geopolitického vývoje a vzestup nacionalismu
Účastníci průzkumu mají rostoucí obavy z nejrůznějších geopolitických a makroekonomických problémů, od výkyvů měnových kurzů po slabší obchodní výměnu. Tyto problémy na jedné straně zvyšují zájem o fúze a akvizice. V prostředí vyznačujícím se nízkou mírou růstu HDP společnosti hledají rychlou cestu k růstu. Na druhé straně jsou tyto problémy komplikací pro mezinárodní transakce. Například Velká Británie se poprvé v sedmileté historii Barometru nedostala do první pětky nejoblíbenějších investičních destinací.
„Nejmarkantnějším příkladem geopolitických změn, které komplikují mezinárodní investování, je Brexit. Předpokládáme, že v dlouhodobém výhledu se Velká Británie zase vrátí mezi nejatraktivnější investiční destinace. Momentální nejistota je ale pro investory důvodem, aby si tamější akvizice rozmysleli,“ říká Peter Wells, vedoucí partner transakčního poradenství EY v České republice.
V Číně by v příštím roce měly mít největší podíl domácí fúze a akvizice, letos už dosáhly částky 160 miliard amerických dolarů.[1] A země by si také měla udržet pozici největšího světového zahraničního investora. V letošním roce už realizovala investice ve více než 50 zemích. První pětku nejvýznamnějších investičních destinací tvoří Spojené státy, Čína, Německo, Kanada a Francie.
Čeští investoři mají podle aktuálního průzkumu zájem především o tuzemsko a okolní region. Nejatraktivnější jsou pro ně cíle v České republice, následuje Německo, Čína a Spojené státy.
Trh fúzí a akvizic má v roce 2017 i přes problémy našlápnuto k růstu
Podíl oslovených společností plánujících investiční transakci se navzdory ekonomické a geopolitické nejistotě drží vysoko (57 %) nad dlouhodobým průměrem Barometru (42 %).
„V současnosti se společnosti, které chtějí uzavřít fúzi nebo akvizici, potýkají s řadou problémů. Některé z těchto problémů jsou zcela nové,“ upozorňuje Petr Kříž, výkonný ředitel společnosti EY pro fúze a akvizice v České republice a dodává: „Stále častěji si například vybírají cílový podnik z jiného sektoru. A integrace aktiv nesouvisejících s jejich hlavní podnikatelskou činností pak není nijak jednoduchá. Přibývá taky různých typů struktur, které se používají při realizaci transakce. Dalším problémem je vzestup nacionalistické politiky, který v globalizovaném podnikatelském světě vyžaduje od vedení společností nový přístup k zahraniční investiční strategii.“
Hlavním důvodem, proč tuzemské společnosti plánují investici mimo svůj sektor, jsou změny v chování zákazníků (67 %). Investice do stejného sektoru jsou motivovány snahou získat technologie nebo nové výrobní kapacity (37 %).
„V nadcházejícím roce 2017 budou české společnosti dále zvyšovat počty potenciálních transakčních cílů a snažit se dosáhnout vyšších výnosů navzdory nižší
míře ekonomického růstu. Očekáváme proto, že se opět zaměří na akvizice, které jim pomohou zvládnout disruptivní trendy, jež se staly nedílnou součástí ekonomické reality,“ říká Peter Wells, vedoucí partner transakčního poradenství společnosti EY v České republice.
„Zásadní změny, které se objevují u fúzí a akvizic, bychom neměli podceňovat. Rozšiřuje se například nabídka transakčních struktur. Big data a analytické nástroje nám dnes umožňují vyhodnotit transakci do mnohem větší šířky i hloubky. Hlavním cílem potransakční integrace už není nákladová synergie, ale zvyšování hodnoty, těžiště se přesouvá z funkcí back office na front office, tj. na zákazníka. Integrace rozdílných podniků vyžaduje transakční řešení „šité na míru“, nikoli standardní, „konfekční“ řešení,“ dodává Marek Jindra, partner oddělení transakčního poradenství společnosti EY.
Tisková zpráva: EY