Výroben biometanu v České republice přibývá. Jejich množství by se mohlo letos až zdvojnásobit

Energetický mix postavený na spalování fosilních paliv jako je ropa, uhlí či zemní plyn produkuje obrovské množství emisí skleníkových plynů. S cílem fosilní zdroje nahradit začala Evropská unie, stejně jako Spojené státy, směřovat investice do nízkoemisních alternativ šetrných k životnímu prostředí, a to včetně biometanu. V důsledku toho se jen za loňský rok podařilo celosvětově navýšit produkci tohoto tzv. zeleného plynu o 16 % na téměř 7 miliard m3.

Rozvoj výroby zeleného plynu jako lokální alternativy zemního plynu probíhá také v České republice. Podle Českého plynárenského svazu se v roce 2022 biometan podílel na celkové spotřebě zemního plynu v silniční dopravě z více než třetiny. A jeho podíl u nás roste rovněž v plynárenské distribuční síti, kdy je využíván jako zdroj tepelné energie pro domácnosti či podniky. Do roku 2030 by podle nejsmělejších odhadů mohl nahradit 10 až 15 % spotřeby zemního plynu nejen v dopravě, ale také ve vytápění.

Dosud jsou v České republice připojeny k veřejné distribuční síti celkem tři výrobny biometanu. První a dlouho i jedinou stanicí, která jej začala vtláčet do plynárenské sítě, je EFG Rapotín BPS společnosti EFG u Šumperka. Ta do sítě dodává ročně 1,3 milionu m3 biometanu (s maximální kapacitou 1,6 milionu m3) a zpracuje při tom až 30 tisíc tun bioodpadu. Právě tím je také unikátní. Nesoustředí se na zpracování účelově pěstovaných plodin či další biomasy, ale na kuchyňský odpad neboli gastroodpad rostlinného i živočišného původu. Ten shromažďuje nejen od velkých potravinářských závodů či supermarketů, ale také z českých měst a obcí, které se podílí na recyklaci odpadu a snižování toho skládkovaného v rámci projektu „Tridimgastro.cz“.

Druhou připojenou výrobnou do plynárenské soustavy je bioplynová stanice v Litomyšli Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů na Svitavsku. Biometan vyrábí ze zemědělského odpadu. Stanice by měla za deset let zpracovat 30,6 milionu m3 bioplynu, což ročně znamená 1,7 milionu m3 biometanu.

^REKLAMA

Bioplyn upgradovaný na biometan v Česku dodává do sítě ve zkušebním provozu také Energetické centrum v Horní Suché na Karvinsku společnosti Organic technology. Na rozdíl od bioplynky v Litomyšli ale zpracovává k výrobě biometanu i kuchyňský odpad. Zpracovatelská kapacita závodu je 20 tisíc tun bioodpadu ročně, z čehož je schopná vyrobit až 3, 2 milionu m3 zeleného plynu.

Ještě tento rok by přitom u nás měl být spuštěn ostrý provoz dalších tří biometanových stanic. Mezi ně patří zemědělská bioplynová stanice v Herálci u Humpolce a odpadářská stanice v Mladé Boleslavi. V obou případech má být vyrobený biometan přímo využíván pro pohon městských autobusů.

Společnost Energy financial group, která stojí za výstavbou první výrobny biometanu v Česku EFG Rapotín BPS, se chystá během tohoto roku zprovoznit také další produkční jednotku na jedné ze stávajících stanic a své portfolio hodlá doplnit do roku 2024 také o další zdroje zeleného plynu. Během dvou let by tak mohla vyrobit více než 90 gigawatthodin plynu ročně, což představuje 9 milionů m3 biometanu.

Produkce biometanu v České republice by mohla být v příštích letech zajišťována také dalšími, již existujícími stanicemi, které doposud vyrábí pouze bioplyn. V České republice je podle odhadů skupiny EFG na základě biologicky rozložitelného odpadu jakožto vstupní suroviny potenciál pro 66 takových výroben s celkovou roční produkcí 100 milionů m3 biometanu.

Bioplynové stanice, které projdou konverzí na výrobu biometanu, mohou zároveň pracovat s akumulací energie nebo stabilizací energetické soustavy tak, aby bylo možné více využívat energii ze slunce, větru, vody a dalších obnovitelných zdrojů. Jsou tak vhodným doplňkem k energetickému mixu, který má ambici stát se méně závislým nejen na importu, ale také na uhelných zálohách.