Za poslední dva roky si Češi zvýšili pojistné téměř o třetinu. Krytí velkých životních rizik nejčastěji přehlíží střední třída

Zájem o produkty ze segmentu životního pojištění ve společnosti kontinuálně roste. Významně více na ně přitom myslí lidé s průměrně nižšími i vyššími příjmy. Paradoxně nejméně angažovaná v tomto směru je střední třída, která tvoří páteř jakékoliv vyspělé ekonomiky. „Tito lidé většinou mají pocit, že mají adekvátní příjem a z nějakých důvodů nechtějí uzavírat pojištění, leckdy pojišťovnám dokonce nevěří. I část populace, která má průměrně nižší mzdu, si uvědomuje větší potřebu pojištění pro případ krize,“ vysvětluje Filip Bartoš, ředitel distribuce životní pojišťovny YOUPLUS.

Dodává, že postupně se i tento negativní trend mění díky práci pojišťovacích makléřů, kteří problematiku klientům opakovaně vysvětlují. „Bohužel mají zkušenosti s příběhy lidí, kteří vydělávali slušné peníze, ale v případě nouze se bez odpovídající pojistné smlouvy dostali do obtížné životní situace,“ popisuje Bartoš. Podle něj existuje jen minimální část populace, která si životní pojištění jako produkt samostatně vyhledá a aktivně se o něj zajímá.

Zájem o pojištění v časech krize přirozeně roste

Země střední Evropy zažily v poslední pětiletce spoustu krizí, které do značné míry proměnily svět pojišťovnictví. Jednou z těch největších byl skokový nárůst inflace – tedy problém, který stále doznívá a částečně přetrvává dodnes. „Lidé sice neměli peníze na rozhazování, přesto si do jisté míry uvědomovali důležitost finančního krytí. Když se inflace vyšplhala v roce 2022 na více než patnáctiprocentní míru, měsíční pojistné částky se zvyšovaly a přirozeně respektovaly tempo růstu spotřebitelských cen. Nárůst pojistné částky za poslední dva roky je podle našich dat skokový, v Česku se pohybuje okolo třicetiprocentní hranice,“ tvrdí Bartoš s tím, že výše pojistného kopíruje stále rostoucí příjmy zaměstnanců ve státní správě i v soukromém sektoru za poslední tři roky.

Rostoucí křivka průměrného pojistného se většinou odvíjí od aktuální makroekonomické situace, která v posledních letech není příliš příznivá. „Roste pak uvědomění populace a s ním i poptávka po pojistných produktech, typově samozřejmě v období pandemie nebo třeba hypoteční krize. Obecně se dá říct, že v časech krize je růst pojistných částek významně vyšší, zatímco v dobách relativního hospodářského klidu naopak stagnuje,“ popisuje Bartoš aktuální stav na domácím trhu s pojištěním. Naopak méně aktivní jsou klienti v období, kdy je situace na trhu dobře čitelná, například ve fázi konjunktury. Často totiž podlehnou dojmu, že jim žádné významné riziko nehrozí.

^REKLAMA

Dávkovým tarifům do deseti let odzvonilo, tvrdí odborník

V rámci evropského trhu s pojištěním drží pomyslnou taktovku západní země jako třeba Německo, Belgie, Švýcarko nebo Francie. Zde vymizely dávkové tarify v podobě bolestného za drobné úrazy a prodávají se pouze ty zásadní, jako třeba invalidita, smrt nebo trvalé následky. „V Česku sledujeme teprve postupný, přesto celkem zřetelný odklon od dávkových tarifů. Ty momentálně v zemích západní Evropy téměř neexistují a životní pojištění je zde skloňováno pouze s krytím vážných zdravotních rizik. A do této fáze zcela nepochybně míří i tuzemský trh – plný nástup tohoto trendu můžeme očekávat v horizontu deseti let,“ predikuje Bartoš. Dodává, že dávkové tarify pravděpodobně zaniknou po vzoru západních evropských trhů. Nasvědčuje tomu vývoj situace z posledních let, kdy se podíl vážných rizik na trhu pohybuje kolem hranice osmdesáti procent.

Přitom před zhruba patnácti lety byla situace téměř přesně obrácená. „Češi měli – a někteří stále mají – pocit, že až ve chvíli, kdy z produktu dostanou jakékoliv peníze, pojistka funguje a má smysl. Přitom když se podívám na průměrné plnění z dávkových tarifů, pohybuje se kolem osmi až deseti tisíci korun. Troufám si říct, že pro drtivou většinu klientů určitě není likvidační, pokud by takovou částku nedostali, a zároveň to není tak vydatná finanční injekce, která by zásadním způsobem řešila jejich finanční situaci,“ tvrdí odborník.

Dávkové tarify tak mohou pro řadu lidí fungovat jako důkaz, že peníze nevyhazují z okna. Naopak ve zmíněných západních zemích rozhodně není bolestné v řádech nižších stovek eur pro tamní obyvatelstvo důvodem, proč by si měli pojistnou smlouvu sjednat. „Daleko více si uvědomují potřebu krýt vážná rizika, která mohou být velkým zásahem do finančního rozpočtu jednotlivce i celé rodiny a v případě absence sjednání životního pojištění mohou být dopady na rodinu často i fatální. Do tohoto nastavení jako společnost spějeme, ale ještě tam nejsme a bude to pár let trvat,“ předpovídá Filip Bartoš.