Zajistí vám důstojné stáři I. pilíř, anebo III. pilíř? Vítěznou strategií je komplexní řešení

Od ledna 2013 stál penzijní systém v České republice na takzvaných třech penzijních pilířích. Na povinném I. pilíři (důchodové pojištění), na II. pilíři (důchodové spoření) a na III. pilíři (penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření). Od ledna 2016 po zrušení II. pilíře zůstávají pilíře dva: povinný státní I. pilíř a dobrovolný soukromý III. pilíř.

Zachrání vás v důchodu I., nebo III. pilíř?

V oblasti zabezpečení na stáří jsme v uplynulých měsících u obou pilířů zaznamenali celou řadu významných změn. Změny v I. pilíři, tedy v zákonu č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, odvážně nazývané jako důchodová reforma a zahrnující zejména zpomalení růstu důchodů nebo omezení předčasného důchodu, jsou veřejností přijímány spíše s nedůvěrou.

V oblasti soukromého zabezpečení na stáří, to znamená ve III. pilíři, se objevila řada novinek, které mají motivovat lidi v produktivním věku k vyššímu spoření a investicím na stáří. Jedná se mimo jiné především o vyšší příspěvky na doplňkové penzijní spoření, zvýhodnění daňových úlev nebo vytvoření nového státem podporovaného produktu spoření na stáří, který byl nazván dlouhodobý investiční produkt (DIP).

„Tyto změny s uspokojením přivítala zejména početná skupina finančních zprostředkovatelů a finančních institucí, které mají eminentní zájem na prodeji finančních produktů – spořicích nebo investičních. Jejich obchodní rétorika se často snaží co nejvíce snížit význam státních důchodů, to jest I. pilíře, a silně přeceňuje význam soukromého spoření či investování na stáří, tudíž III. pilíře,“ upozorňuje Jiří Šafařík, specialista na státní důchodové zabezpečení ve společnosti Freedom Financial Services.

^REKLAMA

Hlavním zdrojem příjmu ještě dlouho zůstane I. pilíř

Průměrný důchod v České republice v roce 2024 činí 20 693 korun. Pokud počítáme s tím, že v důchodu se dnes žije v průměru 21 let, pak celková částka, (pro zjednodušení nezahrnujeme valorizaci), kterou lidé z I. pilíře dostanou vyplacenu, bude v současné hodnotě činit okolo 5,2 milionu korun. Na druhou stranu, když se podíváme na míru úspor vytvořených ve III. pilíři, konkrétně na penzijním připojištění se státním příspěvkem (transformované fondy) a doplňkovém penzijním spoření (účastnické fondy), zjistíme, že průměrný zůstatek účastníka se nepohybuje v milionech korun, ale spíše v desítkách tisíc korun. Průměrný zůstatek na účtu penzijního připojištění je totiž jen 176 tisíc korun (údaje pro 3. Q 2023), na účtu doplňkového penzijního spoření poté 84 tisíc Kč.

„To znamená, že kdybychom sázeli jen na III. pilíř, nevydržely by tyto peníze při výplatě renty na úrovni důchodu z I. pilíře ani tři čtvrtě roku. Je tedy zřejmé, že hlavním zdrojem příjmu v důchodu je stále I. pilíř a že III. pilíř je, a ještě dlouho zůstane, finančním zdrojem doplňkovým. To bohužel aktuálně platí pro drtivou většinu českých občanů,“upozorňuje Jiří Šafařík.

Jak naspořit alespoň tolik, kolik dostaneme od státu?

Pokud by I. a III. pilíř měly být jako zdroj financí na stáří alespoň v rovnováze, znamená to naspořit si takovou částku, která bude srovnatelná s I. důchodovým pilířem. Pro objektivní srovnání vlastních úspor s důchodem z důchodového pojištění je nezbytné srovnávat peníze se stejnou časovou hodnotou, to znamená spočítat vše buď v současné hodnotě na úrovni roku 2024, nebo v budoucí hodnotě. Budeme-li uvažovat modelový příklad mladého člověka ve věku 25 let, budoucí hodnoty budou na úrovni roku 2063.

Výpočty a srovnání v současné hodnotě sice přinesou relativně objektivní výsledky, ale představují statický pohled na „svět financí“, který se bude dynamicky dále vyvíjet podobně jako v minulých obdobích. Dnes často doporučovaná cílová výše úspor na stáří ve výši okolo 2 milionů korun nejenže představuje jen necelých 40 % státního důchodu vyplaceného za 21 let života v penzi, ale navíc platí pouze pro lidi, kteří budou odcházet do starobního důchodu nejpozději v horizontu několika málo let, kdy se ještě výrazně neprojeví růst cen, mezd ani důchodů. Pokud ovšem budeme odcházet do důchodu za 10, 20, 30 nebo v uvedeném příkladu za 40 let, musíme si cíl pro zabezpečení na stáří stanovit v budoucí hodnotě peněz v roce, kdy dosáhneme důchodového věku.

^REKLAMA

1. pilíř – Jaká bude výše starobního důchodu za 40 let?

Předpokládejme, že modelový 25letý člověk dokončil studia, začíná pracovat a odvádět povinné odvody na sociální pojištění. Jeho nástupní plat činí aktuálně průměrnou mzdu, tedy 43 967 Kč hrubého. Současně předpokládejme, že má před sebou 40 let produktivní části života a do důchodu bude odcházet ve svých 65 letech. „Pokud by v následujících 40 letech průměrná mzda rostla ročně o 4,5 % a průměrná míra inflace činila trvale 2,7 %, pak by důchod rostl tempem 3,3 % ročně. Za 40 let, v roce 2063, by současný průměrný starobní důchod vzrostl z 20 693 korun na 73 407 korun měsíčně,“ uvádí Jiří Šafařík.

Abychom se dobrali k celkové částce, která člověku v modelovém příkladu bude celkem vyplacena během pobírání starobní penze, budeme předpokládat, že v penzi bude žít 21 let a že se důchod bude i nadále valorizovat v průměru 3,3 % ročně. Za těchto předpokladů by výše měsíčního starobního důchodu narostla ze startovních 73 407 Kč v roce 2063 na konečných 145 159 Kč v roce 2084 (viz graf níže). „Celkově vyplacená částka starobního důchodu za těchto 21 let by pak činila 26 952 601 korun. Zdá se to velmi vysoká suma, ale je potřeba si uvědomit reálnou hodnotu této částky v roce 2084, která by při inflaci 2,7 % ročně činila něco málo přes dnešních 5 milionů korun,“ vysvětluje Jiří Šafařík.

       Vývoj starobního důchodu během produktivní části života                       Vývoj starobního důchodu během čerpání důchodu

III. pilíř – Za jakých podmínek se vyrovná I. pilíři?

Předpokládejme, že uvažovaný 25letý člověk začne okamžitě ze svých příjmů odkládat určitou částku, ideálně začne pravidelně investovat. S ohledem na 40letý investiční horizont můžeme počítat s čistým průměrným zhodnocením 8 % (dlouhodobý výnos portfolia pro vyváženého investora očištěný o poplatky).

^REKLAMA

Pokud by chtěl plně využít daňové výhody nového produktu DIP a investoval by pravidelně 4 000 Kč měsíčně, za 40 let postupně investuje 1 920 000 Kč. Hodnota jeho investice v roce 2063, kdy dosáhne 65 let, bude činit nominálně (tedy v budoucí hodnotě) 13 964 030 Kč. „Pokud takto vytvořenou částku nechá dále zainvestovanou v konzervativním portfoliu a bude si vyplácet po dobu 21 let pravidelnou měsíční rentu, by při 4% reálném ročním zhodnocení (výnos očištěný o poplatky) jeho měsíční renta z III. pilíře – tudíž soukromý důchod – činila 81 993 korun měsíčně. Celkově by renta vyplacená během těchto 21 let dosáhla hodnoty 20 662 236 korun. To je zhruba o 6,3 milionu méně, než by mu bylo vyplaceno z I. pilíře,“ vypočítává Jiří Šafařík.

Kolik tedy musí činit pravidelná měsíční investice u 25letého člověka, aby se mu za výše uvedených předpokladů podařilo vytvořit takovou částku, že za 21 let života v penzi z ní bude vyplacena renta v celkové hodnotě stejné jako celkem vyplacený starobní důchod, tedy 26 952 601 Kč?

V tomto modelovém případě by v 65 letech bylo třeba mít k dispozici 18 221 134 Kč. Když se takto vytvořená částka opět nechá dále zhodnocovat 4 % p. a. a bude se z ní vyplácet konstantní renta, bude tato renta činit 106 955 Kč měsíčně, což za 21 let činí 26 961 480 Kč. „Aby tedy uvažovaný 25letý člověk za 40 let dosáhl částky asi 18,2 milionu korun, znamená to při 8% ročním zhodnocení měsíčně investovat 5 218 korun,“ doplňuje Jiří Šafařík.

Dá se tedy říci, že v případě 25letého člověka existuje reálná šance, že si během 40 let vytvoří rezervu na stáří, která se vyrovná starobnímu důchodu od státu. Otázkou ale je, kolik mladých lidí ve věku 25 let je dnes schopno si měsíčně odkládat 5 218 Kč. Výrazně horší vyhlídky mají samozřejmě lidé, kteří s vytvářením rezervy na penzi začnou později.

Pokud vyjdeme z logiky a předpokladů výše uvedeného příkladu 25letého člověka, můžeme si namodelovat situace, kolik by museli měsíčně investovat lidé, jimž zbývá do penze méně než oněch 40 let. Je třeba připomenout, že všechny níže uvedené příklady platí pro člověka s průměrným hrubým příjmem ve výši 43 967 Kč v roce 2024 a že peněžní částky v tabulce jsou uvedeny v budoucí hodnotě.

Aby se celková výše vyplacené soukromé penze (III. pilíř) alespoň vyrovnala státní penzi (I. pilíř), pak by například člověk, kterému je dnes 35 let a do penze mu zbývá 30 let, měl měsíčně investovat 8 834 Kč. Za tohoto předpokladu si při 8% ročním zhodnocení naspoří částku 13 165 835 Kč. Když si takto vytvořenou částku opět nechá dále zhodnocovat 4 % p. a. a vyplácet si 21 let konstantní rentu, bude tato renta činit 77 307 Kč měsíčně, což za 21 let činí 19 481 364 Kč, tedy stejně jako vyplacený starobní důchod za stejnou dobu.

Pokud začneme včas, máme šanci během svého produktivního života naspořit ve III. pilíři stejnou částku, jakou nám zajistí I. státní důchodový pilíř. Avšak se zvyšujícím se věkem a zkracující se dobou spoření se tato šance rychle snižuje. Výraznou pomocí soukromému spoření na stáří je zcela jistě příspěvek zaměstnavatele, který může činit až 50 000 Kč za rok.

Vítězná strategie

„Zprávy o tom, že státní důchody jsou a budou nízké, a že je nutné, abychom se na důchod zajistili sami, jsou tendenční. Pravdou nicméně je, že o vlastní zajištění na stáří bychom se měli zajímat. Chybou by ovšem bylo, kdybychom se naivně snažili soukromým spořením nahradit důchody od státu vyplácené z důchodového pojištění,“domnívá se Jiří Šafařík, podle něhož spočívá zodpovědné zabezpečení na stáří a vítězná strategie v tom aktivně se zajímat o obě složky budoucího důchodu, to znamená jak o I. pilíř, tak o III. pilíř. Starobní důchod vyplácený z důchodového pojištění přináší člověku po skončení výdělečné činnosti hlavní příjem, který by měl alespoň pokrýt základní životní potřeby, zatímco renta ze III. pilíře bude příjmem doplňkovým, jenž přispěje k vyšší životní úrovni v penzi.

„Je třeba si uvědomit, že důchod z důchodového pojištění není záležitostí pouze státu, ale že si jej vlastně buduji také sám, a to dosaženou dobou pojištění a výší odvedeného pojistného. Optimální zajištění na stáří tedy znamená, že budu aktivní nejen v soukromém spoření, tedy ve III. pilíři, ale budu aktivně přistupovat také ke svému důchodovému pojištění,“ uzavírá Jiří Šafařík s tím, že to znamená snažit se získat co nejvyšší dobu pojištění a odvádět optimální pojistné na důchodové pojištění. Důležité je vyloučit neevidované doby, které nejen snižují dobu pojištění, ale také konečný příjem, z něhož se důchod počítá. Vyplatí se zajímat o své důchodové pojištění včas, nejlépe již od věku 15 let, od kdy lze dobu pojištění získávat nebo také ztrácet. Později rovněž dává smysl nechat si provést kontrolu (audit) svého důchodového pojištění, která umožní odstranit dosavadní chyby nejen v evidenci ČSSZ, ale rovněž vlastní chyby, jichž jsme se mohli dopustit z neznalosti zákona o důchodovém pojištění a vyvarovat se jich do budoucna.