Zvýšení minimální mzdy: Pokud lidé pracující na dohodu nechtějí odvádět pojistné, musí pracovat méně hodin

Minimální mzda je od 1. 1. 2017 navýšená z 58,70 Kč na 66 Kč za hodinu. Pokud se člověk chce vejít do limitu, logicky si musí snížit hodinový úvazek. Pro ilustraci: v roce 2016 odpovídalo desetitisícové odměně při minimální mzdě 170 odpracovaných hodin. V roce 2017 je to už jen 151 hodin za měsíc. Pokud zaměstnanec přesáhne stanovené limity, zaplatí na sociálním a zdravotním pojištění celkem 11 % z hrubé mzdy. U firem, které DPP a DPČ budou využivat je situace ještě horší – z hrubé mzdy při přesáhnutí limitů zaplatí na těchto odvodech 34 %. „Přesnější statistiky, kolik lidí pracuje na DPP nebo DPČ za minimální mzdu, by měl dát Český statistický úřad (ČSÚ) příští rok. Ze statistik je však už nyní zřejmé, že smluv na dohodu je v Česku uzavíráno kolem 1,5 milionu ročně,“ říká David Pirner.

Dle prohlášení ČSÚ si formou DPP dlouhodobě přivydělává přes milion lidí ročně. Na DPČ pracuje více jak 350 tis. osob ročně, nejvíce v administrativě. Od roku 2016 začal ČSÚ zjišťovat počty osob, odpracovaných hodin a odměny za obě dohody čtvrtletně. Výstupy zatím nejsou veřejně k dispozici. K růstu minimální mzdy došlo na základě nařízení vlády s platností od 1. 1. 2017, a to z 9 900 Kč na 11 000 Kč. Jedná se o její největší navýšení od roku 1991, kdy byla zavedena.

„Pro DPP a DPČ je typické, že jeden člověk může mít takových smluv libovolný počet, navíc u libovolného počtu firem. Na dohodu pracují lidé všech věkových kategoriích a v nejrůznějších profesích, včetně těch velmi kvalifikovaných. Úprava minimální mzdy se však dotkne převážně studentů nebo důchodců na brigádě, zejména v nejméně kvalifikovaných profesích, jako jsou třeba úklidové služby,“ dodává David Pirner z Grant Thornton.

Tisková zpráva Grant Thornton