Pravda, v případě početných geopolitických konfliktů, ať už na Ukrajině, v Libyi anebo Iráku, které cenou černého zlata v nedávné minulosti výrazně hýbaly, nemůže byť o klidu ani řeči.
Na druhé straně je trh už zřejmě vstřebal, a jelikož v nich nedošlo k žádnému zásadnějšímu zvratu, či posunu, Brent se v uplynulém týdnu udržoval v úzkém pásmu 107–108 USD za barel. Z letní letargie ho probral ani jeho americký protějšek WTI, který hlavně v souvislosti s úterním vypršením srpnových kontraktů zažil nepoměrně živější týden.
Právě silný začátek týdne na opačné straně Atlantiku stlačil ostře sledovaný cenový rozdíl mezi WTI a Brentem na méně než 3 USD (ve prospěch Brentu), což bylo nejméně od loňského září.
I když po nástupu obchodování zářijových kontraktů cena ropy WTI oslabila a její zaostávání za Brentem vzrostlo na 5 USD, obchodníci jí věří více.
Důvodem je hlavně rozdílná poptávka ze strany klíčových spotřebitelů, teda rafinérií. Zatímco v Evropě mnohé z nich během hlavní sezóny z důvodu nedostatečné poptávky snižují, nebo úplně odstavují výrobu, americké běží na plné obrátky. A po nedávném uvolnění exportních restrikcí svými produkty zaplavují i zahraniční trhy.
REKLAMA
Ve čtvrtek se tak Brent opětovně dostal do situace, kdy velmi slabá poptávka způsobila, že kontrakty na pozdější dodávky se obchodovaly dráž, než ty aktuální.
Ačkoli dění posledních dnů naznačuje, že trh našel jistou rovnováhu, už zmíněné nepříznivé poptávkové faktory hovoří do budoucnosti v neprospěch Brentu.
Miroslav Kňažko, Senior Research Analyst, Sberbank Europe AG
