Účastnické fondy: Utajený propadák

Při vzniku penzijního připojištění v roce 1995 do něj za první rok fungování vstoupilo 1,29 mil. účastníků. Zřejmě bylo velmi jednoduché vysvětlit lidem, že když si měsíčně odloží sto korun, dostanou od státu 30 Kč. V současnosti je výše minimálního vkladu pro nárok na státní příspěvek vyšší, stejně jako samotný příspěvek. Dnes jej využívá více než 5 milionů lidí a je tento produkt i velmi oblíbený mezi zaměstnavateli, kteří přispívají svým zaměstnancům za výhodných daňových podmínek.

Většina v transformovaných fondech

I když je doplňkové penzijní spoření mezi lidmi velmi oblíbené, není využíváno právě efektivně. Drtivá většina lidí stále spoří do transformovaných fondů. Tyto fondy mají management fee 0,6 % a succes fee 15 %, přitom investují především do státních dluhopisů. A přitom dynamické účastnické fondy, při stejném (i nižším) manažerském poplatku mají vyšší potenciál výnosu. Ovšem není již u nich garance nezáporného výnosu.

Zřejmě jsou lidé ochotni vyměnit lepší výnos za garanci alespoň nezáporného výnosu a možnost vybrat prostředky již v 60 letech věku. Jak jinak si vysvětlit, že za první čtvrtletí roku 2013 vstoupilo do účastnických fondů 12 723 lidí, což je mnohem méně než v případě tolik kritizovaného druhého pilíře.

Ve druhém čtvrtletí došlo ke zlepšení a počet lidí v účastnických fondech narostl na 38 372. To je téměř třikrát více než v prvním čtvrtletí. Tento nárůst byl dán z části přechodem účastníků z transformovaných fondů a částečně i vstupem nových klientů do doplňkového penzijního spoření.

Tabulka 1: Počty klientů penzijních společností

Zdroj: Asociace penzijních společností ČR

Nové penzijní společnosti Conseq a Raiffeisen měli za toto období velmi nízký počet klientů. V tabulce nejsou zahrnuty PS Generali, která fúzovala s PS ČP. PS Aegon neměla do 1. 10. 2013 vytvořeny účastnické fondy. Navíc byla prodána Consequ.

Z nováčků na scéně si lépe vede PS Raiffeisen, která má něco lehce přes desetitisíc klientů, přičemž je to jednoznačně dáno její účastí ve druhém pilíři. Společnost PS Conseq, i přes poměrně zajímavé produkty se veze na vlně nezájmu (i mediálního) o účastnické fondy a počet jejích klientů je opravdu velmi nízký.

Mladší – dynamicky

Transformovaný fond má zákonem stanovenu stejnou maximální výši nákladů jako fond dynamický. Proč tedy měl mladý investor (do 45 let věku) investovat do konzervativního fondu, který má stejné náklady jako dynamický fond a dobrovolně se tak vzdávat potenciálu zajímavého výnosu? Samozřejmě jako při každé investici může výnos kolísat. Stejně tak však investice může kolísat i u dalších investičních nástrojů.

Vezměme v úvahu člověka, který má do penze třicet let. Pokud by po celou dobu spořil současný průměrný příspěvek, tzn. 600 Kč měsíčně, v transformovaném fondu, měl by na konci spoření, při průměrném výnosu 2,5 % ročně, částku 319 327 Kč. V případě, že by spořil prostřednictvím povinného konzervativního fondu, mě by při stejném zhodnocení částku 319 853 Kč. Tedy rozdíl 526 Kč. V takovém případě by se taková investice samozřejmě nevyplatila. Potenciální výnos je nízký a nestojí za ztrátu garance nezáporného výnosu. Jiná situace ovšem nastane, pokud by člověk investoval dynamičtěji, s průměrným výnosem 5 % p.a., neboť by dosáhl na částku 487 851 Kč. V modelovém příkladu není uvažována inflace ani státní příspěvek.

To je o 168 524 Kč více. Přičemž průměrný výnos 5 % ročně je dosažitelný, i když jej samozřejmě nelze garantovat. Při volbě dynamičtější strategie, zvláště na delším horizontu jsou účastnické fondy zajímavější než transformovaný fond. Nicméně účastnické fondy stojí nepovšimnuty stranou pozornosti investorů. Přitom jejich nákladovost z nich činí jednu z nejvíce atraktivních investičních příležitostí pro investory v české koruně. Navíc jejich nabídka je dostatečně široká.

Starší lidé by, vzhledem ke krátkému investičnímu horizontu neměli investovat dynamicky. Pro ně je výhodnější držet se v konzervativním fondu, kde je jistota, že výnos nebude kolísat.