Není žádným překvapením, že země, která si prošla vlnou protestů, jež vyústily až v násilný konflikt s desítkami mrtvých, na tom není nijak optimisticky. Politická nejistota, v níž se boje z náměstí přesunuly na politické kolbiště, nenahrává rychlému vyřešení situace v zemi. Státní pokladnice je podle všeho prázdná a země se obává, že nebude schopna platit svá závazky, přičemž podle prvních odhadů bude země potřebovat pomoc ve výši 35 miliard dolarů. Podle zkušeností z minulosti těch peněz bude potřeba mnohem více, ale to dnes není na pořadu dne.
Rozpolcenost země vše zhoršuje
Situaci na Ukrajině momentálně nejvíce zhoršuje její rozpolcenost, kdy západní část země je orientována spíše proevropsky a východní část jde na ruku svému východnímu sousedovi, Rusku. EU sice vyvíjí snahy namířené na finanční pomoc, i v tomto případě ale naráží na neochotu Ruska, které tuto možnost nevítá s otevřenou náručí a vyčkává, jak se vyvine politická situace.
Většina peněz, resp. bohatství a velkých společností leží ve východní části země, což snahu EU nijak neulehčuje. Východní část země čile obchoduje se svým východním sousedem, což jí pomáhá v rychlejším rozvoji, průmysl je zde rozvinutější, ruština je zde mnohem rozšířenější než na východě země a dokonce i HDP na hlavu je zde mnohem vyšší, než ve východní části země. Není se tak čemu divit, že tato část země „fandí“ Rusku a s Evropou nechce mít mnoho společného. Země je navíc tlačena ze strany Ruska prostřednictvím nerostných surovin, jako jsou ropa a plyn, přičemž polovinu spotřeby země tvoří právě ruské zdroje.
Západní část země si zase slibuje zlepšení situace v zemi právě díky pomoci ze strany Evropské Unie, která nemá problém s půjčováním peněz zemím, které se octly na pokraji krachu. Regiony na západě země nemají tolik prospěchu z obchodování s Ruskem a obracejí svůj zájem spíše západním směrem. Díky této rozpolcenosti země je očekávání rychlého a konstruktivního řešení příliš optimistické a může znamenat problémy jak v Rusku, tak i v Evropě.
Že rychlému vyřešení situace nevěří ani samotní Ukrajinci, je jasné na první pohled, a dokazuje to velký „run na banky“. Ve dnech od 18. do 20. února lidé vybrali z bank 30 miliard hřiven, což je 7 % celkového objemu vkladů v zemi. Výběry hotovosti pokračují neustále, zejména na východě země, přičemž lidé mění peníze do jiných měn, nebo nakupují potraviny apod. Hodnota měny rychle klesá, což je na jednu stranu dobře a je to jednou z podmínek pro pomoc zvenčí, rychlý a výrazný propad hodnoty hřivny však může způsobovat problémy ekonomice.
REKLAMA
Ruské banky v problémech
Oslabující kurz navíc může přispět k narůstajícím problémům ruských bank, jejichž expozice v zemi je odhadována na přibližně 30 miliard dolarů. Vzhledem k rostoucím problémům se dá očekávat, že některé ruské banky, resp. jejich pobočky se mohou díky nespláceným pohledávkám dostat do problémů. V extrémním případě bude nutná pomoc ze strany ruských matek, které pak následně mohou vyžadovat pomoc ze strany ruské vlády. Výhledy zatím nejsou jednoznačné, ale riziko je nemalé.
Podobně jsou na tom evropské banky, zejména rakouské a italské, jejichž kapitál na Ukrajině představuje asi 23 miliard dolarů. Evropské banky již tak mají dostatek vlastních problémů a finanční sektor na starém kontinentu stále není v ideální kondici, takže problém na Ukrajině může mít bolestivější následky, než se na první pohled zdá. Dalším rizikem je pak možné zastavení dodávek ruského zemního plynu proudícího přes Ukrajinu, které tvoří něco přes pětinu celkového objemu pro EU. Tento problém může být dočasně řešen z jiných zdrojů, dlouhodobá krize by ale mohla situaci výrazně zhoršit.
