Úroky z úvěrů na nákup akcií nejsou daňově účinným výdajem

Teoreticky vypadá investování do cenných papírů jednoduše. Levně nakoupím a draze prodám. Rozdíl potom zdaním jako drobný investor (občan) v rámci ostatních příjmů dle paragrafu 10 Zákona o daních z příjmů.

Dosažení, zajištění a udržení příjmů…

Obecným zaklínadlem o tom, zda je konkrétní výdaj či náklad daňově účinný, je doložení charakteru výdaje. Podnikatelé jsou zvyklí na to, že musí doložit kontrolním orgánům vazbu konkrétního výdaje na dosažení, zajištění anebo udržení příjmů.

Ale pozor. Drobní investoři, kteří nepořizují cenné papíry v rámci svého obchodního majetku, nemohou považovat výdaje na zajištění nebo udržení příjmů jako daňově účinné. Musí se spokojit pouze s výdaji nutnými pro dosažení příjmů (viz paragraf 10, odstavec 5). Právě to je základní odlišnost mezi příjmy z podnikání a ostatními příjmy a je nutné každý výdaj tímto způsobem testovat. Jaký dopad do investorské praxe má toto omezení?

Transakční výdaje ano, úroky ne

Při nákupu cenného papíru je nutné počítat s transakčními náklady. Například poplatek u obchodníka za nákup akcie nebo vstupní poplatek u investiční společnosti spravující konkrétní otevřený podílový fond. Tento poplatek je bezpochyby nutným pro dosažení příjmů, a tudíž vyhovuje definici uvedené v paragrafu 10, odst. 5 Zákona o daních z příjmů. To samé platí i pro ostatní transakční poplatky spojené s prodejem cenného papíru (za podání pokynu, výstupní poplatek apod.).

Máte-li vlastní prostředky na investování, tak neplatíte žádné úroky z půjčených peněz. Zprostředkovatelé se ovšem v současnosti předhánějí v nabídce půjček na obchodování s cennými papíry a někteří zejména krátkodobí investoři (drží pozice pouze po dobu pár hodin nebo dní) si na obchody skutečně půjčují. Je logické, že ze zapůjčených prostředků potom platí úrok. Takový úrok ovšem není považován za výdaj nutný k dosažení příjmů, a tudíž půjde o nedaňový výdaj. Zde se často setkávám s názorem drobných investorů, že úrok je daňově účinný. Bohužel není.

^REKLAMA

Nejvíce se chybuje v míchání výdajů mezi osvobozenými a neosvobozenými příjmy

O tom, jak se zdaňují příjmy z prodeje cenných papírů, zde bylo napsáno mnoho článků. Některé obchody jsou daňově osvobozeny, zatímco jiné se zdaňují v rámci zmiňovaného paragrafu 10. Drobní investoři nejčastěji chybují v tom, že vzájemně nerozlišují výdaje vynaložené na daňově osvobozené a daňově neosvobozené příjmy. V praxi dělají to, že za zdaňovací období vezmou všechny transakční poplatky a zahrnou je jednoduše do výdajů. To je ovšem hrubá chyba. Související výdaje jsou totiž daňově účinné pouze u transakcí, které nejsou daňově osvobozené.

V případě kontroly by se měl drobný investor připravit na to, aby prokázal souvislost daňově účinných výdajů s příjmy, které nejsou osvobozeny. Pokud toho nebude schopen, tak bude mít problém.