Návrh na zrušení některých paragrafů obchodního zákoníku iniciovali především menšinoví akcionáři, kteří si stěžovali na nízké ceny vyplácené za akcie. Podle údajů z letošního ledna přišli malí akcionáři za dobu platnosti squeeze-outu o podíly ve 280 firmách, dalších 400 společností může k výkupu menšinových podílů přistoupit, přičemž za své akcie dosud dostali celkem 13,5 miliardy korun, v řadě případů mnohonásobně méně, než očekávali.
Ústavní soud dnes zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení části novely ochodního zákoníku upravující nucený odprodej akcií menšinových akcionářů velkým vlastníkům – tzv. squeeze out.
"Na základě ústavních stížností došlo k přerušení řady soudních řízení o žalobách minoritních akcionářů na neplatnost valných hromad, jež rozhodly o jejich vytěsnění. Stejně tak většina soudů přerušila řízení o žalobách na určení správné výše protiplnění za vytěsněné akcie. Tímto rozhodnutím Ústavního soudu by měl důvod pro tato přerušení odpadnout, a to i přesto, že zde existují ještě další stížnosti," komentuje rozhodnutí Ústavního soudu Milan Polák, partner právní kanceláře Weinhold Legal.
Co to je Squeeze-out?
Institut výkupu účastnických cenných papírů (tzv. vytěsnění) vstoupil do českého právního řádu spolu s novelizací obchodního zákoníku, jehož novela vycházela ze Zákon č. 216/2005 Sb. (účinný od 3.6.2005) a zákonem č. 377/2005 Sb. (účinný od 29.9.2005)
Tyto novely umožňují hlavnímu akcionáři, vlastnícímu účastnické cenné papíry, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90% základního kapitálu akciové společnosti, uplatnit právo výkupu účastnických cenných papírů menšinových akcionářů. Za vykoupené akcie je hlavní akcionář povinen zaplatit menšinovým akcionářům protiplnění, jehož výše musí být určena dle pravidel stanovených obchodním zákoníkem.
REKLAMA
