Uvnitř Číny: můžeme věřit tomu, co nám Čína říká?

Údaje o čínském HDP jsou uměle vytvořené, nespolehlivé a měly by se používat jen pro orientaci. Tedy pokud máte věřit Li Kche-čchiangovi (někdejšímu stranickému tajemníkovi v provincii Liao-ning a současnému premiérovi Číny), který tato slova zvolil v roce 2007, když popisoval národní účty své země.

Existují dobré důvody proč pochybovat o tom, co nám Čína říká. Je to stále relativně uzavřená země a je to také země, která vyvíjí velké úsilí, aby informace přísně kontrolovala a omezovala. Je to rovněž obrovská a různorodá země, kde se jednotlivé provincie nacházejí na různém stupni vývoje, což posouzení ekonomického výsledku velmi komplikuje. Ačkoliv oficiální data nejsou zřejmě zcela přesná, je nepravděpodobné, že by byla výsledkem plánované snahy ošálit svět.

Proč je HDP důležitý

HDP je zřejmě tím nejdůležitějším měřítkem, které se dnes používá pro posouzení, jak si daná země vede. Řídí se jím investoři, když se rozhodují, zda v určité zemi investovat či nikoli. Spoléhají na něj centrální banky a reflektují jej ve svých politikách. Totéž dělají vlády. Může na něm dokonce záviset i jejich osud – vlády totiž mohou stoupat či padat podle toho, jak dokáží ekonomiku svého státu stimulovat k růstu a jak dokáží udržet hospodářskou stabilitu.

Navzdory své důležitosti je však HDP jen abstraktní pojem, který je stále složitější přesně změřit.

Jednodušší pohled na složitý problém

Ve své nejjednodušší formě se HDP pokouší definovat celkový hospodářský výsledek země tím, že sečte celkovou spotřebu, investice, vládní výdaje a vývoz minus dovoz. Tento přístup je známý jako výdajová metoda a lze jej vyjádřit takto: HDP = C + I + G + (X – M).

Ačkoliv existují další metody, toto je základ, podle kterého mnoho zemí včetně Číny (která výdajovou metodu výpočtu HDP a další přístupy přijala v roce 1993) vypočítává svůj HDP.

^REKLAMA

Koncept je to možná jednoduchý, ale praktické stránky výpočtu HDP jsou komplexní a v posledních letech jejich komplexnost ještě roste. I země OECD poněkud zápasí s tím, jak přesně zachytit nuance moderních technologií a služeb v HDP. V případě Číny je to ještě mnohonásobně těžší.

V zemích OECD tvoří služby více než dvě třetiny HDP.[i] V Číně, kde ekonomika přechází z výrobního a exportního modelu na model založený více na spotřebě a službách, předběhly služby výrobu v loňském roce.[ii]

Pro tradiční modely výpočtu HDP, které byly navrženy převážně tak, aby měřily výsledky výroby a zemědělství tím, že se sečte veškerá produkce a odečtou se vstupy, to je problém. Spočítat hodnotu a počet bot, triček, plechovek či nákladních aut, které se „skutálejí“ z pásu, není příliš složitý úkol. Je to rozhodně mnohem jednodušší než spočítat hodnotu, kterou do ekonomiky přináší poskytovatel služby, obzvláště v době internetu.

Inovace a nástup nové ekonomiky

V dnešní době je spotřebitelům nabízeno stále více produktů zdarma nebo za velmi nízkou cenu. Jedním z příkladů je Facebook, který uživatelům poskytuje službu zdarma, zatímco firmám nabízí platformu, jak se k těmto uživatelům dostat. Miliony lidí používají denně YouTube s cílem něco se dozvědět, naučit nebo se jen bavit – a to zdarma.

Zároveň došlo k proměně tradičního používání některých „produktů“. S Airbnb a jinými podobnými aplikacemi se například mění způsob využívání domů jakožto domovů, protože z nich dělají jakési hybridní hotely. Z aut se díky aplikacím, jako je Uber, zase stávají neformální taxíky.

Z těchto zdrojů je v dnešních modelech pro výpočet HDP reflektována jen velmi malá hodnota.

Graf 1: Více než polovinu čínského HDP tvoří služby, které se nacházejí zejména v jihovýchodních provinciích

Zdroj: National Bureau of Statistics, Feb 2016; China Trade Research Market Profiles, HKTDC Research, Feb 2016; Credit Suisse, Sep 2015 

Obtížné je také zachytit dopady postupující inovace. Kupříkladu ceny počítačů klesaly téměř stejně rychle, jak se zvyšoval jejich výkon. Jejich kvalita šla exponenciálně nahoru a současně se cena dostávala z úrovně, kdy si je mohly dovolit jen vládní kruhy, na úroveň, kdy si je může dovolit téměř každý. Roku 1996 publikovala Boskinova komise (Boskin Commission) v USA zprávu, v níž konstatovala, že tím, že se v úvahu nevzalo zlepšení kvality zboží, jako jsou počítače, telefony či fotoaparáty, nadhodnotil americký index spotřebitelských cen inflaci o 1,3 % ročně. Podle komise to vedlo k výraznému podcenění růstu HDP.[iii]

Od té doby se některé země pokoušejí upravit modely HDP tak, aby adekvátně zachytily dopady všech těchto jevů na HDP, ale jak říká ekonom z MIT Erik Brynjolfsson: „Vliv informační éry vidíme všude, jenom ne ve statistikách HDP.“[iv]

Dopad služeb a inovace je asi nejvíc cítit právě v Číně.

^REKLAMA

(Téměř) nemožný úkol změřit čínský HDP

Čína je obrovská a různorodá země, která rychle prochází strukturálními změnami. Čínský národní statistický úřad, který je za kalkulaci údajů o HDP zodpovědný, používá přibližně tytéž metody jako západní země. Provádí čtvrtletní průzkum osmi odvětví od zemědělství a těžebního průmyslu až po maloobchod a bankovnictví. Každoročně pak provádí širší průzkum šestnácti odvětví. Do průzkumu jsou zahrnuty všechny velké firmy, ale z těch menších je to jenom hrstka.[v]

Toto je poměrně přímočaré, nicméně čínský statistický úřad čelí několika obtížím. Asi největší problém je v reflektování méně hmatatelných oblastí nové ekonomiky, obzvláště oněch rychle rostoucích služeb. V mnoha případech jde o služby malých až středně velkých podniků, které jsou v účetních metodách HDP zahrnuty pouze jako vzorek.

Příkladem může být čínský sektor internetového obchodu (e-commerce). Ten zažívá v Číně boom a očekává se, že do roku 2018 bude větší než americký a evropský dohromady.[vi] Víc než kdy dřív jsou platby prováděny přes mobily – mobilní platby v poslední čtvrtině roku 2015 dosáhly 2,8 bilionu USD.[vii] Čínský trh e-commerce je obrovský a v některých oblastech je neformální a nedostatečně regulovaný, což změření jeho skutečné hodnoty velmi komplikuje.

Graf 2: Služby jsou pro čínskou ekonomiku čím dál důležitější

Do tohoto trhu spadá i významná „ekonomika sdílení“. 700 milionů čínských uživatelů chytrých telefonů začíná velmi rychle používat aplikace na spolujízdu, tzv. couch surfing či crowdsourcing. Aplikace jako Uber a jeho čínský ekvivalent Didi Dache mění vzorce spotřeby. Ale podobně jako je tomu v jiných zemích, není aktivita nové ekonomiky dobře reflektována v současných metodách, které Čína pro výpočet HDP používá. Náměstek ředitele čínského statistického úřadu Sü Sien-čchun v červenci oznámil, že statistický úřad zvažuje zahrnout tyto oblasti nové ekonomiky do HDP, a podotkl, že hodnota těchto služeb je často podhodnocena nebo zcela vyloučena. [viii]

Další problém je spolehlivost dat, která statistický úřad získává.

Čína například uvalila na firmy i jednotlivce různá kapitálová omezení. Je doloženo, že někteří čínští obchodníci výrazně „nafukují“ obchodní data s cílem přinést větší množství čínského jüanu do Číny a více USD mimo Čínu, aby tato omezení obešli. Je to prokazatelné rostoucími rozpory mezi obchodními údaji publikovanými Hongkongem a Čínou. V prosinci vykázala Čína vývoz do Hongkongu v hodnotě 45,9 miliard USD, zatímco Hongkong vykázal dovoz z Číny pouze v hodnotě 23,7 miliard USD. [ix] Čím je rozšířenější toto „falešné účtování“, tím jsou údaje o HDP nespolehlivější.

Moderní Čína si zakládá na kvalitě, nikoli kvantitě

Poté co se Čína roku 1981 otevřela světu, se stala jeho továrnou. Nejdříve vyráběla trička a boty, ale netrvalo dlouho a pustila se do výroby automobilů, pak léků, poté následovala elektronika, letadla a prakticky cokoli, na co si vzpomenete. Dnes stále více továren produkuje výrobky inovované v Číně, vyrobené v Číně a prodané v Číně.

Na scénu přichází další generace čínských tvůrců a spotřebitelů. Od předchozích generací se v mnohém liší, nejvíc však zřejmě svým vzděláním.

V loňském roce se v Číně přihlásilo ke studiu vědeckých oborů a technologií jedenáct milionů studentů, a to na 1 500 vysokých školách a univerzitách. Před deseti lety mnohé z těchto škol ani neexistovaly. 31 % čínských studentů bakalářských programů studuje technické obory (ve srovnání s 5 % v USA). V roce 2013 studovalo 413 000 studentů v zahraničí a v tomtéž roce se 353 000 studentů ze zahraničních univerzit vrátilo. V Číně bude brzy pracovat 200 milionů absolventů vysokých škol. [x]

Tito absolventi jsou podporováni stále rostoucími výdaji na výzkum a vývoj. S výjimkou USA vydává Čína na výzkum a vývoj víc prostředků než kterákoli jiná země.

Důvod, proč toto vše zmiňujeme, je ten, že takovéto změny (schopnější učitelé, kvalitnější školy, více příležitostí) mohou vést k silnější ekonomice a lepší kvalitě života, aniž by se to však odrazilo v přehledech zasílaných statistickému úřadu. Tyto změny mohou podpořit kvalitnější výzkum a inovace, což může vést k výrobě dokonalejších, avšak levnějších smartphonů (či jakéhokoli jiného zboží). Zatímco cenu a počet chytrých telefonů, které budou nakonec vyrobeny a prodány, spočítat dokážeme, jak zohledníme přidanou hodnotu většího množství kvalitních učitelů, výzkumu a vývoje, zvláště když nové produkty jsou levnější než jejich starší verze, avšak přidávají do ekonomiky nehmatatelnou hodnotu svými vylepšenými funkcemi a v konečném důsledku i spokojenějšími spotřebiteli?

Jak přesné jsou tedy údaje o čínském HDP?

Posoudit opravdovou hodnotu čínského HDP zvenčí je obtížné, protože získat spolehlivá data – zejména data týkající se nové ekonomiky – není jednoduché.

^REKLAMA

Svou poznámkou z roku 2007 Li Kche-čchiang naznačil, že nejlepší je měřit čínský ekonomický výsledek tak, že se podíváme na objem nákladní železniční dopravy, spotřebu elektřiny a bankovní půjčky. Od té doby několik ekonomů vytvořilo Li Kche-čchiangovy indexy, které dělají přesně toto, a mnohé z nich poukazují na současný růst kolem 3 %. To je méně než polovina vykazovaného růstu ve výši 6,9 % .

Li však svou poznámku pronesl v roce 2007. Od té doby se ekonomika radikálně posunula směrem ke službám. To s sebou přineslo tlak na snížení nákladní dopravy a spotřeby elektřiny, protože čínské vlaky přepravují hlavně uhlí. Toto uhlí pohání elektrárny a hnací jednotky onoho upadajícího těžkého průmyslu.

Jiné nezávislé pokusy změřit čínskou ekonomiku přinesly smíšené výsledky. Společnost Bloomberg se o to pokouší tak, že vezme v úvahu vážený průměr průmyslového výsledku, maloobchodní tržby, investice do dlouhodobého majetku, vývoz a výrobu elektřiny. Tento index celkem dobře koresponduje s oficiálními údaji a od roku 2008 se od nich v průměru odklání jen o 0,3 procenta.[xi]

Jiní přicházejí s mnohem nižšími odhady, například včetně společnosti Capital Economics, která odhaduje, že růst čínského hospodářství je někde kolem 4,5 %.[xii]

Samozřejmě že je třeba počítat s tím, že jednotlivé složky těchto indexů mohou být nepřesné (jak jsme viděli u údajů týkajících se dovozu a vývozu), takže je pravděpodobně rozumné vzít si radu Li Kche-čchianga k srdci a údaje o čínském HDP používat jen „pro orientaci“.

Co to znamená pro investory?

Je jasné, že když je tak obtížné ověřit makro údaje, tj. údaje „shora dolů“, důležitost důkladné analýzy „zdola nahoru“ je ještě zjevnější.

Chcete-li v takovém prostředí porozumět firmě, do níž zvažujete investici, vyžaduje to víc než jen analýzu jejího finančního výkonu. Než se příliš soustředit na pravděpodobně nespolehlivé makroekonomické údaje, ucelený pohled na danou firmu získáte, když si uděláte jasnou představu o jejích konkurentech, zákaznících, dodavatelích a prostředí, v němž funguje.

Článek zpracoval tým analytiků Fidelity International.