Přestože někomu může dělat radost a potěšení někoho učit, upravovat lidem vlasy nebo připravovat jídlo, asi by to nechtěl dělat bez odměny. Již v 18. století Adam Smith konstatoval, že řezník, sládek nebo pekař, kteří nám umožní, abychom se najedli, to dělají proto, že sledují vlastní zájem. Svou činností se snaží vytvořit a poskytnout přidanou hodnotu, o které věří, že bude jejich zákazníky oceněna.
Přidaná hodnota a neviditelná ruka trhu
Finanční poradce, pomáhající klientovi se zvládnutím jeho osobních financí, zpracovávající jeho finanční plán, poskytující rady ohledně vhodné finanční strategie, pomáhající při zorientování se v záplavě nabídek a výběru finančních produktů vhodně uspokojujících jeho finanční cíle, poskytuje přidanou hodnotu, která má klientovi ušetřit peníze i čas. Kdykoli je vyprodukováno něco, co dokáže uspokojovat potřeby a přání druhých, bylo vytvořeno bohatství, které může být směněno za jiné užitečné věci. Ocení-li někdo vytvořenou přidanou hodnotu, zdroje byly vynaloženy způsobem, který povede k odměně toho, kdo práci vykonal a kdo spotřebované zdroje vynaložil.
Může se ale stát, že odvedená práce a uskutečněné plány ke spokojenosti zákazníků nevedou. Provedení mohlo být příliš nákladné, v konkurenci nabídek nekonkurenceschopné, klienty a zákazníky nepožadované. Neviditelná ruka trhu prostě ukázala, že čas byl stráven prací na něčem, co nebylo požadováno, co někdo dokáže poskytnout levněji či rychleji.
V době, když Baťa nastoupil s výrobou bot na výrobní lince, začala být tradiční řemeslná výroba bot nekonkurenceschopná.Mnoho ševců vyrábějících kvalitní boty muselo zavřít svůj krám, protože jejich boty již nebyly konkurenceschopné. Neviditelná ruka ukázala, že existuje produktivnější a efektivnější způsob výroby bot.
Ať už chceme či nikoliv, naše životy jsou ovlivňovány něčím, co lze nazvat neviditelnou rukou trhu. Metaforu v podobě „neviditelné ruky“ trhu začal používat Angličan Adam Smith (1723 – 1790) ve svém díle Bohatství národů (An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations, 1776). Každý máme jistá přání a jisté potřeby, které se snažíme uspokojit. Vyvíjíme úsilí a pracujeme, abychom měli věci, které nám pomohou uspokojovat naše potřeby. Abychom uspokojili své potřeby, snažíme se nejprve uspokojit potřeby někoho jiného, čímž získáváme protihodnotu, umožňující nám uspokojit potřeby vlastní.
REKLAMA
Trh, směna a určení tržní hodnoty
Pokud se najde někdo, kdo je ochoten směnit námi drženou nebo vytvořenou věc, existuje pro tuto věc trh. Někdo pak žádá to, co nabízíme, a je ochotný za to nabídnout něco jiného. Když existuje pro danou věc trh, existuje zde příležitost ke směně. Právě díky směně lze získat za vynaloženou práci, nebo poskytnutý produkt nebo službu protihodnotu, obvykle peníze. Pokud máme něco, co nikdo nechce nebo za co chceme více, než je protistrana ochotná zaplatit, neviditelná ruka trhu ukazuje, že trh za daných podmínek neexistuje.
Nikdo asi nebude s nadšením poptávat chalupu u dálnice, byt v oblasti, kde bydlí nepřizpůsobiví občané, zkažené a prošlé jídlo nebo toxická aktiva, o kterých se lze domnívat, že jejich trh se vypařil.
Ve svém každodenním životě směňujeme a získáváme různé věci na mnoha trzích. Na trzích vystupují různí hráči, kteří ve vzájemné konkurenci sledují vlastní zájem, snaží se vytvářet někým požadovanou přidanou hodnotu a směňovat ji. Dobrovolná, informovaná transakce obvykle prospívá oběma stranám, kupující se ve prospěch prodejce vzdává nějaké hodnoty výměnou za něco jiného. Získává tak něco, co je pro něj hodnotnější, obě strany získávají a „vyhrávají“.
V dobrovolné transakci nebude asi žádná strana chtít vyměnit něco, čeho si velmi cení, za něco, co pro ni nemá hodnotu. V případě podvodu nebo transakce z donucení, situace kdy jeden odchází domů šťastný, druhý se vztekem, že se nechal napálit, se jedná o transakci, kdy jedna strana získává na úkor druhé.
REKLAMA
Nabídka, poptávka a tržní cena
Chování těch, kteří na trzích směňují výsledky své práce a vytvořené přidané hodnoty, ať už nabízejících nebo poptávajících, podléhá nutnosti přizpůsobit se neviditelné ruce trhu. Existují situace, kdy si nabízející si nedovolí zvýšit cenu, protože kupující (poptávající) by mohli chodit nakupovat k levnější konkurenci, nebo hledat náhražky (substituty).
Pokud se cena něčeho pohybuje směrem nahoru, může to znamenat, že poptávka je v dané chvíli větší než nabídka. Položka může být skutečně vzácnější, nebo tuto položku třeba chce více lidí než dříve. Když vznikne nedostatek u něčeho, co je pro život důležité, jsou lidé ochotní zaplatit peníze navíc, jsou ochotní čekat v pořadníku a udělat vše pro to, aby bez toho, co potřebují, nezůstali. Pokud poptávající očekávají budoucí nedostatek, neviditelná ruka toto zohledňuje a ukazuje to tím, že cena roste.
Takto se může třeba stát, že souhrou okolností v určitém čase na určitém místě poroste poptávka po vlastnickém bydlení. Bydlení mohou třeba poptávat populačně silné ročníky, mohou být využívány levné hypotéky dotované státem, růst poptávky mohou podporovat spekulační úvahy o trvalém růstu kapitálové hodnoty nemovitostí. Zájem o koupi a poptávka v takové situaci roste, a rostou i ceny.
Když kupující (poptávající) vzájemně soutěží o omezené množství v případě nedostatku, ceny mají tendenci růst. Roste-li cena něčeho, je pravděpodobné, že více podnikatelů bude mít zájem dodávat příslušný produkt, více zdrojů bude vynakládáno právě na zajištění tohoto produktu, do odvětví budou vyššími mzdami lákáni další pracovníci i další zdroje. Zdroje a kapacity se budou do tohoto ziskového odvětví přelévat z méně ziskových odvětví.
REKLAMA
V době převisu poptávky nad nabídkou na realitním trhu může být spuštěno mnoho developerských projektů, může se třeba rozestavět příliš mnoho bytů. Může se stát, že rozestavěné byty se začnou dostávat na trh až ve chvíli, když poptávka po nich ochladla. Nabízí se větší množství bytů, neviditelná ruka trhu ukazuje, že dřívější vysoké ceny jsou neudržitelné, ceny mají tendenci klesat, hledá se nová rovnováha.
Je-li na trhu něčeho moc, kupříkladu v situaci kdy dojde k velké nadúrodě brambor, je nabídka větší než poptávka. Poptávající má pak obvykle lepší pozici pro vyjednávání o ceně, nabízející jsou více ochotní jít s cenou dolů, cena má tendenci klesat.
Sledování sobeckého zájmu usměrňované etikou
Ekonomické jevy a procesy jsou odvozeny z přirozené povahy člověka, tvorba hodnot, uspokojování potřeb, směna a spotřeba vytváří spontánní řád, vytvářející bohatství společnosti i její růst. Sledují-li jednotlivci svůj soukromý osobní zájem, uvádí tím do chodu síly, které jsou zdrojem pohybu celého hospodářského systému a jeho vývoje. Vlastní zájem je silnější než dobročinnost nebo altruismus, lidské motivy jsou často sobecké a chamtivé. Člověk je veden svým zájmem a úmyslem uspokojovat své potřeby, a právě neviditelná ruka jeho snažení usměrňuje, aby napomáhal ostatním a celkové společnosti, i když to není jeho hlavním záměrem.
Sobecký zájem a úsilí při uspokojování potřeb je korigovaný etikou a společností uznávanými pravidly, uspokojování potřeb probíhá v rámci jistých etických či morálních zásad. To co lidé dělají, dělají v jejich vlastním zájmu, přičemž jsou vedeni neviditelnou rukou trhu za podmínek psaných i nepsaných. Jak jednotlivec sleduje vlastní sobecký zájem a vlastní prospěch, napomáhá tím celkovému blahobytu. Z tohoto úhlu pohledu nemusí být sobectví na škodu, sledování vlastních zájmu jednotlivcem může prospívat celé společnosti.
Odlišný pohled zastánců a odpůrců představy neviditelné ruky
Neviditelná ruka je symbolem klasické ekonomie, je to ekonomický koncept, který bývá uznáván mnoha ekonomy. Tak jako orchestr je řízen pod taktovkou dirigenta nebo funkce počítačového programu je řízena naprogramovaným algoritmem, trh funguje pod taktovkou neviditelné ruky trhu. Neviditelná ruka trhu pak určuje, zda aktuální ceny budou mít tendenci růst nebo klesat.
Někdo může tvrdit, že svobodný trh umožňuje lidem uspokojovat jejich potřeby v podmínkách vzácnosti lépe, než kdyby o tom rozhodovala jakákoli autorita. Odpůrci budou naopak hledat argumenty opačné, mohou konstatovat, že neviditelná ruka často vypadá neviditelná proto, že ve skutečnosti neexistuje.
Vládní autority mohou v zájmu ohrožených skupin a odvětví intervenovat a snažit se působení neviditelné ruky zvrátit. Otázkou však je, zda je to vždy žádoucí. Měla třeba kdysi v době, kdy neviditelná ruka trhu ukázala, že Baťův způsob výroby bot ruinuje tradiční řemeslnickou výrobu a bere práci ševcům vláda zasáhnout a hájit tradiční způsoby výroby?
