Nárok na pozůstalostní důchody není automatický, musí být splněny zákonné podmínky. Když nejsou zákonné podmínky splněny, tak není sirotčí důchod ani vdovský důchod přiznán.
Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě do 26 let, jestliže mu zemřel rodič, který byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni úmrtí splnil podmínky pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu. Základní výměra sirotčího důchodu je v letošním roce 2 340 Kč a procentní výměra dosahuje 40 % procentní výměry důchodu zemřelého.
Nárok na vdovský důchod má vdova (vdovec) po zemřelém manželovi (manželce), který byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni úmrtí byly splněny podmínky pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu. Základní výměra vdovského důchodu je v letošním roce 2 340 Kč a procentní výměra dosahuje 50 % procentní výměry důchodu zemřelého.
Pozůstalostní důchody mohou být jen okolo dvou tisíc
Na praktickém příkladu si vypočítáme, že často činí pozůstalostní důchody v souhrnu méně než dva tisíce. Taková částka samozřejmě nemůže rodinu v žádném případě finančně zajistit. Proto je vhodné včas na takové situace myslet. Např. investice do bydlení jsou vůči rodině finančně zodpovědnější než spoléhat na zajištění od státu.
Praktický příklad
Paní Novákové zemřel manžel, který odešel před měsícem do starobního důchodu. Měsíční starobní důchod vyměřený panu Novákovi činil 11 680 Kč. Manželé Novákovi měli dvě děti, které jsou však již výdělečně činné. Paní Nováková odešla před měsícem rovněž do starobního důchodu. Paní Novákové byl vyměřen starobní důchod ve výši 8 940 Kč.
Paní Novákové vznikne nárok na druhý důchod (vdovský po zemřelém manželovi), neboť sama pobírá svůj starobní důchod. Proto budou platit pro výplatu důchodů pravidla pro souběh důchodů.
Vznikne-li nárok na dva důchody (nejčastěji starobní a vdovský), vyplácí se vyšší důchod v plné výši a druhý z důchodů ve výši poloviny procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu náleží při souběhu nároku na dva důchody pouze jednou.
Protože obě děti již mají vlastní rodiny a pracují, nárok na sirotčí důchod po otci jim nevznikne.
Tabulka 1: Výpočet důchodu pí. Novákové
|
Text |
Částka |
|
Měsíční důchod zemřelého manžela |
11 680 Kč |
|
Měsíční starobní důchod paní Novákové |
8 940 Kč |
|
|
|
|
Procentní část důchodu (zemřelého manžela) |
9 340 Kč (11 680 – 2 340) |
|
Vdovský důchod |
4 670 Kč (9 340×50 %) |
|
Procentní část starobního důchodu paní Novákové |
6 600 Kč (8 940 – 2 340 |
|
Procentní výměra starobního důchodu paní Novákové je vyšší než vdovský důchod. V plné výši jí bude náležet starobní důchod a vdovský důchod bude náležet v poloviční výši. |
|
|
Plná výše vyššího důchodu (procentní část starobního paní Novákové) |
6 600 Kč |
|
Poloviční výše druhého důchodu (procentní výměry vdovského důchodu) |
2 335 Kč (4 670×50 %) |
|
Základní výměra důchodu (náleží pouze jednou) |
2 340 Kč |
|
Vdovský důchod |
2 335 Kč |
|
Vlastní starobní důchod |
6 600 Kč |
|
Měsíční důchod celkem |
11 275 Kč (2 340 + 2 335 + 6 600) |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Přestože pan Novák celý život řádně odváděl ze svého příjmu vysoké důchodové pojištění, tak jeho odvody z velké části „propadnou“. Paní Nováková bude pobírat vdovský důchod ve výši 2 335 Kč měsíčně. Důvodem je, že paní Nováková již rovněž odešla do starobního důchodu a platí tak pravidla pro souběh dvou důchodů.
Pozůstalí nejsou prostřednictvím pozůstalostních důchodů zajištěni. Pracující děti sirotčí důchod nedostanou a manželka může mít vdovský důchod např. jen dva tisíce korun. Vlastní rodinné zajištění je tedy vůči rodině zodpovědným krokem.
