V mnoha zemích je soukromý sektor zapojen přímo do povinného důchodového systému. Nejdále šly tímto směrem reformy v zemích Latinské Ameriky či Karibiku. Úspěšným důchodový model funguje např. v Chile, Peru, Kostarice či Salvadoru. V těchto zemích budou v budoucnosti téměř všechny důchodové dávky pocházet z definovaných soukromých příspěvků.
Soukromý sektor hraje důležitou roli v povinném důchodovém systému v přibližně jedné třetině vyspělých zemích OECD. Na Islandu či ve Švýcarsku je povinné zaměstnanecké penzijní pojištění. Obdobným způsobem funguje zaměstnanecké penzijní pojištění v Nizozemí či ve Švédsku.
Lucembursko – vysoký náhradový poměr
Velmi štědrá je státní penze v Lucembursku, kde je náhradový poměr (tj. poměr penze ke mzdě dosahované před odchodem do důchodu) téměř 100 %. Vysoký náhradový poměr přes 80 % je ještě v Řecku, Španělsku nebo Turecku. Naopak velmi nízký (pod 40 %) je náhradový poměr u státní penze v Irsku, Austrálii, Mexiku, USA či Velké Británii.
Není samozřejmě náhodou, že dobrovolné spoření na penzi (formou různých finančních instrumentů) je rozšířeno především v Kanadě, Velké Británii a USA. Tedy v zemích, kde je státní penze relativně nízká. Nízký náhradový poměr je tedy hlavním impulsem pro větší zapojení občanů na vlastním spoření.
Říci, že životní úroveň penzistů v USA, Irsku nebo Velké Británii je vlivem nízkého náhradového poměru nižší, je nesprávné. Nižší je pouze státní penze. V těchto zemích je však podstatně nižší sociální pojištění než např. v Česku nebo Francii. Občané tak mají v produktivním věku každý měsíc vyšší čistou mzdu a jenom na jejich uvážení záleží, jakými finančními produkty a na jakou částku se zajistní na stáří. Příjmy z dobrovolného spoření jsou vyšší než státní penze v USA, Velká Británii, Nizozemí, Dánsku, Irsku. Velmi významné jsou dobrovolné penzijní úspory pro občany v Belgii, Itálii, Švédsku, Japonsku a Norsku.
REKLAMA
Jak se liší redukce důchodu?
V přístupu k výpočtu penze existují v podstatě dva přístupy.
- V první skupině zemí výsledná penze přiměřeně odpovídá příjmu dosahovaném před odchodem do důchodu. Zjednodušeně řečeno to znamená, že výsledná penze občana pobírajícího podprůměrnou mzdu a občana pobírajícího nadprůměrnou mzdu činí stejné procento z jeho předcházejícího příjmu. Tento systém je zaveden především v anglosaských zemích či Skandinávii, kde je kladen větší důraz na zásluhovost.
- Naproti tomu v Česku (stejně jako např. v Belgii, Německu) je výsledná penze v procentuálním vyjádření ke mzdě dosahované před odchodem do důchodu u občanů s podprůměrnými příjmy až dvojnásobně vysoká oproti občanům s nadstandardními příjmy. Důvodem je vysoká redukce (viz. příklad) a větší důraz na solidárnost. Příjmy občanů s nadprůměrnými příjmy tak odchodem do důchodu výrazně klesají. Vlastní dobrovolné spoření pro občany s průměrnými a vyššími příjmy je tedy nutné i v Česku.
Příklad
Důchod občana v Česku, který celý život pobíral cca průměrnou mzdu v národním hospodářství a odpracoval např. 44 let, bude činit cca 11 500 Kč. Jestliže by po celý život pobíral mzdu ve výši dvojnásobku průměrné mzdy dosahované v národním hospodářství při stejné délce pojištění, bude jeho důchod činit cca 13 500 Kč.
Tří-pilířový systém
V některých vyspělých zemích světa je zaveden tří-pilířový penzijní systém. Při správném nastavení se považuje za velmi dobrý. Je zaveden např. ve Švýcarsku, Finsku, Austrálii, Novém Zélandu, Mexiku, Francii, Islandu… Ve východní Evropě je zaveden např. v Polsku a na Slovensku. V tomto případě se výsledná penze občana skládá ze tří samostatných příjmů.
REKLAMA
- První penzi dostává občan od státu, kdy část sociálního pojištění z jeho hrubé mzdy dosahované v produktivním věku jde na účet příslušné sociální pojišťovny. Je tedy částečně zachován průběžný způsob financování penzí (pay-as-you-go), kdy všichni pracující občané se podílejí na výplatě penze současným důchodcům.
- Druhou penzi dostává občan od vybraného penzijního fondu, který se podílí na povinném důchodovém systému. Z hrubé mzdy dosahované v produktivním věku jde určitá procentní část sociálního pojištění na účet vybrané společnosti, která jej spravuje a vybrané finanční prostředky zhodnocuje.
- Třetím zdrojem je příjem od různých finančních společností, kde si občan dobrovolně spořil (např. investováním do akcií či formou penzijního připojištění…). Právě dobrovolné spoření na penzi je v různé míře podporováno v mnoha zemích. V Česku je finančně podporováno penzijní připojištění (ať už státním příspěvkem nebo možností snížení daňového základu o zaplacené částky penzijního připojištění).
Proč je nutná i státní penze?
Přestože úloha státní penze klesá, garantuje většina vyspělých zemích minimální penzi a je zavedena ve všech zemích. Pro občany je státní penze určitou jistotou, že nezůstanou v penzi bez finančních prostředků. Státní penze reaguje na současnou ekonomickou situaci a bývá pravidelně valorizována. Státy se snaží o zachování nastaveného poměru mezi průměrnou mzdou a průměrnou penzí (např. ve výši 40 %).
Pouze při spoření do vybraného fondu tato jistota chybí. Např. v Austrálii, kde je státní penze jedna z nejnižších, tvoří povinné úspory občanů v penzijních fondech hlavní finanční zdroj v penzi. Finanční krize však penzijní fondy v Austrálii citelně zasáhla a jenom za rok 2008 činily ztráty 27 %.
Čím více příjmů, tím lépe
Trendem v západní Evropě je mít v penzi co nejvíce příjmů. Od státu, od zvoleného penzijního fondu i více vlastních úspor. Západoevropané i v dobrovolném spoření pamatují na diverzifikaci rizika a spoří si ve více finančních produktech (nap. formou penzijního připojištění i investováním do akciových podílových fondů).
