V současnosti na trzích působí některá rizika, která jsou poměrně nová. Příkladem je krize na Ukrajině. Jak podle vašeho názoru ovlivní investiční prostředí?
Situace na Ukrajině je typickým příkladem toho, co můžete nazývat nejistotou. Nemáte žádný referenční bod, který by naznačil, jak se může vyvíjet situace, jako je tato. A může se vyvíjet jakýmkoli směrem. Jako investor potřebujete vědět, jak by vaše portfolio reagovalo, kdyby se situace zhoršila. A to je jeden z důvodů, proč výnosy dluhopisů v Evropě i ve Spojených státech klesly. Investoři hledají jistotu a nakupují vládní dluhopisy jako určitou formu ochrany. Jakmile se investoři uchýlí do „bezpečného přístavu“ před nejistotou, výnosy vládních dluhopisů klesají a jejich ceny rostou.
Ukrajinské krize dopadla i na ruskou ekonomiku. Ve svých materiálech uvádíte, že ruský domácí produkt vlivem této krize klesne.
Dopad na ruskou ekonomiku bude záviset na sankcích, které Evropská unie uloží. Ty ještě nejsou zcela uzavřené. Ale je to také o nejistotě. Investoři se rozhodují o investicích, spotřebitelé se rozhodují o koupi automobilu a domu – a tato rozhodnutí vlivem nejistoty odloží. Proto bude ruský domácí produkt nižší, než jaký by mohl být.
Reagovali jste ve svých investičních portfoliích ve vašich fondech na ukrajinskou krizi a situaci v Rusku?
REKLAMA
V našich portfoliích jsme převážili pozice ve světových akciích a v evropských akciích vzhledem k ostatním trhům. Pokud by se situace významně zhoršila, což není aktuální případ, ale pokud by se to stalo, růst našeho portfolia by s ohledem na převážení světových a evropských akcií utrpěl, proto jsme také zredukovali jeho rizikovost.
Převážili jste evropské akcie. Jak vaše rozhodnutí ovlivnily nedávné volby do Evropského parlamentu, v nichž získali poměrně silnou pozici nacionalistické strany?
Od listopadu 2012, kdy byl hospodářský cyklus na svém dně, významně vzrostla spotřebitelská důvěra i důvěra byznysu. Nezaměstnanost se stabilizovala, byť na poměrně vysoké úrovni, ale stabilizovala. A hospodářský růst se opět otočil do pozitivních čísel. Stejně tak riziko veřejného sektoru je mnohem nižší, než bylo v roce 2012, a to se odráží v klesajících úrokových sazbách vládních dluhopisů. To vidíme jako klíčové.
Sice v Evropském parlamentu získaly nacionalistické strany silnější pozici, nicméně politické strany, které jsou Evropské unii nakloněny, mají stále převahu. Navíc byl v posledních letech uskutečněn pokrok v naplňování ekonomických opatření, takže v tomto směru aktuální riziko nevidím.
REKLAMA
Před pár lety se objevily potíže s předlužeností některých evropských zemí, ale v poslední době se zdá, že se vytratily. Např. Portugalsko již opustilo záchranný program a Řecku se podařilo prodat dluhopisy. Je dluhová krize tedy překonána?
V září 2012 došlo nejprve k zahájení pomoci postiženým zemím. To byl klíčový element. O několik měsíců později bylo evidentní, že se hospodářský cyklus odráží ode dna. A protože se ekonomická situace začala zlepšovat a úrokové sazby byly velmi nízko, mezinárodní investoři se rozhlíželi po příležitostech, kam investovat peníze za atraktivních podmínek. A protože se ekonomické riziko snižovalo, znamenalo to příliv druhé vlny peněz i ze zemí mimo eurozónu. Ohrožené země přitom nabízeli vyšší výnosy, a tak část kapitálu plynula i jim.
To neznamená, že je problém zažehnán a můžeme sedět a odpočívat. Stále je potřeba snižovat zadlužení a stabilizovat HDP. Ještě nejsme na cílové čáře.
Fed začal omezovat kvantitativní uvolňování. Myslíte si, že to bude mí silný dopad na trhy?
REKLAMA
Téměř přesně před rokem 21. 5. 2013 Ben Bernanke poprvé informoval o postupném tlumení kvantitativního uvolňování (tapering) a to přineslo nervozitu na trhy. Od té doby akcie ale posílily o 13 % a výnosy státních dluhopisů jsou nejnižší v historii. Komunikace americké centrální banky byla extrémně chytrá.
Fed je nyní ve velmi pohodlné pozici. Nastavil autopilota pro omezování kvantitativního uvolňování a oznámil jeho proces s dostatečným předstihem.
Není tomu tak dávno, kdy někteří představitelé rozvíjejících se zemí prohlašovali, že je měnová politika Fedu poškozuje. Poškozuje je skutečně?
Ano. Rozvíjející se ekonomiky byly poškozeny jak při zahájení tisku peněz Fedem, a jsou poškozeny i nyní, kdy Fed tisk peněz omezuje. Lze to přirovnat k vlně, která vás srazí, když přichází, a pak znovu, když se vrací zpátky do moře.
Některé rozvíjející se země ale udělaly signifikantní pokrok v jejich fundamentálních ukazatelích. Dostaly inflaci pod kontrolu, mají pozitivní obchodní bilanci, jako např. Indonésie, omezují deficit jako Indie. Ovlivněny ale budou vždycky. Ale mohou se připravit, aby dopad změny měnové politiky Fedu nebyl tak silný.
Která aktiva jsou v současnosti podhodnocená a slibují zajímavý výnos?
Podhodnocených je stále méně aktiv. Jsou mezi nimi evropské akcie a akcie a dluhopisy rozvíjejících se zemí. To ale neznamená, že do těchto regionů může investor vstoupit „se zavřenýma očima“.
Evropské firmy dosáhly v průměru 10% růstu zisku a jejich ceny jsou stále atraktivní. Atraktivní jsou také ceny akcií v rozvíjejících se zemích, ale je třeba brát v potaz makroekonomické prostředí. A i mezi rozvíjejícími se trhy je třeba vybírat. Vidíme dobré výsledky např. v Indii, v Turecku, v Brazílii, v Indonésii.
Děkuji za rozhovor.
