Městská a příměstská doprava může být řešena různými způsoby. V Praze v současnosti lépe či hůře funguje často kritizovaný a trestními řízeními opletený systém karty Opencard. V Bratislavě je systém postaven na bankovních platebních kartách. Zatímco v Česku má Opencard téměř 11% všech obyvatel, kartu Bratislavy vlastní jen 50 000 lidí. Každé z řešení má své výhody i úskalí. Ale jen málokteré velkoměsto ještě využívá papírové průkazky. A ty se možná do Prahy opět vrátí.
Myšlenku návratu k papírovým průkazkám vyslovil v minulém týdnu radní na jednání Výboru pro informatiku pražský radní pro IT Jan Vašíček (TOP09). Alternativou je prodloužení smluv s držitelem autorských práv Opencard společností eMoneyServices (EMS). Za takové prodloužení smlouvy jsou ovšem v současnosti někteří radní trestně stíháni. Je návrat k papírovým průkazkám nezbytný?
Pokud by nedošlo k vyřešení smluvních závazků, dojde ke kolapsu. Ani papírové průkazky nejsou zadarmo, navíc je město nevydá samo, ale musí na ně vypsat výběrové řízení. To by pravděpodobně proběhlo čistě, neboť nad radními již nyní visí Damoklův meč a jsou pečlivě sledováni i policií, nicméně by neproběhlo do dubna, kdy smlouvy končí. Bez podpory systému Opencard hrozí jeho zhroucení. Nebude možné například prodlužovat platnost karet a jsou ohrožena veškerá data uživatelů, stejně jako finanční prostředky, které jsou na kartách uloženy v podobě elektronických kupónů, což je více než 1 miliarda Kč
Jedním z řešení, které se jeví jako kompromisní a pro rozvoj dalších služeb problematické karty sloužící dnes převážně jen jako jízdenka na Pražskou integrovanou dopravu zřejmě optimální, je založení městem vlastněné společnosti, na kterou se práva a správa Opencard převedou, čímž se vyřeší problémy minulosti. Otázkou ale je, za jakou cenu je jejich současný majitel (EMS) bude chtít prodat…
Alternativou k „specifické“ kartě typu Opencard je využití systémů nabízených kartovými asociacemi MasterCard a VISA ve spolupráci s bankami. Ty v současnosti využívá např. Bratislava. Jejich zavedení je levnější (Opencard stála Prahu přes 1 mld. Kč), ale ani tak nejsou zadarmo (je potřeba připravit infrastrukturu a za vydání či vedení karty její uživatel zpravidla platí) a mají pro změnu jiné potíže. Bratislava musela vynaložit na infrastrukturu celkem 2 miliony euro. Vlastníkem systému navíc není město, tudíž nemůže snadno zasahovat do jeho rozvoje. Ne každému se také líbí, že si musí otevřít účet u smluvní banky, aby si mohl pořídit tramvajenku. Předkládat revizorovi ke kontrole v MHD platební kartu se mnoho lidí zdráhá.
REKLAMA
Návrat k papírovým lítačkám může být pouze prvním krokem. K dalšímu se mohou radní inspirovat např. v 600tisícové Yogyakartě v Indonésii. Tam nepotřebují ani papírové průkazky, ale platí se rovnou v hotovosti obsluze zastávky nebo autobusu. Řešení na první pohled nákladné nese i určité úspory. Kupříkladu není třeba platit revizory. Podobné je to s elektřinou. Když budeme používat louče, ušetříme za žárovky.
