Hlavní americké akciové indexy totiž aktuálně překonávají, resp. atakují historické rekordy z roku 2007, přičemž americká ekonomika je na tom aktuálně lépe než těsně před pěti lety. Podíváme-li se na úroveň reálného HDP, tak již dávno překonal svá předkrizová maxima. Akcie ovšem zajímá HDP jen zprostředkovaně, neboť primárně jde akciovým trhům o zisky. A zde srovnání dopadá pro aktuální ocenění akcií ještě lépe, neboť současná úroveň zisků je o více než 10 % vyšší než při předkrizových maximech.
Pochopitelně, že akcie se nemohou dívat na aktuální úroveň, ale musí být vpřed hledící – jinak řečeno musí je spíše zajímat budoucí zisky.
A zde se možná blýská na ještě lepší časy, neboť prakticky jakékoliv další důležitější makroekonomické číslo přicházející z USA svědčí o tom, že strach z negativní reakce ekonomiky na utažení fiskálních šroubů byl zjevně zbytečný (viz včera zveřejněné maloobchodní tržby). Dobré ekonomické zprávy však přicházejí i z jiných koutů světa – třeba z Asie či Austrálie.
Jediný velký otazník stále visí nad nejbližší hospodářskou budoucností eurozóny a to je ten klíčový prvek nejistoty, který aktuálně zabraňuje akciovým trhům posunout se výrazně výše. Vrásky na čele všem dělá především povolební pat v Itálii, který, jak ukázala včerejší aukce italských dluhopisů, již daňové poplatníky v této zemi stojí dodatečná eura navíc. Pokud se však v Itálii politicky vyjasní a bílý kouř se bude vznášet nejen nad Sixtinskou kaplí ve Vatikánu, ale i nad italským parlamentem, akcie budou mít opravdu růžovou budoucnost (a to i ty evropské).
Jan Čermák
Analytik ČSOB
REKLAMA