Výši platu v top managementu ovlivňuje vzdělání a osobnost manažera. Důležitá je i spolupráce a týmovost

Více než na vzdělání se v současnosti personalisté u top manažerů zaměřují na zkušenosti a znalosti z daného oboru, individuální manažerské schopnosti a především osobnostní předpoklady člověka pro výkon dané pozice. „U výběru vhodných kandidátů jsou vyžadovány manažerské kompetence, a to zejména schopnost ovlivňovat, orientace na výkon a schopnost motivovat, rozvíjet a podporovat podřízené,“ řekla Jindřiška Karásková, jednatelka personální agentury Specialist Service, která se zabývá náborem manažerů. „Obecně lze říci, že je více sledována  schopnost komunikovat a spolupracovat s lidmi, tedy situační styl řízení. Pod vlivem manažerského vzdělávání se upouští od direktivního stylu řízení,“ doplnila Karásková.

Při výběru top manažerů přitom zůstává důležitým posuzovacím kritériem i vysokoškolské vzdělání. „U top manažerských pozic je vždy velkou výhodou vysokoškolské vzdělání ať už bakalářské nebo magisterské. Obor studia přitom není klíčový,“ vysvětlila Andrea Novotná, HR manager společnosti Webnode CZ s tím, že u ostatních typů pozic je vysokoškolské vzdělání spíše výhodou. „Přestože jedním z kritérií pro nábor do manažerských pozic bývá požadavek vysokoškolského vzdělání, v některých případech doporučíme i kandidáta s nižším než požadovaným vzděláním. To vše za předpokladu, že splňuje ostatní kritéria a požadované vzdělání vyváží svými znalostmi a praxí,“ upřesnila Helena Mikulínová, ředitelka personální agentury Callis Inter, která se specializuje na nábor vrcholových a středních manažerských pozic.

Ačkoliv se Česká republika v současnosti zařazuje mezi země s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 až 34 let, v posledních letech tento podíl výrazně vzrostl. Lidé si totiž začínají uvědomovat, že vyšší vzdělání jim zabezpečí lepší uplatnění na pracovním trhu a může také ovlivnit výši platu. „To platí i v případě top manažerských pozic. Manažeři si často nepotřebují zvýšit klasické teoretické vysokoškolské vzdělání, většina z nich si proto v rámci profesně vzdělávacího studia MBA rozvíjí manažerské dovednosti, jako je vedení lidí či týmová spolupráce,“ uvedl Ivo Ducheček, ředitel Business Institutu, největší školy v České republice, která nabízí profesně vzdělávací studium MBA. „Ze statistik navíc vyplývá, že po absolvování studia si téměř polovina manažerů polepší o jeden stupeň ve firemní hierarchii a rovněž v platovém ohodnocení,“ dodal Ducheček.

Preference zaměstnavatelů týkající se manažerských pracovních pozic se podle odborníků v poslední době značně proměnily. „Společnosti nyní požadují hlavně erudované kandidáty, tedy kandidáty zkušené, vzdělané, bez ohledu na věkovou kategorii. Jedná se  především o technicky zaměřené manažerské profese,“ uvedla Helena Mikulínová. „Zaměstnavatelé rovněž vyžadují jazykovou vybavenost anglického jazyka minimálně na komunikativní úrovni, případně znalost dalšího světového jazyka. Kromě toho musí být manažeři kreativní, empatičtí a musí zvládat takzvaný multitasking, tedy současně vykonávat různé typy činností,“ uzavřela Andrea Novotná.