Po nárazu druhého letadla do budovy Světové obchodní organizace jsme všichni ztichli. Co to znamená? Zpráv byl nedostatek, jen dvě letadla v architektonické chloubě Ameriky, symbolu světového obchodu, byla jistotou. Možnost omylu, „chyby pilota“ a následné „novinářské kachny“ v podobě druhé kolize, vyloučily během chvíle záběry pořízené náhodnými přihlížejícími šířené internetem.
Pak se začaly objevovat zprávy o teroristických útocích. Další letadlo si vzalo za cíl Pentagon. Spojené státy zachvátil šok, ale reakce byla rychlá. Během několika desítek minut všechna civilní letadla dosedla na zem a ve vzduchu je vystřídala vojenská. Spojené státy takové manévry nezažily snad ani v době válečného stavu.
Dozvuky teroristických útoků z 11. září 2001 jsou patrné dodnes. Nejedná se jen o novou knihu o zabití Bin Ládina, kterou napsal bývalý člen komanda americké pěchoty Matt Bissonnette a která je trnem v oku ministerstvu obrany USA.
„Boj proti terorismu“ (nebo lépe „boj s terorismem“?) se stal argumentem pro zesílení nejrůznějších bezpečnostních opatření a omezení osobních svobod. Kontroly, zda si do letadla neberete kapesní nožík či dokonce litrovou láhev s pitím, jsou především demonstrativního charakteru, jak ukázala slovenská policie, která nechala provést plastickou trhavinu z Bratislavy do Londýna.
Pod „záštitou“ boje s terorismem jsou budovány kamerové systémy sledující každý náš pohyb, bankovní transakce jsou hlídány, aby snad nedostala Al-Káida sponzorský dar[1], a v neposlední řadě bylo urychleno zavádění biometrických cestovních pasů, díky nimž bude snazší sledovat i mezinárodní pohyb.
REKLAMA
Cílem teroristických útoků byl ale především ekonomický zásah. A ten se vydařil. Akciové trhy musely být uzavřeny před panickými výprodeji, v prvních minutách po zveřejnění informace o útoku, kdy nebylo zřejmé, zda nezačíná teroristická akce ještě většího rozsahu a jak dlouho a kam mohou být další útoky zaměřeny, se investoři zbavovali všech akcií, neboť ty za pár hodin nemusely mít žádnou cenu.
Podobný útok, na kterém teroristické organizace vydělaly o necelé čtyři roky později, se udál v londýnském metru. Živá vzpomínka na 11. září vedla k okamžitému propadu akcií, zejména leteckých společností, ale i ty se velmi rychle vzpamatovaly. Dozorové orgány pak identifikovaly několik podezřelých transakcí, spekulujících na pokles těsně před výbuchy v Londýně…
Ekonomické dopady teroristických útoků na Světovou obchodní organizaci 11. září 2001 jsou pomalu ale jistě zapomenuty… tedy, spíše překryty současnými problémy, jejichž počátek lze datovat 15. září 2008, kdy vyhlásila bankrot americká investiční banka Lehman Brothers[2]. Prázdné místo po amerických dvojčatech ale i nadále zůstává.
Úvodní foto: USA Today
REKLAMA
[1] Ekonomické stimuly mohou pomoci, jak ukázaly Spojené státy, kterým se nelíbilo zveřejňování citlivých materiálů na WikiLeaks. Stačilo pohrozit kartovým asociacím, aby se rozhodly, zda budou zprostředkovávat sponzorské platby ve prospěch WikiLeaks, nebo na území Spojených států…
[2] Jistě, původ krize lze vystopovat i před pád banky Lehman Brothers, ostatně krach banky byl až důsledkem. Na druhou stranu se narození dítěte také datuje až jeho příchodem na světlo světa, nikoli početím, které mu nepochybně předcházelo.
