Zrušení právnické osoby reprezentuje nejcitelnější trest, jaký může být uložen společnosti za páchanou trestnou činnost.
Přečin krácení daně
Krajský soud v Praze projednával odvolání společnosti, která byla rozsudkem Okresního soudu v Benešově uznána vinnou přečinem krácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Společnost se tohoto přečinu dopustila na základě skutečnosti, že ačkoliv byla registrována u finančního úřadu jako čtvrtletní plátce DPH, tak i přes výzvy finančního úřadu nepodala přiznání k DPH, přestože ji v roce 2012 vznikla daňová povinnost.
Celková výše zkrácené daňové povinnosti činila částku ve výši 213 614 Kč. Okresní soud v Benešově odsoudil společnost k trestu zrušení právnické osoby. Společnost podala proti tomuto rozsudku odvolání.
Odvolání není důvodné
Krajský soud v Praze neshledal odvolání za důvodné, a proto jej usnesením zamítnul. V rámci odůvodnění svého rozhodnutí se mimo jiné zabýval důvody aplikace trestu zrušení právnické osoby.
Krajský soud v Praze konstatoval, že Okresní soud v Benešově při volbě trestu respektoval zásady přiměřenosti trestu a zvážil veškeré aspekty daného případu pro volbu trestního postihu. V rámci dokazování bylo totiž prokázáno, že společnost prováděla aktivity výlučně spojené s trestnou činností, od konce roku 2012 nevykonávala žádnou činnost a nemá žádný majetek.
Za těchto podmínek by nebylo vhodné využít např. trest propadnutí majetku, trest peněžitý nebo trest zákazu činnosti, jelikož tyto tresty by se zcela jistě minuly efektivním účinkem. Krajský soud v Praze zhodnotil, že jiným druhem trestu, než-li trestem zrušení společnosti, by nebylo dosaženo účelu zákona.
Trestní obhajoba
Trestní řízení proti společnosti je zásadním okamžikem fungování společnosti a je vždy namístě zvolit již od počátku vhodného obhájce k ochraně práv společnosti. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob zřetelně vymezuje trestněprávní postih společností, které se dopouštějí trestné činnosti. Rozhodnutí Krajského soudu v Praze, sp. zn. 13To 79/2014, které jsme citovali, nám stanovuje, že trestní soudy jsou připraveny společnostem ukládat i nejpřísnější tresty.
|
§ 8 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (1) Trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, b) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a), c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (dále jen „zaměstnanec“) při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písmenech a) až c), jestliže jí ho lze přičítat podle odstavce 2. (2) Právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu uvedeného v § 7, jestliže byl spáchán a) jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), nebo b) zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. d) na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu. (3) Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří-li se zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se užijí i tehdy, jestliže a) k jednání uvedenému v odstavcích 1 a 2 došlo před vznikem právnické osoby, b) právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby, c) právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, je neplatný nebo neúčinný, nebo d) jednající fyzická osoba není za takový trestný čin trestně odpovědná.
|
