Zahraniční banky mohou poprvé od roku 1949 v Číně půjčovat peníze

Oblast delty Perlové řeky v těsném sousedství Hongkongu je již dlouho testovacím polygonem čínských ekonomických reforem. Experimenty, které právě začaly v Šen-čenu, jsou pokračováním cesty, která položila základy čínské transformace. Ta začala v roce 1979 otevřením první zvláštní ekonomické zóny na území kontinentální Číny a dospěla v roce 2009 až k mezinárodnímu obchodu v čínských jüanech.

Průmyslová zóna Qianhai, formálně pojmenovaná „Qianhai Shenzhen-Hong Kong Modern Service Industries Cooperation Zone“ je vlastně zvláštní ekonomickou zónou ve zvláštní ekonomické zóně. Tady projdou čínské ekonomické reformy zkouškou ohněm. Zde se Čína, nyní druhá největší ekonomika světa, začne přímo srovnávat – a také soutěžit – s největšími světovými hráči finančních trhů.

Qianhai je svou fyzickou i ekonomickou velikostí poměrně malý experiment: je to plocha pouhých 15 čtverečních kilometrů a dle informací médií budou zahraniční půjčky limitovány částkou 50 miliard jüanů (asi 154 miliard Kč). Jeho dopad bude ale hluboký – místní úřady jej označují za „pro Čínu užitečný výzkum, který ukáže cestu k otevřenějšímu ekonomickému systému“.

Kromě toho, že firmám v průmyslové zóně Qianhai budou moci v jüanech půjčovat banky sídlící v Hongkongu, Čínská centrální banka navíc naznačila, že poprvé nebudou tyto půjčky podléhat regulacím centrální banky, které jinak platí pro všechny jiné půjčky na území Číny.

A uvolňování restrikcí týkajících se kapitálového účtu nejsou pouze prostředkem na dosáhnutí cíle – úřady v Šen-čenu předpokládají, že Qianhai do roku 2020 vytvoří HDP ve výši 150 miliard jüanů (asi 460 miliard Kč) – ale cílem samotným.

^REKLAMA

Toto je první krok Číny k liberalizaci úrokové míry, klíčový milník na cestě k úplné internacionalizaci jüanu. Potenciální výhody posledního vývoje sahají až za hranice ekonomiky. V okamžiku, kdy bude Qianhai fungovat, se stane místem, na kterém může Čína zkoušet nové účetní a právní opatření a současně chráněným prostředím, ve kterém se mezinárodní společnosti podnikající ve službách naučí dělat byznys v Číně.

Pohledem finančnictví přestavuje Qianhai řadu výzev a příležitostí pro banky na obou stranách hranice. Banka HSBC věří, že obavy, že by projekt mohl připravit Hongkong o likviditu v jüanech, jsou liché. S ohledem na to, že v listopadu 2012 vykazovaly banky v Hongkongu vklady ve výši 570 miliard jüanů (asi 1,75 bilionu Kč, zdroj: Hong Kong Monetary Authority), je objem půjček pro Qianhai menší, než 10 % prostředků, které jsou nyní k dispozici. Čínská centrální banka navíc uvedla, že bude transakce sledovat a bránit jakémukoliv destabilizujícímu vlivu programu půjček.

Nový kanál pro financování v jüanech zvětší hloubku a prodlouží doby splatnosti zahraničního trhu v jüanech, čím se stane pro investory atraktivnějším.

Věříme, že experiment s ekonomickou zónou Qianhai pomůže rozvinout jak trh půjček v jüanech, tak přeshraniční operace v této měně. Úroková sazba půjček v jüanech se v současné době v Hongkongu pohybuje mezi4 a 5 %, což je o 1 – 2 procentní body níže, než v kontinentální Číně.

^REKLAMA

Pro banky sídlící v Hongkongu pak představuje Qianhai cenný průnik na trhy kontinentální Číny. Toto nově uplatňované měřítko týkající se zahraničních půjček zlepší spolupráci mezi Hongkongem a Šen-čenem a celou provincií Kuang-tung a urychlí přibližování obou oblastí.

Qianhai představuje významný pokrok v čínském programu tří kroků vedoucích k plné konvertibilitě jüanu. Ten je na dobré cestě stát se důležitou obchodní měnou a probíhající proces uvolňování kontroly kapitálu, který představuje průmyslová zóna Qianhai a její program „Renminbi Qualified Foreign Institutional Investor“ ukazuje, že se může stát
i globální investiční měnou.

Jüan jako světová rezervní měna stále ještě není na programu dne; Qianhai ale jasně ukazuje, že Peking se na své cestě za cíli reformy finančního sektoru nenechá vyvést z míry překážkami.

Anita Fung, CEO, HSBC Hongkong