Základy finančního poradenství: pasivní příjmy
Peněžní toky, neboli casflows, přitékající do rodinného rozpočtu mohou pocházet z různých zdrojů. V tabulce 1 vidíme, že tyto příjmy lze rozdělit na dva typy, na příjmy vyžadující aktivní účast a příjmy označované jako příjmy pasivní. Pro dosažení finanční nezávislosti je zásadně důležité a žádoucí vytváření více zdrojů příjmů a peněžních toků.
Tab. 1: Různé zdroje příjmů rodinných rozpočtů
Příjmy vyžadující aktivní účast |
Příjmy vyžadující spíše pasivní účast |
|
Čím více příjmů máte ze zdrojů na pravé straně tabulky, tím více pro vás pracují peníze, tím větší je váš pasivní příjem. Naopak čím více příjmů uvedených v tabulce 1 na levé straně máte, tím více jste nuceni pracovat pro peníze. Rodina s mnoha hlubokými kořeny zdrojů příjmů na tom bude lépe, než rodina spoléhající se pouze na jeden nebo několik málo zdrojů příjmů.
Obr. 1: Pasivní příjem přitéká, i když spíte. Příkladem jsou dividendy, které vyplácí společnost svým akcionářům (tedy pokud vůbec něco vyplatí nebo nezkrachuje).
Robert Kyiosaki uvádí při vysvětlování pasivního příjmu podobenství v podobě vodovodního potrubí. Existují dva pracovníci, kteří s pomocí věder nosí vodu do své vesnice. Jeden z pracovníků se rozhodne investovat do budování vodovodního potrubí, zatímco druhý neustále nosí vědra s vodou. Je pravděpodobné, že ten kdo věnoval čas, energii a zdroje budování potrubí na tom později bude lépe, protože získá pasivní zdroj příjmů – vodovod zajišťující dodávku vody se stane zdrojem příjmů, i když nebude nutné pracovat do úmoru.
Mezi pasivní příjmy patří příjmy plynoucí z vlastnictví dividendového akciového portfolia – držení akcií. Akcionář si koupil podíl, má právo na dividendy, podíl na výsledcích hospodaření akciové společnosti. Jsou-li hospodářské výsledky špatné, dividenda nebude, což vidíme i na obrázku 1, akcionář firmy Nokia Corporation se v roce 2013 dividendového příjmu nedočká. Vidíme jeden z důvodů, proč je výhodné investice rozkládat, proč se vyvarovat se investování do akcie jediné. Je-li na tom jedna akcie špatně, může to vykompenzovat akcie jiná.
Obr. 2: Byt je aktivum, umožňující vytvářet peněžní tok v podobě příjmu z nájemného
Na obrázku 3 je uvedeno znázornění, které příjmy rozděluje na škále, na jejíž pravé straně je skupina pasivních příjmů, zatímco na straně levé skupina příjmů aktivních. Práce za mzdu, práce pro zaměstnavatele, je hlavní a typický zdroj aktivních příjmů. Musíte chodit do práce, dodržovat pokyny zaměstnavatele a pracovní dobu, a dostanete zaplaceno za odpracované hodiny. Čím více pracujete, tím více dostanete zaplaceno a tím větší daně zaplatíte. Vedle mzdy jako typického aktivního příjmu existují i jiné substance, díky kterým lze diverzifikovat a posunout se směrem k pasivním příjmům. Často uváděným příkladem pasivního příjmu je pronájem nemovitostí (viz obrázek 2). Byt se koupí, pronajme a každý měsíc se inkasuje nájemné. Pravda, není to tak úplně jednoduché, kdo pronajímá, musí se starat, musí řešit komplikace s problémovými nájemníky, potýká se s neplatiči. Ve skutečnosti je jen velmi málo příjmů, které jsou opravdu pasivní. Většina příjmů bude požadovat alespoň malé množství času vynaloženého pro správu a vykazování.
Zatímco aktivní příjem vyžaduje spoustu času a energie, zdroje pasivních příjmů umožňují poskytovat peněžní toky v horizontu dnů, měsíců, nebo dokonce roků, často s malým nebo minimálním úsilím. Jednou z odlišností mezi aktivními a pasivními příjmy je množství času a energie potřebné ke generování příjmů. Nejlepší pasivní příjem je takový, který nevyžaduje naši přítomnost a který minimalizuje daňové závazky.
Obr. 3: Různé druhy příjmů na škále jejich rozdělení na příjmy aktivní a příjmy pasivní
Důsledky pasivních příjmů na finanční nezávislost a zajištění na stáří
Představa je to pěkná, vytvořit si pasivní tok příjmů, který člověka zajistí. Na co se ovšem zapomíná, jsou související rizika, předpoklady a podmínky, ve kterých jsou pasivní příjmy vytvářeny. Vypadá to, že pasivní příjem je schopnost „dostat něco za nic“, ale v realitě tomu tak není. Majitel nemovitosti se musí postarat, aby byla nemovitost v užívání schopném stavu, akcionář musí hlídat hospodaření společnosti, investor do dluhopisů musí zvažovat schopnost dlužníka vrátit dlužnou částku. Investování nese plody, ale vyžaduje čas, práci i úsilí, a v neposlední řadě nastřádaný nebo jinak získaný kapitál.
Finanční nezávislost bývá chápána jako dostatek příjmů plynoucích z pasivních zdrojů takový, že pokryje životní potřeby. Podle představy penzijních reformátorů by se měl senior stát finančně nezávislým, měl by si dovolit přestat pracovat, a spolehnout se kromě státu na penzijní fond, ve kterém po dlouhou dobu shromažďoval kapitál. Je to víra v získání diverzifikovaného portfolia netoxických aktiv, vytvářejících pasivní příjem. Drobný investor může ke své smůle vlastnit vždy jen část aktiva, typicky nemá kontrolu nad investicemi nebo rozhodnutími, které skutečně ovlivňují peněžní toky, které aktivum vytváří. Drobný investor věří, že jím nastřádaný kapitál je spravovaný a využitý tak, že je to v souladu s jeho zájmy.