Západní Evropa nejatraktivnější investiční destinací, předstihla i Čínu a Spojené státy

Ačkoliv v celosvětovém měřítku jejich růst zpomalil, Evropě se podařilo přilákat nové projekty v celkové hodnotě 305 miliard amerických dolarů, což je o 36 % víc než v roce 2013. Co do počtu projektů je meziroční nárůst nižší, pouze 10%. Ve 43 evropských zemích, včetně Ruska a Turecka, se uskutečnilo celkem 4 341 investičních projektů, které přinesly 185 583 nových pracovních míst (+12 %). Investory aktuálně nejvíc láká západní Evropa, za nejatraktivnější region světa ji považuje celá polovina z 808 vrcholových manažerů, které společnost EY v letošním průzkumu oslovila (oproti 45 % v loňském průzkumu). Naopak atraktivita Číny klesla o šest procentních bodů, ze 44 % na 38 %. Díky tomu ji na třetí místo v  žebříčku nejatraktivnějších regionů odsunuly Spojené státy, které si polepšily z 31 % na 39 %. Vítězem ve střední a východní Evropě je Polsko a Rusko. Česká republika v žebříčku počtu přímých zahraničních investic klesla ze 14. na 18. – 19. místo, které sdílí společně s Portugalskem.V počtu pracovních míst si udržela pěkné 11. místo.

„Zvyšující se atraktivnost Evropy není jen výsledkem její ekonomické stabilizace a oživení. Svou roli tu hraje i větší nejistota spojená s rychle rostoucími ekonomikami. Není jisté, zda budou schopné i v budoucnu růst stejným tempem jako v předešlé dekádě,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka společnosti EY v České republice a střední a jihovýchodní Evropě. „Nižší ceny energií, slabší euro a kvantitativní uvolňování, to všechno jsou faktory, které zvyšují přitažlivost Evropy pro investory a díky kterým na tomto kontinentu vloni vzniklo na dvě stě tisíc nových pracovních míst. A to je velmi povzbudivá zpráva, protože zaměstnanost je jedním z hlavních motorů ekonomického růstu.“ 

Žebříček zemí: kdo vítězí v soutěži atraktivity? 

Více než polovina (52 %) všech přímých zahraničních investic směřujících do Evropy a necelá třetina (30 %) nových pracovních míst připadla vloni na pouhé tři státy: na Velkou Británii, Německo a Francii. Pozici jedničky co do počtu projektů i vytvořených pracovních míst v loňském roce uhájila Velká Británie. Do „top 10“ nejúspěšnějších evropských zemí se probojovalo Turecko na devátém místě, naopak z ní vypadlo Finsko. Desítku doplňují Španělsko, Belgie, Nizozemsko, Polsko, Rusko a Irsko.

„Top 10“ nejúspěšnějších evropských zemí podle počtu nových pracovních míst aktuálně tvoří Velká Británie, Rusko, Polsko, Francie, Německo, Rumunsko, Španělsko, Turecko, Slovensko a Irsko. Česká republika obsadila 18. – 19. místo.

Střední a východní Evropa

^REKLAMA

Z celkového počtu pracovních míst, která vloni vznikla díky přímým zahraničním investicím, připadá celá polovina (konkrétně 96 087, tj. 52 %) na střední a východní Evropu. Rusko a Polsko jsou v počtu vytvořených pracovních míst na 2. a 3. místě žebříčku hned za Velkou Británií, Rumunsko obsadilo 6. místo, Turecko 8. místo. Do desítky nejúspěšnějších evropských zemí podle počtu nových pracovních míst přibylo Slovensko na devátém místě, naopak vypadlo Srbsko. Česká republika se umístila stejně jako v předchozím roce na 11. místě.

Co se týče počtu přímých zahraničních investic, je nejúspěšnější zemí v regionu střední a východní Evropy Polsko.Výhodou Polska oproti konkurentům ve střední Evropě – České republice a Maďarsku je zejména jeho velikosta velké projekty v oblasti veřejné infrastruktury. Polsko se také v regionu stalo lídrem v oblasti back-office činností pro velké korporace: sdílené služby a kontaktní centra představují 9 % přímých zahraničních investic a zajišťují téměř čtvrtinu vytvořených pracovních míst v Polsku. 

Ekonomická bouře v Rusku, která začala koncem roku 2014, se do statistik promítne až v dalším období. Nicméně propad cen ropy, slabší rubl, zpomalení ekonomického růstu, napětí ohledně Ukrajiny a obchodní sankce nepochybně investiční atraktivitu země ovlivňují. Je ale možné, že rozšíření výroby v Rusku bude jeden ze způsobů, jak účinek sankcí obejít.

Česká republika

„V České republice bylo v roce 2014 sjednáno 53 přímých investic, tedy o 7 méně než v roce 2013. Co do počtu projektů to představuje sice pokles, nicméně díky zahraničním investicím vloni vzniklo 7 278 míst (oproti 5 609 místům v roce 2013). Největšími investory v ČR zůstávají firmy z Německa – i když vloni vytvořily nejnižší počet projektů za posledních pět let, na počtu vytvořených pracovních míst se stále podílejí výrazně, “ říká Magdalena Souček. „Česká republika zaznamenala úspěch, když se jí podařilo přilákat několik velkých zahraničních investorů, kteří plánují vybudovat nová výrobní a servisní zařízení. Kromě toho investoři, kteří již v České republice působí, buď své stávající provozy rozšiřují, nebo to mají v plánu. Tento pozitivní trend by měl pokračovat, a to i díky nedávné úpravě zákona o investičních pobídkách (novela nabyla účinnosti 1. května 2015), která by v oblasti investic měla posílit pozici České republiky v rámci konkurence sousedních států.“ 

^REKLAMA

Nejvíce investičních projektů i pracovních míst bylo již tradičně vytvořeno vrámci automobilového průmyslu a jeho dodavatelů. „Česko stále přitahuje především průmyslové investice. Horší výsledky v oblasti služeb a software mohou být dlouhodobě handicapem pro rozvoj ekonomiky a měli bychom se na ně v ČR více zaměřit,“ dodává Magdalena Souček.

Sektor „software“ je v celoevropském měřítku na prvním místě v počtu projektů a na druhém z hlediska tvorby pracovních míst. Do České republiky přichází také relativně málo investic ze zemí BRICS, a to zejména z Číny, v celoevropském srovnání se přitom jedná o nejrychleji rostoucí segment investic.Tahounem investic mezi městy zůstává Praha, která se probojovala mezi TOP 10 nejatraktivnějších evropských měst.

Se zahraničními i tuzemskými investory dojednala Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest v loňském roce 147 investičních projektů.„Nyní musíme v lákání investic vyvinout vyšší úsilí. Naše nová strategie předpokládá daleko aktivnější přístup k investorům. Velmi nám pomohlo například navrácení našich zahraničních zastoupení ve strategických lokalitách, ke kterým letos přibyla Jižní Korea,“ konstatuje generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera. „Větší aktivita už zároveň nese výsledky. Zájem investorů o Českou republiku nepolevuje a obrací se na nás i stávající investoři, kteří plánují další projekty. To dokazuje, že se jim u nás podniká dobře a oceňují širší a intenzivnější servis, který jim začínáme poskytovat,“ doplňuje Kučera.

Praha mezi TOP 10 nejatraktivnějšími evropskými metropolemi

Mezi hlavní přednosti evropských metropolí patří podle oslovených vrcholových manažerů potenciál pro oživení ekonomického růstu, konkurenceschopnost a dobré podmínky poskytované společnostem z kategorie „new-age“, díky nimž lze komerčně realizovat podnikatelské nápady, které dokážou změnit život milionů lidí. Pozici jednoznačné jedničky mezi evropskými městy si i v letošním roce udržuje Londýn, s odstupem na druhém a třetím místě skončily Paříž a Berlín. Do první desítky se mimo jiné vešla tři německá města, Berlín, Frankfurt a Mnichov, dvě španělská, Barcelona a Madrid, a rovněž Praha na devátém místě.

^REKLAMA

Která ekonomická odvětví jsou pro investory v Evropě nejatraktivnější?

Díky ekonomickému oživení, oslabujícímu euru a klesajícím cenám energií roste především atraktivita evropského výrobního sektoru, kde se počet investičních projektů a nových pracovních míst zvýšil celkem o pětinu. Velmi úspěšné jsou rovněž logistické investice, které zaznamenaly 27% nárůst právě v souvislosti s oživením průmyslové výroby a rovněž díky boomu internetového obchodu.

Výsledky sektoru služeb, pokud jde o přímé zahraniční investice, jsou poměrně nevyrovnané, některým oborům se daří více, jiným méně. Zatímco softwarové projekty vykázaly výrazný nárůst investic (27 %), podobně jako finanční zprostředkování (37 %) nebo služby back-office (15 %), ekonomické služby zaznamenaly opačný trend (24% pokles), což bohužel platí rovněž pro výzkum a vývoj (pokles o 1%).

Největší investoři

I v loňském roce v Evropě nejvíc investovali evropští investoři, kteří stojí za polovinou (51 %) všech realizovaných investičních projektů. Druhé skončily americké společnosti, na které připadá čtvrtina evropských investic. Na 3. místě vystřídala Japonsko Čína, která v Evropě v roce 2014 realizovala 210 projektů, což představuje meziroční nárůst téměř o 40 %. V praxi se tak projevuje politika čínské vlády, která podporuje zahraniční investice čínských společností, protože je vnímá jako cestu, jak získat nové technologie, značky a zdroje, což zpětně přispěje k rozvoji kvalitní domácí výroby a služeb.

Jak udělat Evropu ještě atraktivnější?

59 % oslovených manažerů je přesvědčeno, že atraktivnost Evropy pro zahraniční investory během následujících tří let vzroste. Plány na investice do nových provozů v Evropě nebo do rozšíření stávajících má ale pouze 32 % respondentů, 64 % žádné investice během příštích 12 měsíců neplánuje.

Oslovení investoři se shodují na tom, že v zájmu ekonomického oživení Evropy a zlepšení zdejšího investičního prostředí je třeba se nadále zaměřovat na odstraňování překážek, které jsou hlavní brzdou větší efektivity, což je především nadměrná byrokracie a pomalý růst.

Právě tyto dva faktory, tedy byrokracii (20 %) a slabý hospodářský růst (17 %), vnímají zahraniční investoři jako zásadní překážku snižující atraktivitu Evropy. Jsou podle jejich názoru ještě důležitější než geopolitická nejistota na hranicích Evropy (11 %) nebo schodky státních rozpočtů (11 %). Prioritní úkoly pro evropské státy by měly zahrnovat další posílení flexibility pracovního trhu, zjednodušení legislativy a podporu ekonomického prostředí přátelského vůči podnikání. 

„Důvěru investorů by mohly výrazně ovlivnit i debaty, které se v současnosti vedou o budoucím uspořádání Evropy,“ upozorňuje Magdalena Souček. „Jakékoliv významné vnitropolitické události v klíčových zemích, například volby či přijaté reformy, mohou atraktivnost Evropy významně ovlivnit.“
 

„Evropa je pro investory přitažlivá především díky stabilnímu podnikatelskému prostředí, potenciálu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a díky zajímavému trhu,“ dodává Magdalena Souček. „Podle oslovených manažerů je nyní důležitá transformace v oblasti digitálních technologií, zdravotní péče a energetiky.“