Zatímco eurozóna pod steroidy ECB sílí, Řecko stále neví, kde vezme na splátky dluhu

Netřeba dodávat, že poslední dva zmiňované faktory jsou důsledkem masivních nákupů vládních dluhopisů ze strany ECB, které, jak ukázala včerejší data, dosáhly v prvním měsíci své existence (tedy v březnu) 47,4 miliardy eur. V eurozóně přitom momentálně existují dva státy, které se nemohou účastnit programu (kvantitativního uvolňování) ECB. Je jím Kypr, který podstupuje hodnocení v rámci úvěrového programu EU-MMF, a dále z dobře známých důvodů i Řecko. To přitom zřejmě jako jediné uvnitř eurozóny v tuto chvíli čelí opětovné recesi, kterou fakticky odstartovaly předčasné volby a neochota nové marxistické vlády spolupracovat s věřiteli a především pak s Německem.Řecká sága, která v podmínkách akcelerujícího růstu neváže takovou pozornost, se však blíží svému rozuzlení. Pozítří ještě Řecko dokáže uhradit splátku MMF ve výši 465 miliónu euro, příští týden pak zřejmě i vyplatit majitele pokladničních poukázek v objemu 1 miliardy., resp. 1,4 mld. euro (splatných 14. a 17. dubna), to však zřejmě bude pro státní kasu konečná. V první polovině května má totiž řecká vláda splatit MMF dalších 3,4 mld. euro a to bude po výplatě penzí na řecký státní rozpočet moc. Je tedy pomalu na čase, aby Řecko zvolilo vůči věřitelům vlídnější tón. Prozatím se však děje přesný opak – řecký premiér dnes jedná v sankciovaném Rusku a včera řecký parlament počítal Německu dluh, který má zaplatit na válečných reparacích z druhé světové války – ten prý i s úroky činí 279 miliard euro…

Jan Čermák
Analytik ČSOB