CZK/€ 25.205 +0,16%

CZK/$ 24.157 -0,25%

CZK/£ 30.337 +0,01%

CZK/CHF 26.821 -0,51%

Text: Miloslav Šimek

25. 02. 2009

9 komentářů

Zhodnocení pravidelné investice: Propadá nejčastěji o 40 – 45 %

 


 

Dnes se podíváme na propad kapitálu při pravidelné investici počátkem každého měsíce, podkladem pro vývoj kapitálového účtu bude index Dow Jones a budu se zabývat investičním horizontem 10 a 15 let, podobně jako v předchozích dílech.

Propad kapitálu byl definován v minulém dílu, avšak pro pravidelnou investici je jeho matematický výpočet o něco složitější. Netřeba zacházet do samotného algoritmu, bude stačit znát, že hodnota propadu účtu v procentech udává maximální procentuální pokles zhodnocení během konkrétního investičního cyklu a mít na paměti vliv pravidelného investování pro ovlivňování výnosu. Pro pochopení důsledku se podívejme na obr. 13.

Obr. 13: Schématický vývoj indexu

Pokud by se jednalo o jednorázovou investici vloženou hned na začátku, činilo by maximální zhodnocení na zobrazené periodě 50 %. A propad ke konci periody by činil 40 % (ze 150 na 90). Minimální hodnota zhodnocení je -10 %. Pokud však nyní budeme analyzovat pravidelnou investici (např. celkem 12 stejných úložek), bude maximální zhodnocení vyjádřené v procentech nižší než 50 %. A to proto, že v úvodu vstupujeme za vyšší a vyšší ceny, čímž dochází k ředění procentuálního zhodnocení.

Pokud bychom graf zrcadlově otočili přes podélnou osu, bude efekt opačný. Minimální hodnotu zhodnocení je třeba již vypočítat z dílčích úložek. Avšak lze říci, že výsledné minimální zhodnocení bude nižší (v absolutní hodnotě tedy větší) než u jednorázové investice. Důvodem je skutečnost, že jsme stále vstupovali za zvýšenou cenu oproti prvotní.

REKLAMA

Následující tabulky shrnují výše zmíněné stavy na jednotlivých periodách a v daných období.

Tabulka 12: Velikost propadu zhodnocení kapitálového účtu na 10 a 15letých periodách při pravidelné investici v období 11/1929 – 10/2008

Tabulka 13: Velikost propadu zhodnocení kapitálového účtu na 10 a 15letých periodách při pravidelné investici s počátkem periody v období 11/1928 – 12/1969

REKLAMA

Tabulka 14: Velikost propadu zhodnocení kapitálového účtu na 10 a 15letých periodách při pravidelné investici v období 1/1970 – 10/2008

Jak číst tabulky, bylo uvedeno již dříve. Tedy krátce alespoň jeden příklad z tab.14 pro periodu 10 let (hnědý podklad). Investor by měl z této analýzy být připraven na to, že jeho zhodnocení poklesne od nějakého maxima minimálně o 20 – 25 %, celkem se tak stalo v 41 periodách z celkových možných 347. To mu dává šanci 11,82 %. Oproti pravděpodobnosti cca 88 %, že pokles bude větší. Pokud nastane propad zhodnocení mezi 40 – 45 %, má 84 % pravděpodobnost, že větší již nebude. Zelený podklad platí pro 15letou periodu.

Shrnutí:

  • Očekávat, že zhodnocení pravidelné investice nepoklesne během period o méně než 15 %, je nereálné. Pro 15letou periodu ještě více.
  • Pravidelnou investicí se podařilo podstatně snížit počet extrémních propadů oproti jednorázové. V novodobé historii (tab.14) propady zhodnocení nad 50 % prakticky vymizely.
  • Dále se v kontextu všech tabulek ukazuje, že propad se jakoby koncentroval do poměrně úzkého rozpětí, zejména v novodobé historii.
  • Z toho lze vyvodit reálná očekávání velikostí propadů zhodnocení během příslušné periody.
  • Dominujícím propadem zhodnocení účtu v novodobé historii je interval 40 – 45 % (tab.14) pro obě periody. Přitom dříve to tak markantní nebylo. Propady byly více rozloženy.
  • Pokud sledujeme maximální procentuální propad zhodnocení kapitálového účtu při obou způsobech investování, z analýzy vyplývá, že mírně horších výsledků je dosahováno pravidelnou investicí. Jak ukazují tabulky, na hodnoty jakoby působil magnet na intervalu 40 – 45 %. Pokud si projdeme grafy, zjistíme, že to souvisí se situací na trzích v letech 1987, 2000 a současnost. V trzích se objevují určité cykly, jejichž vzdálenost konverguje s našimi periodami 10 a 15 let.
  • Analýza ukázala, že se vyskytují periody, kde jsou výsledky příznivější pro jednorázovou investici i naopak. Konkrétní výsledek určil trh, jak se během periody pohyboval. Zda bylo možné pravidelnou investicí naředit vstupní cenu a teprve poté následoval růst nebo naopak. Ceny rostly hned od počátku periody a k přikupování docházelo na vyšších hladinách, čímž se zvyšovala průměrná vstupní cena a ředilo zhodnocení. Nepříjemným obdobím pravidelných investic byly periody s růstem v počátku, oscilacemi na hladinách poblíž high, kdy se nákupy odehrávaly na vysokých cenách a následný pád cen.
  • Z toho lze dovodit, který způsob investování je lepší s ohledem na další vývoj trhu. Co považuji za zajímavé – když trhy klesají moc, investovat se nikomu nechce (po částech), přitom toto období může v konečném hodnocení být klíčové pro pravidelnou investici. A naopak – když trhy rostou, většina klidně vezme peníze a pravidelně posílá stejnou částku v domnění, že to tak je správné. Že si zvyšují cenu a riziko asi už nemusím dodávat.

Důležité je zdůraznit, že velikost propadu zhodnocení ještě vůbec nic nevypovídá o celkovém výsledku. Váha této hodnoty leží v oblasti psychologie. Jak se s propadem, kdo vyrovná. A dále – z tabulek nelze poznat, kdy takový propad přišel – mohlo to být v okamžiku, kdy již účet povyrostl a i po propadu zůstal v plusu, anebo mohl nastat hned ze začátku. V tom případě by investor byl velice záhy v záporu. S mnohými se asi shodnu, že je z psychologického hlediska rozdíl, kdy se tak stane. Lépe samozřejmě přijmu první variantu.

Proto se v následujícím díle podíváme, jaká je pravděpodobnost dosažení konkrétních propadů pod úroveň nominálu investice (tj. zůstatek kapitálového účtu bude menší než investice). Pokud si do příště určíte svoji mez tolerance k tomuto propadu, lze jej pak porovnat s realitou.

Loading

Vstoupit do diskuze 9 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Adraj

    26 února, 2009

    Článek jen potvrzuje, že je při investování potřeba sledovat v jaké fázi se trh nachází. Pokud roste, pak je na místě jednorázová investice, pokud klesá, pak pravidelná. Pěkně statisticky potvrzeno, pane Šimku

    PS: ještě důležitější je vědět, kdy investici ukončit 🙂

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    26 února, 2009

    PS: To je klíč k úspěchu! Ale to Vy jistě víte.

    Odpovědět

  • Adraj

    27 února, 2009

    Vím, a klidně přiznám, že mě to stálo dost peněz, než jsem to zjistil.

    Odpovědět

  • OTTO

    26 února, 2009

    Pěkný článek.
    Plánujete napsat v budoucnu i článek o diverzifikaci?
    Popsat co přesně diverzifikace je, kdy je moudré ji použít a jak a kdy její použití naopak moudré není.

    Hodně lidí bez diverzifikace není ochotno investovat a možná patříte mezi ně.

    Zajímá mě váš pohled a věřím, že mnohé čtenáře také.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    26 února, 2009

    Zdravím OTTO,
    vidím, že s tím časem to máme dnes podobné. Ale abych odpověděl – ANO, diverzifikace je též součástí seriálu, díl je hotov, ale bude ještě chvilku trvat než na něj dojde řada. Rád bych zde čtenářům ICZ nabídl postupnou cestu, tak aby věděli PROČ je diverzifikace důležitá. Možná se to ponese v jiném duchu než čekáte. Však uvidíte.

    Odpovědět

  • OTTO

    26 února, 2009

    Výborně.

    Nezáleží až tak v jakém duchu se článek ponese, ale že si čtenáři budou moci udělat obrázek z obou stran.
    Diverzifikace je něco jako pojištění.
    Není otázka jestli pojištění je dobré, nebo ne, ale kdy je pojištění třeba použít a kdy je to naopak hloupost.

    Myslím, že i v otázce vhodného použití jak pojištění tak diverzifikace existují rozdílné pohledy, ale je lepší znát všechny možnosti použití a v dané situaci mít možnost vybrat, která možnost je ta správná, než znát jen jednu možnost a tu používat na vše.

    Každopádně se těším na váš článek

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    26 února, 2009

    Jo, jo, tak nějak lze chápat diverzifikaci. Je třeba právě říct, co to ta diversifikace je. A nejlépe prakticky ukázat, to má většinou největší efekt. Setkal jsem se i s názory od „poradců“, dle nichž byla diversifikace v tom, nakoupit evropské / US / asijské akcie. Ono ani odvětvová selekce moc nezabírá. Pokud je sentiment špatný, jde vše dolů, bez rozdílu. Ale je to alespoň o něco málo lepší než jen ten první způsob.

    Jinak jsem rád, že se líbí. Ono takto dát dohromady statistická čísla zabere opravdu čas. Pokud Vás toto zajímá a věnujete tomu čas, jsem přesvědčen, že to má svoji hodnotu.

    Odpovědět

  • OTTO

    26 února, 2009

    Ano mnoho lidí si pod diverzifikací představuje něco jiného, než diverzifikace je a mnoho lidí používá diverzifikaci nevhodně.
    Ohledně diverzifikace je mnoho mítů.

    Na diverzifikaci investic klienti slyší, ale otázka je proč a jestli diverzifikaci opravdu dostane a v konečném důsledku jestli diverzifikace splní to, co od ní klient čekal.

    Od pojištění se nedá očekávat to co od akcií, zlata, nebo nemovitostí a obráceně.

    Stejné je to s diverzifikací.

    V dávání statistických čísel dohromady jste evidentně špička a proto jsem se vás ptal jestli plánujete i článek o diverzifikaci.
    Ve světle statistických příkladů bude snadné srovant, kdy je vhodné diverzifikaci použít a kdy ne stejně jako pojištění, druh investice, nebo investiční instrument.

    Mnoho lidí po vašem článku o výsledcích jednorázových a pravidelných investic museli přehodnotit své postoje k těmto metodám.

    Článek jim poskytl návod, že zamýšlet se nad tím v jaké fázi se trh nachází a zda je vhodnější jednorázová, nebo pravidelná investice je rozhodně moudrý způsob jak k investici přistupovat.
    Za jakých podmínek investici ukončit, nebo ochránit a do jakého odvětví, nebo instrumentů investovat v čase propadu trhů je na další článek.

    Každopádně lidé díky vašemu článku mají možnost získat větší rozhled a nové souvislosti.

    Stejné je to s diverzifikací.

    Např. lidé si uvědomují, že je moudré být pojištěn proti, úrazu, pracovní neschopnosti, trvalé invaliditě, nebo smrti.

    Já třeba nemám ani jedno toto pojištění.

    Proč?

    Pojištění slouží jako zdroj předem definované výše finančních prostředků v případě pojistné události, která mi omezí, nebo znemožní aktivní příjem. Pojistné krytí má tuto ztrátu kompenzovat.

    Když můj pasivní příjem po zdanění pokrývá životní náklady a ještě zbývá potřebná částka tak plní fukci zdroje předem definovaných finančních prostředků jako pojištění v případě pojistné události.

    Oba přístupy jsou správné, protože plní svůj účel, ale pojistit se je levnější než muset mít zainvestovány miliony, které přináší pasivní příjem který by kryl případná rizika.
    Naopak když máte pojištění a nestane se vám nic peníze vám nevrátí, ale když máte pasivní příjem a nic se vám nestane peníze vám zůstanou.

    Otázku účelu produktů si klade stále více poradců i veřejnosti a je to dobře.

    I vaše články k tomu přispívají a rád je čtu.

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    27 února, 2009

    Na díl o diverzifikace jsme opravdu zvědav, těším se na něj.

    Odpovědět