V České republice bylo ke konci listopadu 893 672 ekonomicky aktivních fyzických osob podnikatelů, které dohromady zaměstnávaly 264 305 zaměstnanců. Jde o 5,2 % ze všech zaměstnaných osob v České republice. Společně se svými zaměstnanci tvoří fyzické osoby podnikatelé celkem 21,8 % ekonomicky aktivních obyvatel České republiky. Odhad ročního obratu všech ekonomicky aktivních živnostníků potom přesahuje 835 miliard korun[1]. Vyplývá to z analýzy portálu www.informaceofirmach.czobsahujícího údaje o podnikatelských subjektech z České i Slovenské republiky.
Minimálně jednoho zaměstnance má celkem 95 434 fyzických osob podnikatelů, což je desetina (10,68 %) z celkového počtu aktivních živnostníků. Téměř 85 tisíc živnostníků (88,9 %) přitom zaměstnává do 5 osob. Dalších 6 tisíc živnostníků (6,35 %) zaměstnává 6 – 9 lidí a 3 300 fyzických osob podnikatelů (3,48 %) zaměstnává mezi 10 a 19 lidmi.
„Fyzické osoby podnikatelé jsou poměrně silnou skupinou zaměstnavatelů. Spolu se svými zaměstnanci také tvoří téměř 22 % všech ekonomicky aktivních obyvatel České republiky. Zajímavé je, že nejde pouze o drobné podnikatele. Najdeme mezi nimi totiž také živnostníky, kteří zaměstnávají i stovky zaměstnanců a nebo vykazují roční tržby přesahující miliardu korun,“ dodává k tomu Jan Cikler, datový analytik portálu www.informaceofirmach.cz.
Z hlediska krajů mají nejvíce zaměstnanců živnostníci ve Středočeském kraji (33 tisíc), za kterým následuje Moravskoslezský kraj (32 tisíc). Nejvyšší podíl fyzických osob podnikatelů se zaměstnanci je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, přičemž alespoň jednoho člověka zaměstnává v těchto krajích 14,1 % živnostníků. Oba kraje přitom mají nejvyšší podíl nezaměstnaných obyvatel v České republice. Naopak nejmenší podíl živnostníků se zaměstnanci je v Praze (6,8 %) a ve Středočeském kraji (9,5 %).
V Praze však zaujímají fyzické osoby podnikatelé a jejich zaměstnanci nejvyšší podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Každý čtvrtý ekonomicky aktivní člověk (25,4 %) je zde buď živnostník, nebo je u živnostníka zaměstnán. Následuje Jihočeský kraj (23,1 %) a Středočeský kraj (22,9). Naopak nejmenší podíl na ekonomicky aktivním obyvatelstvu mají fyzické osoby podnikatelé a jejich zaměstnanci v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (18,9 %).
REKLAMA
Jak však dodává generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) Eva Svobodová, v posledních letech dochází ke snižování počtu fyzických osob podnikatelů, pro které je jejich živnost hlavním zdrojem příjmů. „Podle našich dat dochází k poklesu počtu OSVČ, kteří mají činnost jako hlavní zdroj příjmů, systematicky od roku 2009. Teprve letos to vypadá, že se negativní trend snad podařilo zastavit, dokonce dochází vůči loňsku k malému nárůstu. Z tohoto trendu lze usuzovat, že živnost na bázi OSVČ přestává být atraktivní, naopak pro mnohé zaměstnance se živnost stává důležitým dalším zdrojem příjmu. Pokud by tento trend pokračoval, OSVČ se stane již jen doplňkovou profesí pro zaměstnance, nikoliv živností, která bude hlavním zdrojem příjmu podnikatele, což není dobrý trend,“ říká Eva Svobodová.
Tržby většiny živnostníků nepřesahují 500 000 korun
Dvě třetiny (téměř 587 tisíc) fyzických osob podnikatelů vykazují roční tržby do půl milionu korun. Tržby od 500 tisíc do jednoho milionu vykazuje necelých 159 tisíc subjektů a 101 tisíc živnostníků udává roční tržby mezi jedním a třemi miliony korun. Celkem 228 fyzických osob podnikatelů vykazuje roční tržby vyšší než 100 milionů korun.
Odhadem nejvyšší roční tržby mají v průměru živnostníci na Vysočině (1,025 milionu korun) a v Moravskoslezském kraji (993 tisíc). Naopak nejmenší průměrné roční tržby mají živnostníci v Praze (847 tisíc) a v Libereckém kraji (885 tisíc korun). Fyzické osoby podnikatelé se zaměstnanci mají přitom v průměru 7× vyšší tržby než živnostníci bez zaměstnanců (4,1 milionu oproti 557 tisícům).
REKLAMA
[1] Všechna data týkající se celkového obratu a průměrných tržeb vychází z odhadu průměrných tržeb za jednotlivé kategorie obratu, jak jsou vedeny ve statistikách ČSÚ.
