Životní pojištění padá… může za to regulace provizí?
Česká populace je ve srovnání se západní Evropou v rámci životního pojištění podpojištěná. Lidé si dle pojišťoven stále více cení majetku než vlastního života. Přesto předepsané pojistné v životním pojištění již druhým rokem klesá. A nová produkce zaznamenává ještě větší propad. Příčin je přitom možné identifikovat celou řadu. A regulace provizí a s ní spojený přechod finančních zprostředkovatelů k jiným produktům je pouze třešničkou na dortu.
Celkový objem předepsaného pojistného životního pojištění začal klesat mezi roky 2014 a 2015 (-3,7 %) a v letošním roce zatím pokračuje (-2,1 %). V té době sice již probíhala diskuse o regulaci provizí životního pojištění, ale tak byla horkým tématem již od roku 2011. A několikrát byla dokonce blízko schválení. Od 1. ledna 2015 ovšem zapůsobil jiný důvod pro snížení životního pojištění – omezení zaměstnaneckých výhod.
Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění
Od 1. 1. 2015 s přechodným obdobím pro rozhodnutí majitele životního pojištění s příspěvkem zaměstnavatele či při využívání daňového zvýhodnění byla omezena možnost výběru peněz ze životní pojistky. Zaměstnavatelé tak již nemohli „propírat“ část mzdy zaměstnanců přes mimořádné pojistné životního pojištění. A tím se snížila motivace k těmto platbám.
Výsledkem bylo, že v roce 2015 klesly platby „spojené s existující běžně placenou smlouvou“ (mimořádné pojistné) o 12 % a v letošním roce dokonce o 45,4 %. Očividně si zaměstnavatelé omezení uvědomovali postupně.
„Propírání“ mzdy prostřednictvím životní pojistky se ani omezením a nutností dodanění příspěvku zaměstnavatele až 10 let zpětně (od účinnosti zákona, tedy od 1. 1. 2015) nezrušilo zcela. Pouze je méně výhodné. Zaměstnanec, který chce peníze od zaměstnavatele zaslané na životní pojistku vybrat, musí pojištění zrušit a peníze musí zdanit 15% sazbou daně z příjmů. To je stále méně, než kolik by zaměstnanec se zaměstnavatelem odvedli na sociálním a zdravotním pojištění plus dani z příjmů.[1]
Obchodní produkce životního pojištění v posledních dvou letech klesá téměř o čtvrtinu ročně. Nové běžně placené pojistné klesá o více než 10 % ročně.
Tabulka 1: Meziroční změny předepsaného pojistného v obchodní produkci v ŽP
|
Rok |
Obchodní produkce ŽP celkem |
Běžně placené |
Jednorázově placené celkem |
Spojené s existující běžně placenou smlouvou |
Samostatně jednorázově placené |
|
2012/2011 |
–2,6 % |
–1,7 % |
–2,8 % |
–7,8 % |
–1,4 % |
|
2013/2012 |
–12,2 % |
–11,0 % |
–12,6 % |
0,8 % |
–16,2 % |
|
2014/2013 |
7,6 % |
–8,3 % |
12,9 % |
–0,9 % |
17,8 % |
|
2015/2014 |
–23,7 % |
–11,9 % |
–26,9 % |
–12,0 % |
–31,4 % |
|
2016/2015 |
–23,4 % |
–11,2 % |
–27,6 % |
–45,4 % |
–20,8 % |
Zdroj: ČAP
Graf 1: Meziroční změny předepsaného pojistného v obchodní produkci v ŽP
Zdroj: ČAP
Jak ovlivní pojistný trh regulace provizí?
Regulace provizí v podobě povinného ručení za vyplacené provize po dobu 5 let nabyde účinnosti od 1. 12. 2016. Pojišťovny i finančně poradenské společnosti se na novelu již připravily. Veškeré dopady sice ještě nejsou zjevné, první náznaky se již ale objevují.
Delší ručení za zprostředkovaný pojistný produkt vede v prvé řadě k navýšení provize. „Dnes pojišťovny musely počítat s tím, že již 25. měsíc ta smlouva existovat nemusí. Při dnešním nastavení produktu smlouva skutečně unese i vyšší provizi, než kolik je takový všeobecně uznávaný strop 180 % ročního pojistného,“ uváděl Jiří Paták, generální ředitel Chytrého Honzy v rozhovoru pro Investujeme.cz.
Zároveň 5leté ručení za zprostředkovaný produkt odradí řadu finančních poradců od jeho sjednávání a budou se soustředit na jiné oblasti – investice, hypoteční úvěry. 5 let je skutečně dlouhá doba. Možná ne pro státní úředníky s definitivou a jistotou stálého zaměstnání až do důchodu, ale v komerčním sektoru lidé mění i zaměstnání častěji. V průběhu 5 let se může zásadním způsobem změnit nejen činnost/nečinnost finančního zprostředkovatele, ale také (a především) jeho klientů.
Nižší nový prodej v důsledku užší sítě finančních zprostředkovatelů může mít ještě jeden velký důsledek: Nižší tlak na vývoj nových a pro klienta výhodnějších produktů. Možná nyní zaznamenáváme poslední velkou inovační vlnu v rámci výměny investičních životních pojistek za čisté rizikovky… pak se ale trh může zakonzervovat, protože nebude dostatek lidí hledající pro své klienty výhodnější řešení.
Výhodnějším řešením rozhodně není přepojištění „spořicí“ pojistky novým produktem s investiční či spořicí složkou. Ostatně takový krok odporuje zákonu a měl by být trestán… bohužel není.
„Osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb.“ (Zákon č. 38/2004 Sb., § 21 odst. 1)
Tip: Rizikové životní pojištění: Kdy má smysl přepojistit klienta?
Závěrem…
Regulace provizí není hlavním důvodem, proč produkce životního pojištění klesá… ale pravděpodobně bude hlavním důvodem, proč bude klesat i nadále.
[1] Pozor ale na náklady pojistky. Jsou-li peníze zaměstnavatele zasílány formou mimořádného pojistného, mají sice minimální náklady, ovšem zaměstnanec musí platit alespoň nějakou částku jako běžně placené pojistné – a z něho po dobu 2 let neuvidí (téměř) nic.
