Zlatá horečka stoupá. Žádný jackpot ale na nikoho nečeká, to jen cena zlata se drží na maximech a podle mnoha odborníků je bude ještě do konce roku atakovat a překonávat. Jako vždy v takové situaci, i dnes se analytici předhání v tom, kdo nasadí laťku výše a kdo bude dělat na veřejnost dojem více bombastickou předpovědí. Odhady ceny přes 1 600 dolarů za trojskou unci do konce roku nebo jednodenních pohybů o více než 100 dolarů vyvolávají hrůzu, ale o tom článek není.
V každém případě současná situace na zlatém trhu vede k tomu, že investoři, ať už retailoví nebo institucionální, nakupují drahé kovy v čele se zlatem ve velkém. Jak se prý vyjádřil bývalý šéf Svazu německého průmyslu Hans-Olaf Henkel (mimo jiné iniciátor myšlenky o rozdělení eura na dvě měny), „je stále těžší a těžší najít bezpečnostní schránku na pronájem v německé bance, protože lidé je plní zlatem a stříbrem.“ Na tuto situaci samozřejmě reagují také různí obchodníci, kteří nabízejí investiční zlato jako ideální investici v dobách nejistých, společně se zajímavým výnosovým potenciálem.
Jednou z největších výhod, kterou obchodníci při investici do fyzického zlata deklarují, je dobrá likvidita. Je to ale spíše marketingový tah. Dobrá likvidita možná platí u investičních produktů navázaných na zlato (futures, opce, CFD, ETF, certifikáty apod.), které se obchodují na komoditních nebo jiných burzách prakticky nepřetržitě. U některých mají investoři vcelku příznivý spread prakticky při jakékoli ceně, a poplatky také nemusí být nijak závratné. U fyzického zlata prakticky všechny tyto výhody padají, pokud investor neinvestuje statisíce korun.
Fyzický nákup zlata ve skutečnosti nepředstavuje nijak likvidní investici a vzhledem k poměrně velkým rozdílům nákupních a prodejních cen jde spíše o záležitost s dlouhým investičním horizontem. K nákupní ceně si obchodník přidá poměrně velkou marži, která tvoří velké procento z celkové ceny zejména u malého množství nakoupeného kovu. Na investici do fyzického zlata je tak lepší pohlížet jako stabilizační prvek portfolia, resp. rezervu.
Kde koupit?
Firem nabízejících investiční zlato ve formě slitků nebo mincí je dnes poměrně velké množství. To na jedné straně přináší možnost konkurence, což by mohlo mít pozitivní vliv na ceny, na druhou stranu ale také vyšší riziko podvodníků. Je proto dobré dávat si velký pozor na to, jaké slitky nebo cihly prodejce prodává.
REKLAMA
Většina obchodníků prodává slitky a cihličky od švýcarské společnosti Argor-Heraeus, což je dceřiná rafinerie UBS. Poměrně často se objevují také rakouské Münze Österreich. Zlaté mince – numismatika prodává také slitky od Produits Artistiques Métaux Précieux, nebo australské Perth Mint. Silverum prodává kilové cihly Johnson Matthey Kilo Gold Bars.
Menší slitky jsou zataveny ve fólii společně s certifikátem. Na vrchní straně slitku i na certifikátu jsou uvedeny loga výrobce a rafinérie, „výrobní“ číslo, punc, ryzost a váha. Větší slitky o váze 250, 500, nebo 1 000 gramů nejsou zataveny ve fólii, certifikát ve formě pohlednice je k nim přibalen. Spodní strana slitků může být hladká, může obsahovat kinegram, nebo ozdobný motiv (PAMP bohyni Fortuna, Perth Mint také zvířecí motivy).
Některé slitky, tzv. kinebary, obsahují kinegram (často je mají slitky a cihly Münze Österreich), což je bezpečnostní prvek ve formě barevného hologramu (podobný se používá také na bankovkách). Vyvinula jej společnost Argor-Heraeus, dnes je majitelem ochranné známky UBS. Tato forma ochrany zvyšuje jak jistotu, že investor nekupuje falzifikát, tak i jeho cenu. Rozdíl mezi nákupní a prodejnou cenou ale není tak velký jako u slitků bez hologramu a s prodejem kinebaru investor určitě nebude mít problém.
Zmiňovaná cena je samozřejmě důležitým faktorem. Když je vyšší, snaží se obchodník přesvědčit investory o tom, že je to dáno kvalitními službami, kvalitou slitků apod. Většina obchodníků nabízí stejné slitky od několika málo výrobců. Omluvou pro vyšší prodejní cenu by někdy mohla být vyšší výkupní cena, to ale není pravidlem. Příliš nízká cena také nemusí být výhrou, protože jde nejspíš o podvod.
REKLAMA
Ceny se odvozují od ceny za 1 000 troyských uncí na světovém trhu zlata. Od této ceny se odvíjí ceny s menšími množstvy zlata, přičemž se k ní připočítává premium, resp. přirážka, která kryje náklady na distribuci, výrobu, mincovny apod. Nižší procentuální premium je samozřejmě u větších slitků a cihel, nejvyšší je u menších mincí. Pokud tedy někdo prodává zlato pod spotovou cenou (krát kurz dolaru a hmotnost), nebude něco v pořádku.
Pokud byla spotová cena za unci v pondělí 1381 dolarů, v korunách to bylo při kurzu 19,2 korun za dolar přibližně 26 515 korun. 50gramový slitek by stál kolem 42 560 korun, kilo pak asi 853 000 korun. Prodejní cena slitku o hmotnosti troyské unce se u různých prodejců v pondělí pohybovala od 28 830 korun do 29 360 korun. Cena 50g slitku se pohybovala mezi 44 430 a 48 746 korunami, 100g slitek mezi 88 675 a 93 633 korunami a cena kilové cihly se pohybovala mezi 879 395 a 916 848 korunami.
Při výkupu zase dostane investor pouze cenu, která přesně odpovídá spotové ceně na trhu vynásobené kurzem amerického dolaru, přičemž zde množství nehraje roli. U slitků navíc obchodníci často nabízejí nižší cenu v případě, že jim prodáváte zlato od někoho jiného, případně jiného výrobce. Každý obchodník vás pak bude přesvědčovat o tom, že právě jím nabízené slitky jsou ty nejkvalitnější.
Výkupní ceny se u obchodníků pohybovali u slitků hmotnosti jedné unce mezi 26 141 a 26 907 korunami, u 50g slitků mezi 40 736 a 44 044 korunami, u 100g slitků mezi 84 044 a 88 436 korunami. Kilové cihly se vykupovaly mezi 814 714 a 859 189 korunami.
Mezi bankami pouze Komerčka
Zkusili jsme se zeptat také v bankách, ty ale prodej investičního zlata prakticky vůbec neřeší. Konkrétní nabídku zprostředkování investičního zlata nabízí dnes pouze Komerční banka, která jej zprostředkuje ve dvaceti regionálních pobočkách jak svým klientům, tak i klientům jiných bank. „Již v loňském roce Komerční banka představila nabídku nákupu investičního zlata. Přinesla tak na trh standardní investiční nabídku ve vyspělé Evropě,“ říká Monika Klucová, šéfka externí komunikace Komerční banky.
Minimální množství, které banka nabízí, je jedno kilo, a to buď ve formě opuncované cihličky, nebo ve 100g slitcích s certifikátem. „Nabídkou nákupu investičního zlata včetně úschovy a garance zpětného odkupu za aktuální tržní cenu přinesla KB na lokální trh tradiční investiční instrument. Zlato jako investiční nástroj poskytuje klientům další diverzifikaci rizik a pro období turbulencí působí jako stabilizující složka portfolia investora,“ doplňuje Klucová. Poplatek za nákup a prodej zlata činí 2 % z tržní hodnoty kovu, která byla v pondělí vyčíslena na 853 tisíc korun. Cena úschovy činí 0,1 % (+ DPH = 0,12 %) z aktuální tržní hodnoty na konci měsíce.
ČSOB podle svých vyjádření preferuje pro své klienty odvozené produkty, v případě zájmu však svým významnějším klientů umožní také nákup fyzického zlata. J&T, HSBC a Citibank umožňují nákup, případně i uskladnění zlata prostřednictvím svých švýcarských partnerských bank, ostatní banky nákup fyzického zlata neumožňují.
