Čím se tedy zabývá vaše firma?
SAFINA je největší rafinerie drahých kovů v ČR i na trzích střední a východní Evropy, dá se tedy říci, že v této oblasti je lídrem na trhu. Její primární činností je recyklace drahých kovů, jejich další zpracování a výroba průmyslových výrobků, materiálů a polotovarů z drahých kovů. Já má na starosti investiční kovy, jejich distribuci pro velkoodběratele a koncové zákazníky, kteří mají zlato jako alternativu k papírovým penězům.
Jak vidíte vývoj na trhu s investičním zlatem v budoucnosti, a to jak v kratším, tak delším horizontu?
Celková predikce vývoje je samozřejmě složitá. Cena je tvořena trhem, a kdyby ji někdo dokázal přesně predikovat, tak by nejspíše nakoupil před deseti lety kila zlata a dnes by měl vystaráno. Můj osobní názor je ten, že v okamžiku, kdy nedojde k nějaké velké nepředvídatelné události v ekonomice, k nějakému skokovému zdražení nejspíše nedojde ani u zlata. Bude neustále stoupat, ale už to nebude tak dramatické, jako to bylo v době, kdy zlato posílilo o 400 dolarů v průběhu týdne. Jeho cena je také úzce spjata s hodnotou dolaru. Jde o spojené nádoby. V okamžiku, kdy dolar oslabuje, zlato stoupá a obráceně při posilování dolaru zlato klesá nebo si udržuje svou hodnotu. Dá se říci, že kdo nenakupuje dolar, nakupuje zlato a obráceně, protože se snaží držet nějakou hod notu v portfoliu. Zlato bude stále používáno jako uchovatel hodnoty
Co se týče dolaru – v poslední době se spekuluje, že dolar ztrácí svou funkci rezervní měny. Myslíte si, že to může ovlivnit cenu zlata?
Samozřejmě, úvahy o tom, že dolar už nebude hlavní rezervní měnou, jsou zde asi rok nebo dva a objevily se v době, kdy u nás dolar dosahoval hodnoty 15 korun. Moje vlastní úvaha podpořena daty je, že centrální banky konvertovaly dolary do zlata, což zvýšilo poptávku na straně zlata. V současné době tedy drží část portfolia v měnách, jako jsou dolar nebo švýcarský frank a část ve zlatě. Dolar tím pádem neplní funkci globální rezervní měny na 90 %, jako tomu bylo dříve, ale pouze na 50 % a zbytek je držen ve zlatě. Ale dolar zůstane rezervní měnou pořád, i když ne v tak velkém měřítku. Nebude tak masivně v držení bank, ale svou funkci si uchová. Souvisí to s vývojem ekonomiky v USA a jeho vývoj je skutečně těžké odhadovat.
REKLAMA
Mají investoři stále největší zájem o zlato, nebo se jejich preference se stoupající cenou žlutého kovu mění?
V současnosti se cena zlata dostala na určitou úroveň a trh je saturován. Ti, co jej chtěli, si jej koupili a zlato je navíc zbaveno nutnosti platit DPH. Ostatní kovy podléhají placení DPH, i když ani to je nediskvalifikuje jako zajímavou investici. V posledních několika měsících naopak začínám cítit poptávku také po jiných investičních kovech, než je zlato a stříbro, prodáváme dost paládia a také platiny. I přes 20% DPH, od nového roku možná 21%, je lidé vidí jako zajímavou příležitost.
Musím však zmínit, že kovy jako platina, palladium nebo stříbro nejsou využívány pouze jako investice, ale také jako průmyslové kovy a jsou více závislé na ekonomickém cyklu. Zlato slouží jako uchovatel hodnoty na delší dobu, ale u platiny a palladia musíte hlídat cyklus a v době, kdy začne cena klesat, a z ekonomiky přicházejí špatné zprávy, je potřeba přemýšlet o prodeji. Volatilita je zde daleko větší, než u zlata. Například platina před čtyřmi lety dosahovala ceny 2 300 dolarů za unci, přičemž v současné době je to kolem 1 400 dolarů a je pod cenou zlata. Minulý rok bylo hitem stříbro. Když byla unce za 40 dolarů, všichni říkali, že stříbro je potřeba kupovat, protože poroste ke stovce. Dnes je na 27 dolarech a je ho poměrně dostatek. Je zde velmi složité odhadovat další vývoj, ale já osobně vidím zajímavou šanci v platině a palladiu. Jde o další segment z investičních kovů, který by měl investor zahrnout do svého portfolia, už kvůli diverzifikaci.
Ano, platina je dnes velice levná, na druhou stranu se dá říci, že zlato je drahé. Pokud byste měl vy doporučit poměr, v jakém nakoupit tyto kovy, jak by podle vás mělo portfolio kovů vypadat?
Záleží na cítění investora, jestli chce být agresivnější, nebo jde spíše o konzervativního člověka. Když má čas a ochotu se tomu věnovat a sledovat vývoj, doporučil bych koupit všechny 4 kovy v nějakém rozumném poměru, třeba 30 % zlata a stříbra a 20 % platiny a palladia. Záleží také na množství peněz, které chce investovat. V okamžiku, kdy má člověk pochyby o dnešní ekonomické situaci, nevěří papírovým penězům, a měl by kolem milionu korun, doporučil bych mu investovat 90 % do zlata a 10 % dát do zbytku. Zlato je zkrátka uchovatelem hodnoty a neexistuje zde zmiňované riziko ekonomického cyklu a 20 % DPH.
Na druhé straně se dá říci, že 20% DPH se zdá hodně, ale zrovna minulý měsíc jsem mluvil s klientem, který koupil v roce 2005 100 kilo stříbra za cenu kolem 5 korun za gram. S DPH to bylo 6 korun. Dnes za to dostane 16 korun. Byl to jeden z klientů, kteří si kupovali také palladium a platinu. Jemu těch 20 % zkrátka nevadilo a ani dnes mu určitě nevadí. V okamžiku, kdy kov kupujete, zdá se pětina ceny hodně, ale v dlouhém investičním horizontu to může mít zanedbatelný vliv.
O zlatu jako investici se dnes hodně mluví. Dá se říci, že jsme svědky zlaté horečky?
Protože se v tomto byznysu pohybuji od roku 1998 a můžu tak hodnotit poměrně dlouhé období, mám pocit, že dnes už zlatá horečka není na pořadu dne. Ochabování poptávky cítím nejenom já, ale také ostatní prodejci jak na našem trhu, tak ve světě. Trh je zkrátka nasycen a lidé v současné době raději drží hotovost. Cena zlata v korunách sice roste, ale v dolarech stagnuje. Pamatuji si zlatou horečku, kdy lidé kupovali zlato a chtěli jej za každou cenu, i když cena byla vysoko. Dnes již investoři neutrácí jednorázově velké částky, ale raději nakupují pravidelně a každý měsíc si nakoupí například unci. Tento způsob investování je ideální jako ochrana proti výkyvům kurzů, protože dochází ke zprůměrování ceny.
Je to výhodné i při prodeji. V okamžiku, když se investor bude chtít kovu zbavit a přeměnit jej na peníze, nebude muset prodávat například kilo zlata, z něhož mu zůstane hotovost, kterou bude muset opět investovat.
REKLAMA
Měl jsem klienta, který mi řekl, že má kolem milionu korun a v důchodu bude potřebovat měsíčně několik desítek tisíc. Takže si koupil zlato po uncích, které mají akorát hodnotu, kterou měsíčně potřebuje a každý měsíc může prodat jednu unci. Má tak vystaráno na pár let. Investoři by tedy měly přemýšlet i v těchto intencích, nejenom o tom, jaké je cena zlata za gram, ale jak ten daný kov v budoucnu využije.
A není zde problém s tím, že slitky o menší hmotnosti jsou relativně dražší, než když si investor koupí najednou například kilo?
Ano, souvisí to s náklady. V okamžiku, kdy děláte gramový slitek, musíte vyrobit razidlo, musíte jej vyrazit, zabalit, pojistit a dopravit, přičemž přidaná hodnota je logicky vyšší, než když uděláte kilový slitek. Větší kus bude na gram vždy levnější, než menší.
Za jakou cenu pak investor nakoupí větší množství zlata? Bude to cena za řekněme kilovou cihlu, anebo cena za uncový slitek vynásobená počtem uncí?
Cena bude někde mezi, v takových případech je to individuální. Cena za uncový slitek je daná, jak jsem říkal, náklady a prémium jsou v tomto případě větší. V okamžiku, kdy investor nakupuje větší množství, je možné dát mu „množstevní slevu“. Nedostaneme se na cenu, jakou by zaplatil za jednu kilovou cihličku, ale určitě se s klientem dohodneme a najdeme kompromis, aby to pro něj bylo výhodné.
Vaše společnost vyrábí a prodává vlastní produkty, nebo odebíráte zlaté produkty od jiných výrobců?
Ne, my investiční slitky a cihly nevyrábíme. Rafinerie, jejíž výrobky splňují podmínky k výrobě investičního zlata a jsou osvobozeny od DPH, musí být certifikované na London Bullion Market Association,. My velice úzce spolupracujeme se švýcarskou rafinerií PAMP, jejíž výrobky distribuujeme, a která má potřebnou certifikaci. Jde o oboustrannou dlouhodobou spolupráci, takže dokážeme dosáhnout velmi výhodných podmínek.
LBMA je jedinou společností, která vydává certifikáty na drahé investiční kovy?
LBMA je asociace, která dává osvědčení rafineriím, takže každá rafinerie vydává vlastní certifikát. Není to certifikát LBMA, ale je na něm uvedeno, že certifikát byl udělen LBMA. Základem je, aby bylo zlato přístupné na jakékoli komoditní burze na světě.
Co se týče zpětného odkupu, ceny při odkupu jsou většinou dosti rozdílné, a někdy je spread poměrně velký. Je také rozdíl, jestli investor prodává slitky, které koupil u daného obchodníka, nebo někde jinde. Jak je tomu u vás?
Tato politika je všude stejná a my nejsme výjimkou. Při odkupech zvýhodňujeme slitky nakoupené u nás. Vykupujeme samozřejmě i jiné zlato, ať už zlomkové, nebo investiční, už ne za zvýhodněných podmínek, ale za klasickou cenu zlomkového zlata, která se liší o 3 až 4 %.
REKLAMA
Při výkupu zlomkového zlata máte určené minimální množství, které jste ochotni vykoupit?
Ne, na prodejnách a distribučních místech vykupujeme prakticky všechno co je zlaté a dá se na tom provést zkouška ryzosti. Dále se to pak taví, a buď se z toho dělají další výrobky, jako jsou klenotnické nebo průmyslové tovary, roztoky apod., které se používají pro další výrobu, nebo to prodáváme do dalších rafinerií.
Umožňujete úchovu investičního zlata?
Ano, poskytujeme investorům plný servis, od nákupu, přes fixaci, až po prodej. A umožňujeme také uchování kovů v trezorech. Investor pak dostane výpis s čísly slitků, které má u nás uchovány. Úschovna je o něco málo dražší než zřízení bezpečnostní schránky v bance a je zajištěna smlouvou o úschově.
Jaký je u vás poměr využití kovů na průmyslové účely a investice?
Poměrně těžko se to vyčísluje, protože investiční kovy, konkrétně investiční zlato, je distribuováno v ryzím stavu – 999,9. Ostatní zlato, jak na průmyslové účely, tak pro šperkařské využití je distribuováno v různých ryzostech – od 14 karátů, přes 18 karátů až po ryzí zlato. Těžko se to tedy odhaduje, ale podle mých odhadů může tvořit objem investičního zlata asi 10 % z celkového objemu.
Jakým způsobem se snažíte zaujmout investory v dnešním, jak jste říkal, poměrně saturovaném trhu? Konkurence je velká a prodejců přibývá, dnes již zlato prodávají například i banky.
Největším lákadlem pro investory je záruka toho, že SAFINA je zavedená značka, která zde funguje 150 let. Silnou stránkou je obrat a likvidita, s čímž souvisí záruka zpětného odkupu. To je u investičního zlata jedna z nejdůležitějších věcí. Nejde pouze o prodejní cenu, která může být u některých obchodníků velmi lákavá. Investor musí vlastněné zlato nakonec proměnit na peníze. Na rozdíl od některých obchodníků, kteří sice výkup avizují, ale při nutnosti odkupu většího množství budou mít problém, u nás jej i skutečně děláme. Nejde pouze o příslib. Je to dáno tím, že investiční kovy nejsou pro společnost SAFINA hlavním byznysem. Díky zajímavému obratu celé společnosti dokáže investorům tento výkup zaručit. Laicky řečeno, když se investor bude chtít najíst, tak ze zlata se nenají. Takže likvidita je jistotu, s níž mohou investoři počítat.
Kromě toho spolupracujeme se společností IBIS, která se zaměřuje na vytváření informačních technologií a má zajímavou aplikaci pro distribuci investičního zlata pro poradenské a investiční společnosti, které zlato dál prodávají jako finanční produkt. Spolupracujeme s několika poradenskými společnostmi, které zlato nabízí svým klientům. Mohou jmenovat například Broker Consulting, nebo Partners.
Představují poradci významné procento v prodejích investičního zlata u vaší společnosti?
To se dá kvantifikovat jen velmi těžce, protože my to prodáváme buďto napřímo prostřednictvím naší distribuční sítě, nebo zlato prodáváme firmám, které jej dále distribuují. Podle mého odhadu to může být i 25 %. Samozřejmě banky, nebo poradci zlato nabízejí právě kvůli tomu, že klienti jej poptávají. Kdyby si to klienti o zlato neřekli, tak banky i poradci jim raději prodají produkt, který pro ně možná bude i provizně zajímavější.
A je to tedy pro poradenské společnosti provizně zajímavé?
Určitě, jednak to znamená rozšíření jejich portfolia o produkt, který mohou nabídnout k běžně využívaným produktům, jako je pojištění, spoření apod., a jednak je to zajímavé skutečně i provizně. Dalo by se to srovnat se smlouvou o stavebním spoření. Jde pouze o to je pořádně vyškolit a říct jim, jak a co by měli prodávat a jak investorům poradit, na co by si měli dát pozor apod.
Děkuji za rozhovor
