Velmi důležitým faktorem určujícím cenu zlata je inflace. V časech, kdy je vysoká inflace, se lidé uchylují k nákupu reálných aktiv, protože ty si svou hodnotu, na rozdíl od peněz, zpravidla uchovávají. Důležitá je také výše úrokové míry, protože ta říká, jaké jsou náklady ušlé příležitosti, když místo peněz na účtě držíme zlato.
Pokud spojíme úrokovou míru a inflaci do jedné veličiny, pak se dostaneme k reálné úrokové míře, což je přibližně nominální úroková míra mínus inflace. A skutečně reálná úroková míra v USA se ukazuje jako velmi dobrý indikátor cen zlata. Nízké reálné úrokové míry znamenají zvýšenou poptávku zlata a tedy jeho rostoucí cenu.
Tyto tendence se samozřejmě projevují i u ostatních drahých kovů, jakými jsou stříbro a platina. Ačkoliv má zlato kromě funkce uchovatele hodnoty i svou funkci v průmyslu, ta je o poznání slabší než u stříbra a platiny. Dva posledně zmíněné kovy se používají v poslední době čím dál častěji právě v průmyslu, protože jsou potřeba k výrobě katalyzátorů automobilů. S rostoucími ekologickými požadavky tedy roste i průmyslové využití těchto dvou kovů. To je činí do jisté míry odlišnými ve svém cenovém chování od zlata.
Poptávka po stříbru a platině je, jak jsme řekli, závislá na množství vyráběných automobilů, množství vyráběných automobilů je zase závislé na velikosti poptávky po automobilech, která je zase velmi ovlivněna konkrétní fázi hospodářského cyklu. V recesi lidé nejvíce omezují výdaje na statky dlouhodobé spotřeby, a tedy i na automobily. Vzhledem k tomu, že poptávka po stříbě a platině ovlivňuje cenu těchto kovů, se nám řetězce spojují – cena stříbra a platiny je značně ovlivněna hospodářským cyklem. Na jedné straně jsou tedy stříbro a platina vnímány podobně jako zlato jako uchovatelé hodnoty, na druhé straně však je jejich cena determinována i tím, zda se ekonomika nachází v konjunktuře či recesi. Tolik tedy pohled teorie.
A jak tomu bylo empiricky v posledním roce? Hospodářský cyklus se skutečně neprojevil tak silně u zlata, u kterého cena klesala jen mírně, a to na cca 80 % ceny před rokem. Mnohem silnější však byla reakce u stříbra a platiny, když jejich cena spadla na polovinu, resp. 40 % počáteční ceny (Graf 1).
REKLAMA
Avšak s tím, jak americká centrální banka FED provádí rapidní monetární expanzi, se zvyšují inflační očekávání, která přirozeně pomáhají cenám drahých kovů, které se tak postupně opět zvyšují. Zlato se tak dokázalo vrátit ke svým předkrizovým hodnotám. Stříbro a zejména platina však své ztráty plně dohnat nezvládly. Do budoucna však lze očekávat další zvyšování jejich ceny. To však platí samozřejmě i o zlatě.
Graf 1: Vývoj cen drahých kovů 
Z výše uvedeného grafu lze pozorovat, že souvislost mezi vývojem cen našich tří kovů existuje. Avšak pokud chceme tento vztah prozkoumat pečlivěji, je lepší se podívat na korelační grafy každé ze tří možných dvojic našich kovů.
Mezi cenami zlata a stříbra je poměrně silný pozitivní vztah (Graf 2), poměr determinace je totiž vyšší než 0,51. Vzhledem k tomu, že stříbro a platina jsou oba kovy s průmyslovým využitím, lze očekávat mezi jejich cenami ještě silnější pozitivní vztah (čím dražší stříbro, tím dražší platina). A skutečně poměr determinace vychází velmi vysoký – více než 0,90 (Graf 3). Konečně zlato a platina mají také pozitivní vztah, ale již o poznání slabší – poměr determinace dosáhl hodnoty 0,26 (Graf 4).
REKLAMA
Graf 2: Zlato vs. stříbro 
Graf 3: Stříbro vs. platina
Graf 4: Zlato vs. platina
Autor je analytik společnosti X-Trade Brokers
