Každý trh či spíše země přitom zlobí jinak, přičemž míra znepokojení samozřejmě souvisí s tím, jak je daná ekonomika velká a z toho pak vyplývají její obchodní a hlavní finanční propojenost s globálními trhy. Někde je tedy hrozbou válka, jinde otevřený bankrot a někde třeba prostý strach z finanční krize a následné hluboké krize.
Problém s Hongkongem má však pro globální trhy řadu vrstev, které se vzájemně prolínají, a nejsou zdaleka jen spojeny spojeny s čínským výkladem demokracie (aneb můžete si ve volbách zvolit koho chcete, ale jen ze seznamu, který soudruzi v Pekingu předem schválí). Dokonce je možné říci, že v podstatě to poslední co by v současnosti globální trhy v Hongkongu zajímalo, je osud demokracie v tomto městském státu. Znepokojení trhů by ovšem opravdu vzrostlo tehdy, pokud by se čínské autority rozhodly rozehnat demonstrující studenty v Hongkongu silou, přičemž západní politiky by to vedlo k tvrdým prohlášením, které by eventuálně hrozily přerůst v sankce. Takový scénář je však krajně nepravděpodobný, protože jak víme Západ boj o Hongkong (a jeho demokracii) vzdal již před 17 lety, když toto všeobecně svobodné město odevzdal do čínské správy.
Hlavní problém, který Hongkong může představovat pro globální trhy je v tom, že ona svoboda zahrnuje i nebývalou liberalizaci kapitálových toků, což z tohoto města činí jedno z klíčových finančních center Asie, které je navíc vstupní branou do Číny. Z tohoto důvodu musí být kroky čínského komunistického vedení velmi bedlivě sledovány, neboť se musí vypořádat s protesty, přičemž si nesmí vstřelit vlastní gól v podobě podkopání pověsti Hongkongu, jakožto liberálního místa na území Číny, kde lze zcela svobodně uzavírat obchody. Pro čínské vedení to pak může být velmi delikátní situace, neboť čím mírněji budou řešit nepokoje v Hongkongu, tím větší signal o vlastní slabosti vyšlou domů – na pevninu.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
