Způsob výpočtu důchodů je "příliš rovnostářský"

Nález Ústavního soudu

ÚS shledal protiústavním ustanovení § 15 platného zákona, tj. §, podle kterého se počítá procentní výměra důchodu. Napadl také výši redukčních hranic, nikoliv však jejich existenci.

Způsob platného výpočtu je prý příliš rovnostářský a u skupin obyvatelstva s vyššími příjmy je výsledný důchod relativně příliš nízký.

Pozn.: To je samozřejmě pravda, nicméně se proti tomu dosud nikdo neozval. Pikantní je, že to byl opět jeden ze soudců, kteří spolu tak dojemně drží v zájmu zachování vlastních příjmů, který celou záležitost předal k posouzení našemu soudu nejvyššímu.

Rizika spojená s nečinností

Vzhledem k obtížnosti řešení odložil Ústavní soud vykonatelnost svého rozhodnutí do dne 30. září 2011. Opatření přímo související s tímto rozhodnutím musí nabýt účinnosti k tomuto dni, neboť jinak by byly důchody přiznávány pouze v minimální výši 3 000 Kč (tj. součet základní výměry a min. procentní výměry = 2230 +770). Vzhledem k nutnosti aspoň minimální doby na přípravu plátců důchodů (zejména České správy sociálního zabezpečení) musí být nová právní úprava přijata tak, aby byla aspoň tříměsíční legisvakance, tj. nová právní úprava musí nabýt platnosti nejpozději v červnu 2011.

Pozn.: Ty 3 000 Kč k důchodu by se měly týkat jen nových důchodů. Stávající důchody by byly ve své výši zachovány, stejně jako budou zachovány po přijetí novely zákona.

Řešení zadání ÚS se nabízelo hned několik:

1. Nulové řešení.

Znamenalo zákon neměnit a důchody přiznávat v minimální výši, tj. 3 000 Kč.

To by  asi měla vláda a poslanci na krku kompletní defenestraci.

Přitom ta nečinnost by byla patrně protiústavní.

2. Formální řešení

Znamená přechod od pojištění a jeho nahrazení daní.

Toto řešení by neznamenalo žádnou změnu ve výběru a výplatě důchodů, ale bylo by již soudně nenapadnutelné, ovšem příliš vychytralé.

3. Věcné řešení na příjmové straně

Přímého zvýšení důchodu takto dosáhnout nelze, ale vyloučením vysokých příjmů z pojistného lze dosáhnout toho, že se poměr mezi důchodem a placeným pojistným zvýší. Uspořené pojistné by občané s vysokými příjmy mohli použít pro některé soukromé formy spoření na stáří.

Tato forma by znamenala snížení příjmů do důchodového pojištění a tím zřejmě i snížení důchodů nebo minimálně zafixování jejich současné výše.

Nicméně by při ní nedošlo ke změně § 15, kterou ÚS požadoval.

4. Věcné řešení na výdajové straně

Bylo by nutné změnit redukční hranice, procentní sazby za stanovenou dobu pojištění, zápočtová procenta do jednotlivých redukčních hranic, výše základní výměry, procento krácení, resp. zvyšování, procentní výměry při předčasném, resp. při odloženém, odchodu do starobního důchodu.

Navržení nových parametrů by mělo vycházet ze skutečnosti, že ÚS posuzoval dopady u osob dosahujících náhradového poměru (průměrný důchod k průměrné mzdě) pouhých 19 %

5. Kombinace bodů 3 a 4.

Tato forma byla nakonec zvolena.

Na straně příjmů se sníží vyměřovací základ na 36 násobek průměrné mzdy (nyní je to 72 násobek). To přinese ztrátu asi 6 – 8 mld. Kč.

Na straně výdajů se změní § 15 stanovující postup výpočtu důchodu a v § 33 se nově stanovuje výše základní výměry.

V § 36 se mění hodnoty penále pro případ odchodu do předčasného důchodu.

Náhradový poměr

Změna parametrů výpočtu důchodu oproti dosavadní verzi zákona poněkud narovnala křivku náhradového poměru. Podle jejího průběhu to vypadá tak, že si v důchodu pracovníci s příjmem do 1,5 násobku průměrného platu, tj. asi do příjmu 36 000 Kč, pohorší. Ti lépe vydělávající si mírně polepší.

Z grafu nicméně vyplývá, že celá novela zákona o důchodovém pojištění je de facto jen kosmetická úprava, která snad alespoň naznačuje snahu o naplnění nálezu Ústavního soudu. Výraznější změny je možné očekávat až se zásadní reformou důchodového systému.

Ti s opravdu vysokým důchodem se musí uspokojit tím, že se jim sníží odvody do systému. Uspořené prostředky tak mohou investovat např. do soukromých penzijních fondů. Tím se jim absolutní výše důchodů (v součtu státního a soukromého) může výrazně zvýšit. Diskuze je ovšem jen o tom, co stát za již zaplacené pojistné vrátí.

Není zcela jasné, jaký stav tento graf popisuje, dá se ovšem předpokládat, že ten cílový v roce 2015.

zdroj: Důvodová zpráva novely zákona

Jaké budeme mít důchody?

A tuto otázku berme jen matematicky.

Veškeré podklady pro výpočet definuje § 15 novely a § 33 odst. (1), který stanovuje základní výměru důchodů. Ta je do konce září stanovena na 2 230 Kč. Od 1. října to má být 9 %  průměrné mzdy. Pro základní výměru ve výši 2 230 to znamená 24 800 Kč.

To by pro výpočet důchodu mohlo stačit. Určitá změna však nastane při předčasných odchodech do důchodu. Novela totiž jeho podmínky poněkud zpřísňuje. Respektive zvyšuje finanční postih za odchod o rok až dva roky dříve.

Přesné porovnání konkrétních hodnot důchodů však není v tuto dobu možné. Současná metodika pracuje se dvěma redukčními hranicemi ve výši 11 000 a 28 200 Kč. Novela zákona však přechodně pracuje i s třetí hranici. Pro přesné porovnání je nutné znát jejich hodnotu. Ta se bude vyvíjet v závislosti na průměrných příjmech obyvatelstva. Pro srovnání lze tedy uvažovat pouze současné hodnoty.

V důvodové zprávě k novele zákona lze identifikovat předběžné návrhy těchto hranic, platné od 1. října 2011 do konce roku 2014.

1. hranice by měla být zachována ve stejné výši, tj. 11 000 Kč.

2. hranice by měla být zachována ve stejné výši, tj. 28 200 Kč.

3. hranice by měla být asi 300 % průměrné mzdy. Dosud je asi 116 %. Z toho lze odvodit předpokládanou hodnotu 3. hranice ve výši asi 70 000 Kč.

K platům nad tuto hranici se nebude přihlížet.

Od roku 2015 bude mít druhá hranice hodnotu, kterou má dnes hranice 3.

Dosazením těchto hodnot do výpočtu vychází hodnota „nového“ důchodu pro vyměřovací základ 30 000 Kč o zhruba 500 Kč nižší, jako podle současné metodiky výpočtu.  A to jen do konce letošního roku. Od příštího roku se rozdíly opět trochu zvýší.

Pro nižší výdělky (vyměřovací základy) budou ty rozdíly ještě větší.

A další snížení oproti stavu do 30. září bude znamenat předčasný odchod do důchodu, pokud půjde o více jak 360 dnů. Ale to není již tak razantní. Zde jde max. o 1,2 % z procentní výměry důchodu.

Toto přechodné období je z hlediska budoucího důchodu zajímavé pro zaměstnance okolo 60 let věku. Tady se vyplatí hodně počítat. Nicméně se zdá, že odchod do důchodu do konce září letošního roku bude, pro toho, kdo nemá práci a nežije z podpory, zřejmě výhodnější.

Ale nezapomeňte na to, že možnosti vedlejšího výdělku při předčasném důchodu jsou omezené.

Návod na výpočet důchodu

Je to poměrně jednoduché, nicméně je třeba znát vyměřovací základ. Je ho stanovení je ovšem poměrně složité a vyžaduje mít k dispozici celou příjmovou historii budoucího důchodce.

Pokud byly příjmy žadatele o důchod v podstatě vyrovnané, je možné (alespoň přibližně) počítat s průměrným hrubým výdělkem v roce odchodu do důchodu.

A kdo měl občas nějakou fluktuaci, ten bude mít i problémy se stanovením odpracovaných let.

S počtem odpracovaných let se bude také zvyšovat procentní výměra za dobu pojištění. Každý rok o 1,5 %.

Pro ty, kdo uvažují v delším časovém horizontu, je důležitý také vývoj hodnot redukcí.

Pokud bude tato novela platit, budou v roce 2012 redukce 26 % a 16 %

V roce 2013 – 25 % a 19 %.

V roce 2014 – 24 % a 21 %

V roce 2015 bude 1. redukční hranice 11 000 Kč, 2. redukční hranice 70 000 Kč a redukce mezi 1. a 2. redukční hranicí bude 23 %. K výdělkům nad 70 000 Kč se nebude přihlížet.

Zlatá věta seniora

Není to příliš optimistické čtení. Ale znalost budoucího vývoje nabízí možnost načasovat svůj odchod do důchodu na finančně nejvhodnější dobu.

A pro všechny ostatní z něj vyplývá jednoznačné poučení. Řekl bych zlatá věta budoucího seniora.

Nikdo se nemůže spoléhat jen na státní důchod. Je nutné neustále budovat své vlastní finanční zajištění. 

A zkušenost radí, aby bylo silně diverzifikované. Finanční hotovost by neměla převažovat.