Zvítězí stříbro a zlato i tentokrát?

Knihu „Investujte do zlata a stříbra“ vydalo nakladatelství Pragma v roce 2010. Má to být kniha, která se snaží podnítit přímé investice do zlata a stříbra. Propagátoři investování do těchto drahých kovů ji také rádi doporučují jako inspirativní čtení – zlato a stříbro vám přece, na rozdíl od oficiálních měn, dokáže přenést kupní sílu do budoucna.

I když je prý investování do drahých kovů prostředím do určité míry plné podivínů a konspiračních teoretiků, nelze dovolit, „aby pár shnilých jablek zničilo celý sud“, říká autor knihy Američan Michael Maloney. Tento je spjatý s americkou firmou specializující se na vzdělávání investorů v investování do drahých kovů a nabízející distribuci investičního zlata a stříbra. Jeho firma sleduje vizi „transformovat ekonomické na příležitosti pro všechny, kteří budou naslouchat“.

Nemocný kapitalismus a převod bohatství

Diskutovanou knihu, vydanou v edici „poradců bohatého táty“, předmluvou zaštítil Robert Kiyosaki. Kiyosakiho „Bohatý táta, chudý táta“ prezentuje pohled na svět, který nám školy neposkytují. Příběh o bohatém a chudém tátovi je nápomocný k pochopení světa správy peněz, investování a vytváření bohatství – bohatí se na svět dívají jinak, uvažují jinak.

Kiyosaki v předmluvě neopomenul Michaela Maloneyoho pochválit, že má neuvěřitelnou „schopnost porozumět věcem“. Kiyosaki v předmluvě říká, že „kapitalismus v Americe je nemocný, dostává umělé dýchání a je blízko k smrti“. Když prý ceny zlata a stříbra výrazně stoupají, tak kapitalismus klopýtá a signalizuje to i růst cenové inflace.

A co to má znamenat pro čtenáře knihy? Brzy nastane „největší převod bohatství a zlato a stříbro budou v převodu bohatství hlavními hráči“. Přichází ekonomická bouře a čtenáři knihy prý získávají privilegium získat stabilní kompas a zorientovat se. Tolik Kiyosakiho předmluva.

Před rozborem otázek týkající se investování do drahých kovů se Maloney věnuje otázce měnového cyklu, kdy „společnosti začínají s kvalitními penězi a pak se pohybují ke kvantitativnímu uvolňování“. V prvních třech částech knihy poskytuje historické ohlédnutí, diskusi toho, co se děje dnes a také co nás čeká zítra. Jak se Maloney na věc dívá, shrnuje Tabulka 1. Řada historických zkušeností prý dokládá, že nekryté měny končily rozvratem, a dnes žijeme v době nerovnováh vedoucích k finančnímu chaosu. A zítra? To prý nastoupí ekonomická bouře a rozvrat, před čímž ochrání přímé investování do zlata a stříbra.

Tabulka 1: Ponaučení se z minulých lekcí: Chce to uvažovat o tom, co bylo, stejně tak chápat ekonomické podmínky, ve kterých dnes žijeme, abychom mohli zkoumat, jak to ovlivní naše zítřky.

Zlato a stříbro uchovává kupní sílu

Maloney opakovaně upozorňuje, že dnes používané měny jsou nekryté – je to měnový systém, ve kterém má „vláda schopnost vytvářet peníze podle své vůle“. Dodejme ještě „malé špinavé tajemství: nekrytá měna je určena ke ztrátě hodnoty. Jejím cílem je zkonfiskovat vaše bohatství a převést je na vládu. Pokaždé, když vláda vytiskne nový dolar a vydá jej, získá plnou kupní sílu tohoto dolaru. Ale odkud pochází ta kupní síla? Byla tajně ukradena z dolarů, které vlastníte.“ 

Není to ale jen otázkou týkající se dolarů a Spojených států. Zlato a stříbro bojovaly s nekrytou měnou napříč staletími a drahé kovy vždy vyhrály. Jakmile masy začnou vnímat přicházející krach – zlato a stříbru náhle revalvuje, „kupní síla exponenciálně vzroste, protože zlato a stříbro zvyšují svou hodnotu úměrně inflačnímu oběživu“. Jinými slovy, jakmile si veřejnost uvědomila znehodnocení peněz, „každý, kdo si udržel staré čistě zlaté a stříbrné mince, viděl, jak jeho kupní síla dramaticky roste“.

Vezměme příklad ze Starověkého Řecka: „(…) první ražené peníze se objevily v Athénách. (…) Athéňané přišli s velmi chytrým nápadem, jak pokračovat ve financování války. Ve snaze vydržet začali své peníze znehodnocovat. Dostali geniální nápad. Zjistili, že když vyberou 1000 mincí v daních a vmíchají do zlata a stříbra 50 procent mědi, budou moci utratit 2000 mincí! (…) každý, kdo si udržel staré čistě zlaté a stříbrné mince, viděl, jak jeho kupní síla dramaticky roste.“

Podobně to dopadlo i v jiných pozdějších dobách, říších a státech: Římské říši; ve Francii za vlády Ludvíka XIV., kdy byla rozpoutána první vědomá a chtěná inflace (John Law a banka Bangue Générale disponující právem vydávání bankovek); nebo třeba hyperinflační rozvrat ve Výmarské republice, tedy v Německu po první světové válce. Všechny tyto epizody Maloney v knize popisuje a říká, že napříč historií se uplatňuje model, ve kterém vlády znehodnocují a ředí peněžní zásobu, a dochází ke ztrátě kupní síly měny. V historii opakovaně zlato a stříbro „revalvovalo“, zatímco kupní síla oficiálních měn byla vynulována.

Obrázek 1: Maloney hovoří o modelu, který se uplatňoval napříč historií. Vzestup měny začíná restartem systému a jejím pádem kumulací nesplatitelných dluhů.

Varování, konspirace a nekryté peníze

Stranou diskuse v citované knize nezůstává snaha popsat vývoj měnového systému, přes zlatý standard, brettonwoodský systém až po dnešní situaci, kdy ústřední role dolaru ovlivňuje financování dluhu Spojených států – americké vládní dluhopisy jsou drženy jako měnové rezervy zahraničními centrálními bankami a de facto financují americké dluhy.

Americký Federální rezervní systém (FED), je v knize prezentován jako instituce, která „nezodpovídá nikomu, nemá žádný rozpočet, nepodřizuje se žádnému auditu a žádný kongresový výbor neví o jejích operacích ani na ni nemůže skutečně dohlížet.“ V roce „1913 se Kongres vzdal práva razit peníze a regulovat hodnotu, které mu dávala ústava, a předal toto právo soukromé korporaci, Federálnímu rezervnímu systému.“

Zavedení daně z příjmů ve Spojených státech v roce 1913 pak mělo být vyvoláno potřebou „vytvoření dostatečného příjmu k zaplacení úroků pro Federální rezervní systém.“ Před rokem 1913 neexistovala v USA žádná daň z příjmu. S příchodem FEDu se získání úvěru na automobily, domy a akcie stalo levné a snadné – vznikla ekonomika založená na úvěrech, když lidé věří, že „je všechno skvělé, půjčují si a utrácejí a ekonomika vzkvétá“.

Diskutovaná kniha je pokusem vysvětlit vliv nekryté měny („moc vytvářet měnu z ničeho“), bankovnictví částečných rezerv („vytváří nové nekryté dolary z ničeho“) i problém deflační spirály („vyhlásí bankrot, ty peníze jednoduše zmizí“).

Pokud třeba levné a dostupné hypoteční úvěry za ultra levné úrokové sazby podporují investice do nemovitostí, ti, kdo investují, možná zapomínají, že „ceny domů jsou funkcí toho, co si budoucí kupující mohou dovolit – ne toho, co minulí kupci zaplatili“. Když se ale ukáže, že dluhem financované investice na sebe nevydělají, nastává problém.

Stalo se zvykem, že když se systém otřásá v základech, na pomoc a záchranu ekonomik přispěchají centrální banky. Dochází k pokusům skupovat všechny druhy dluhů, anebo i akcií, výměnou za nově vydávané peníze. V harmonii se zahraničními centrálními bankami dochází ke vzájemnému skupování vládních dluhů, jenže v budoucnu to nepomůže a „globální ekonomika bude pokračovat v poklesu“.

Je to prý součástí představení a „hry, kterou vlády, veřejnost a drahé kovy občas předvádějí od její premiéry v Athénách kolem roku 407 př. n. l. Poslední představení bylo v sedmdesátých letech minulého století, ale nyní se hraje znovu v zemi blízko vás. Herci se možná změnili, ale příběh zůstává stejný.“ 

Jsme na pokraji ekonomické katastrofy – kde jsme v ekonomice dnes „lehkomyslnost, s jakou utrácíme, a špatné plánování, které naše vláda provádí, neudržitelnou ekonomickou hybnou sílu“. Přiznejme, že „naše měna (dolar) je na cestě ke krachu“, a to může vést jen k mnohem vyšším hodnotám zlata a stříbra.

V knize jsou i místa, kdy jsou zahrnuty vyloženě spiklenecké pohledy, třeba v otázce manipulace ceny zlata. Když „se cena zlata zvyšuje příliš rychle, zlato odvede masy od jejich nekrytých měn.“ Vypukne zlatá horečka, každý bude utíkat ke zlatu. A tak údajně existují snahy cenu zlatu tlačit dolů: „snad 50 procent zlata údajně drženého ve světových centrálních bankách bylo pronajato, aby se cena zlata snížila. (…) Podstatou toho všeho je, že ve srovnání s jakoukoli jinou třídou aktiv (kromě dolarů) je teď zlato levnější než hlína.“

(Z)vítězí fyzické zlato nad soudobými penězi?

Poslední část knihy diskutuje, jak investovat do drahých kovů. Finanční aktiva, jako jsou burzovně obchodované fondy (ETF), certifikáty a různé formy pákových produktů, Maloney zamítá. Vítězit má fyzická forma zlata a stříbra, ale dobře uschovaná – historie se opakuje a mohlo by nastoupit zabavování.

Maloneyho knihu lze doporučit k přečtení, jakkoli jsou závěry a doporučení, že bychom se měli vzdát svých stávajících aktiv a většinu vsadit na zlato a stříbro, nevhodná. Některá varování, jakože „jakmile se celý systém zhroutí, neříkejte, že jsem vás nevaroval,“ anebo „Spojené státy zažijí úpadek a uvidí, jak dolar zkrachuje“, by mohla být označena jako výstřel do tmy – tak černý scénář, který by si asi nikdo nepřál zažít.

Tak i tak platí, že peníze a měna v historickém vývoji říší a států zásadním způsobem ovlivňovala vývoj a investice. Pokud dnes používané měny jsou nekryté – je to měnový systém, ve kterém má „vláda schopnost vytvářet peníze podle své vůle“ (moc vytvářet měnu z ničeho) – jsme v moci dopadů rozhodnutí politiků.

Ekonomie je zahalena mlhou a Maloney si dal za úkol závoj mlhy pozvednout. Kniha je orientována na amerického čtenáře a výklad je z „amerického pohledu“ na věc. Na rozdíl od jiných knih z edice bohatého táty a pera Kiyosakiho jsou zřejmé jiné cíle autora.

Nejde jen o podněcování investorského pohledu na svět a opakování stejných principů různých modelů, jako je cash flow kvadrant (vaše výdaje můžete financovat příjmy ze zaměstnání, podnikání, vlastnění firmy anebo investic), dobrých a špatných dluhů (dobré dluhy na sebe vydělají) anebo budování investičních aktiv, které přinášejí peníze do kapsy. Čtenář se dozví, že tržní ocenění různých tříd aktiv kolísá, že existují cykly nadhodnocení a podhodnocení. Svou roli má i úvěrování, které v systému bankovnictví částečných rezerv v podmínkách uvolněné měnové politiky může vést k cenovým bublinám.

Měny jsou prostě vytvářeny pod taktovkou státu – a mohou být poskytnuty půjčky vládě nebo bankovnímu systému vypsáním nekrytého šeku. Chce to prostě uvažovat o tom, co bylo, stejně tak chápat ekonomické podmínky, ve kterých dnes žijeme, abychom mohli zkoumat, jak to ovlivní naše zítřky.

Rafinovaná „tajná daň známá jako inflace, která vás okrádá o bohatství jako zloděj v noci“, přežila do dnešních dnů. Inflace spotřebitelských cen, na kterou se centrální banky rády odvolávají ve vztahu k zajištění cenové stability, je pro dlouhodobého investora druhořadým indikátorem. Důležité je ocenění různých tříd aktiv a dopad případného nafouknutí nebo splasknutí cenové bubliny na bedra investora.

Vždy, když začalo být nekrytých peněz příliš mnoho, nakonec ztratily hodnotu. Ať už šlo o peníze v kapitalistické cizině nebo ve státech reálného socialismu, nakonec se ukázalo, že „jakmile si veřejnost uvědomila znehodnocení peněz, každý, kdo si udržel staré čistě zlaté a stříbrné mince, viděl, jak jeho kupní síla dramaticky roste.“ 

K ukradení úspor nemusela posloužit jen měnová inflace, typicky československou cestou byly měnové reformy. S měnovou inflací a měnovými reformami se nakonec v porovnání se znehodnocenou měnou stalo leccos cennějším. A platí, že fyzické zlato a stříbro vždy vyhrává? To si řeknou naši nástupci za sto let.

Literatura: Malloney, M.: Investujte do zlata a stříbra. Pragma 2010